KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Dánské předsednictví EU zařadilo „šmírovací legislativu“ mezi své vrcholné priority. O co jde? Svou podstatou o starý, několikrát odmítnutý návrh o prolomení soukromí na internetu, mimo jiné i v šifrovaných konverzacích na platformách jako je WhatsApp či Signal. Řada vlád se snaží, aby všechny takové konverzace byly automaticky monitorované kvůli dětskému pornu. A i když je cíl chvályhodný, cesta, která k němu vede, je zcela neadekvátní.
Představitelé evropských zemí už poněkolikáté řeší, zda a jak prolomit soukromí uživatelů na internetu – včetně šifrovaných chatovacích aplikací WhatsApp či Signal. Tím, že by automaticky zkoumali „nezávadnost“ všech zpráv, které si lidé na území EU posílají, chtějí bojovat s dětskou pornografií.
Proti tomuto cíli pochopitelně nelze nic namítat, způsob, jakým jej však politici chtějí dosáhnout, je třeba vnímat velmi kriticky. Jde totiž v zásadě o Velkého bratra – byť s řadou omezení.
Priorita dánského předsednictví (v době geopolitické a klimatické krize)
Návrh evropské sedmadvacítky nově zvedlo dánské předsednictví EU, které z něj učinilo svou prioritu. Podle něj musejí „orgány činné v trestním řízení disponovat nezbytnými nástroji, včetně přístupu k údajům, aby mohly účinně vyšetřovat a stíhat trestné činy. To se týká jak trestných činů spáchaných online, tak závažných trestných činů plánovaných nebo spáchaných organizovanými zločinci s využitím moderních technologií a komunikačních metod.“
Konec online soukromí, jak ho známe
V současné chvíli poskytovatelé chatovacích platforem proti závadnému obsahu typu dětské pornografie bojují na dobrovolné bázi, orgány činné v trestním řízení se už nyní mohou „vlamovat“ do soukromých konverzací. Potřebují k tomu „jen“ soudní rozhodnutí.
Návrh evropské legislativy, který bude ještě předmětem ostrého politického vyjednávání, však stojí na tom, že by poskytovatel musel povinně monitorovat všechny zprávy svých uživatelů, a to před jejich zašifrováním. Soukromí na internetu by tím padlo.
O návrhu by měli příslušní ministři členských zemí EU jednat v polovině října, aby návrh prošel, je třeba podpora 15 zemí EU, které reprezentují 65 procent jejích obyvatel.
Mezi tahouny a příznivce legislativy patří velké evropské země jako Španělsko, Francie, Itálie či Švédsko. Proti se zatím staví Polsko, klíčová tak bude pozice nerozhodnutého Německa.
I pozice České republiky je zatím nerozhodná. „Vzhledem k omezené platnosti stávající právní úpravy je dle ČR nezbytné pokračovat v práci na nařízení CSA s cílem nalézt včas řešení, které zajistí potřebnou rovnováhu mezi vysokou ochranou dětí a právy legitimních uživatelů internetu na soukromí. ČR je připravena i nadále se na úpravách textu aktivně podílet,“ uvedla na dotaz INFO.CZ Hana Malá z komunikačního týmu ministerstva vnitra.
Poslední naděje? Evropský parlament
Pokud příští měsíc na Rada EU návrh na „šmírovací opatření“ projde, posune se legislativa do trialogů, tedy jednání Rady EU, Evropské komise a Evropského parlamentu. Evropský parlament však současný návrh zatím odmítá.
„Jak jsme si potvrdili na jednání zpravodajů, pozice EP zůstává ostře proti, a to i přes lidovce (EPP), kteří se snaží to tlačit oknem po vykopnutí dveřmi. Minimálně další čtyři roky by tedy ‚šmírovací‘ kompromis NEMĚL BÝT. Snahy ale pořád jsou,“ uvedla stínová zpravodajka legislativy, pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
