Od prvního června platí takzvaná flexinovela zákoníku práce. Ta do pracovního práva přináší několik podstatných novinek – včetně prodloužení zkušební doby či kratšího ukončování pracovního poměru. Politicky hojně diskutovaná výpověď bez udání důvodu se do ní nakonec nedostala.
Možné prodloužení zkušební doby ze tří měsíců na čtyři a naopak zkrácení výpovědní lhůty, která nově nezačíná běžet až od dalšího měsíce, ale přímo dnem doručení výpovědi – to jsou největší změny, které přináší takzvaná flexinovela zákoníku práce, která začíná platit od začátku června.
Podle experta na pracovní právo Petra Hůrky legislativa mírně posouvá pracovní právo ve prospěch zaměstnanců. „Zatímco ta předešlá novela pracovního práva byla spíše pro-zaměstnavatelská, tato je více pro-zaměstnanecká,“ uvedl Hůrka na odborné debatě k zákonné novele na Cevro Univerzitě. „Politici balancují na jedné straně flexibility pracovního trhu, na druhé straně práva zaměstnanců,“ dodal odborník.
Posílení zaměstnaneckých práv je kromě kratší výpovědní doby patrné třeba v tom, že nově rodiče, kteří se vrací do zaměstnání do dvou let věku dítěte, mají nárok na stejné pracovní místo, které měli před nástupem na rodičovskou dovolenou. To dosud platilo pouze po dobu mateřské dovolené. Novela zároveň ukotvuje možnost práce na dálku nebo zajištění stejného postavení registrovaným partnerům zaměstnanců jako jejich manželům při překážkách v práci.
Výpověď bez udání důvodu neprošla
Politicky nejtřaskavější opatření, jak ho popisuje Hůrka – výpověď bez udání důvodu – se nakonec do českého pracovního práva nedostalo. Přitom právě takové opatření by podle odborníků pomohlo zflexibilnit zamrzlý trh práce, kdy řada zaměstnavatelů nemá legální možnost, jak se jednoduše zbavit nevýkonných či problémových zaměstnanců. Výsledkem je, že drží neefektivní zaměstnance i pracovní místa.
Na druhé straně Hůrka argumentuje, že ve většině evropských zemí je běžné, že zaměstnavatel musí důvod výpovědi uvést. Bez udání důvodu je možné výpověď udělit jen ve čtyřech evropských zemích – v Rakousku, Řecku, Dánsku a na Islandu, ovšem ve všech případech jsou k tomu přidané další podmínky, včetně případného soudního přezkumu.
Výpověď bez udání důvodu není jedinou věcí, která Hůrkovi v legislativě chybí. „Mně osobně tam třeba chybí určité zjednodušení komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, aby se nemuselo tolik papírovat, vykazovat a komunikovat. Zkrátka možnost, aby oběma stranám ubyla administrativa,“ uzavírá expert.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
