KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Vídeň chce přimět obyvatele, aby pokud možno v co největší míře „umírali zdraví“. Za zdánlivě nehumánním požadavkem stojí ten nejambicióznější program zdravotnické prevence na světě.
Mnozí odborníci tvrdí, že zdravotnictví už brzy nebude schopné postarat se o stárnoucí populaci. Každý se bude muset více starat sám o sebe. Proto se dnes prakticky ve všech civilizovaných státech vyzdvihuje úloha zdravotní prevence.
Ani nejmodernější lékařské přístroje a výdobytky medicíny totiž údajně nedokáží vyřešit problém s nárůstem podílu starších lidí v populaci – a tedy i léčbou jejich neduhů. Jediným řešením je podle odborníků změna stylu života, která má zajistit udržení dobré zdravotní kondice až do pozdního věku.
„Lidé by měli umírat zdraví,“ parafrázoval tento nový požadavek na zásadní změnu chování společnosti vídeňský starosta Michael Ludwig. Zároveň upřesnil, že pochopitelně myslí zdravý život do vysokého věku. Vídeň, která prakticky každý rok vítězí ve světových soutěžích o nejlepší kvalitu života, hodlá slovy svého starosty dobýt další světové prvenství, tentokrát ovšem v oblasti zdravotní prevence.
Radnice si během příštích několika letech na vzorku až 20 000 lidí ověří, jaké životní návyky jim nejvíce škodí, či naopak pomáhají, a kam by měla směřovat podpora preventivních programů. „Cílem je pomocí analýzy dat a umělé inteligence vyvinout nové metody pro hodnocení rizik a predikci onemocnění,“ uvádí tisková zpráva vídeňského magistrátu.
Do programu, který by měl obyvatelům Vídně zajistit menší nemocnost a delší dobu života ve zdraví, jsou zapojeny i zdravotní pojišťovny a nemocnice. Cíl je velmi pragmatický a odpovídá tomu, co dnes hlásají medicínští odborníci na celém světě. „Program by měl upřednostňovat prevenci před opravnou medicínou,“ dodal rektor vídeňské Med-Uni Markus Müller.
Prevence místo oprav
Jestli se v něčem zdravotníci na celém světě shodují, pak je to rostoucí význam prevence. Přetížené zdravotnictví, trpící nedostatkem personálu i financí, už naráží na své mantinely a do budoucna nebude schopno zajistit veškeré stárnoucí populaci dostupnou péči.
Aby se lidé vyhnuli tomu, že budou muset na lékařské zákroky dlouho čekat, případně se jich nedočkají, budou údajně muset vzít své zdraví mnohem více do vlastních rukou.
S trochou nadsázky by se to dalo přirovnat k údržbě aut. Doba, kdy jste se mohli k autu chovat nešetrně, protože ho přece automechanik vždycky nějak opraví, skončila. Teď po vás okolnosti vyžadují, abyste se každý den o své auto pečlivě starali a věnovali mu takovou pozornost, aby vám vydrželo co nejdéle i bez automechanika.
Někteří odborníci dokonce predikují, že tak, jako si dnes člověk platí služby zubní hygienistky, bude si v budoucnu zcela běžně platit preventistu pro dlouhodobé udržení dobré zdravotní kondice. Ten by měl konkrétního člověka učit, jak se chovat a stravovat tak, aby nakonec „zemřel zdravý“.
Třeba ve zmíněné Vídni se ženy dožívají v průměru 84,2 roku a muži 79,4, ve zdraví se ale obvykle dožijí jen 57 let. Zhruba na čtvrt století tedy péči o člověka a jeho neduhy přebírá „všemocná“ medicína, schopná ho udržet při životě někdy i v poměrně zuboženém stavu.
Budeme platit lidem za chůzi?
Jenže, jak upozorňují odborníci, medicíně už – vzhledem ke stárnutí populace – dochází lidská i technologická kapacita. Člověk by se proto na ni neměl do budoucna spoléhat zdaleka tolik, jako se spoléhá dnes.
Otázkou zůstává, jak to udělat. A právě v odpovědi na tuto otázku může být světově unikátní vídeňský projekt velmi přínosný. Pokud tedy jeho autoři splní požadavek „padni, komu padni“.
Příkladem může být třeba obyčejná chůze. Tu prakticky všichni lékaři označují za nejzdravější způsob pohybu, který nelze jinými pohybovými aktivitami zcela nahradit. Budou tedy zdravotní pojišťovny v budoucnu platit lidem za to, že do práce chodí pěšky? Zní to možná divně. Pokud ale chce stát, jak tvrdí, skutečně prevencí ušetřit peníze vynakládané za léčbu chorob, dávalo by to mnohem větší smysl než současné příspěvky na návštěvu posiloven a dotování městských běhů po asfaltu.
A podobných příkladů bychom našli mnoho – jak v oblasti pohybových aktivit, tak stravování. Obrázek mladého člověka, který místo chůze nebo jízdy na kole jede na elektrokoloběžce a veze si „hamburgery“, je podle lékařů typickou ukázkou zadělávání si na zdravotní problémy do budoucna.
Zdaní (nebo dokonce zakáže) tedy stát provoz všech „hýbátek“, jež lidi převážejí na vzdálenosti, které jsou snadno zvládnutelné pěšky? Bude vídeňský rozhlas vyzývat obyvatele města k ranní rozcvičce, jako se to běžně děje v Japonsku?
Takových nedořešených otázek existuje celá řada. Stejně tak je možné spekulovat o tom, zda Vídeň na konci svého průzkumného projektu prostě řekne lidem to, co dnes slyší u zubaře. Nečistíte si zuby? Nechodíte na zubní hygienu? Pak buď přijdete o chrup, nebo za nový budete platit statisíce z vlastní kapsy. A nikdo vám s tím nepomůže.
Může to být opravdu tak jednoduché i v oblasti zdravotní prevence? Pokud projekt vídeňské radnice odpoví alespoň na některé z těchto ožehavých a někdy i velmi kontroverzních otázek, může být i pro nás nesmírně důležitý. Zásadní reformu péče o lidské zdraví evidentně potřebujeme. Jestli však vídeňská snaha skončí jen dalším rozdáním peněz na návštěvu posiloven, je od počátku úplně zbytečná.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
