KOMENTÁŘ PETRA DIMUNA | Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc šetří postup předsedy Krajského soudu v Ostravě Petra Nováka, který podle webu Seznam Zprávy nepostupoval dostatečně razantně vůči soudci Petru Budínovi, kterého zaměstnankyně obvinily ze sexuálního obtěžování. Někteří předsedové krajských soudů však upozorňují, že obezřetnost je v takových případech na místě, zvláště pokud údajná oběť sexuálních útoků není připravena vypovídat.
Ostravským krajským soudem otřásá skandál okolo údajného sexuálního obtěžování zaměstnankyň soudu soudcem Petrem Budínem. Dotyčný sice na funkci soudce rezignoval, web Seznam Zprávy, který na případ upozornil, však opakovaně naznačil možné selhání předsedy krajského soudu Petra Nováka. Ten letos v květnu ve funkci končí a na jeho místo již bylo vypsáno výběrové řízení.
Snaha zabránit druhotné újmě
Předseda soudu Novák v rozhovoru pro INFO.CZ podrobně popsal, jak se o incidentu dozvěděl a proč došlo k podání trestního oznámení na soudce Budína až s časovým odstupem. Důvodem bylo podle něj především to, že oznamovatelka nechtěla původně k věci vypovídat.
„Podání kárného návrhu, aniž by bylo možné opírat se o dostatečně zřejmé svědectví poškozené osoby, jsem považoval za velmi problematické. Rovněž podání trestního oznámení v té době jsem s ohledem na prezentovaný postoj dotčené pracovnice a v zájmu zabránění její sekundární viktimizace velmi zvažoval,“ vysvětluje v rozhovoru Novák, sám trestní soudce.
Obezřetnost kolegy chápu, sám jsem to musel řešit
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc se však na základě spekulací webu Seznam Zprávy rozhodl postup předsedy Nováka prošetřit. Zároveň naznačil, že mu vadí, že nebyl Novákem o případu včas zpraven a dozvěděl se o věci z médií.
„Považuji za zásadní se tímto případem důkladně zabývat také proto, aby se zaměstnankyně a zaměstnanci v resortu justice v budoucnu nebáli v obdobných situacích obracet na vedení justičních složek nebo přímo na Ministerstvo spravedlnosti. Takové jednání nelze tolerovat, už vůbec ne u soudců, jejichž chování ovlivňuje důvěru veřejnosti v soudnictví jako celek. Osobním dopisem jsem se proto obrátil na všechny zaměstnance rezortu s návodem, jak podobné situace řešit,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Někteří Novákovi kolegové však upozorňují, že jako předsedové soudů musí v takové situaci postupovat obezřetně, a to i s ohledem na prevenci před sekundární viktimizací obětí.
Kárná žaloba vyžaduje důkazy
„Ohledně postupu předsedy Nováka se jen těžko lze kvalifikovaně vyjádřit, nikoli ze subjektivních důvodů či kolegiality, ale prostě z objektivních důvodů spočívajících v nedostatku konkrétních informací o průběhu dané kauzy. Obecně však lze říci, že podání kárného návrhu, má-li být úspěšný, vyžaduje pečlivou přípravu a zejména mít k dispozici důkazy, které prokazují žalobní tvrzení, tedy typicky výpovědi poškozených a svědků, kopie trestních oznámení, které poškození podali atd. To vše samozřejmě při respektování práv poškozených, včetně prevence sekundární viktimizace,“ uvedl pro INFO.CZ předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar. Ten je mj. také autorem odborného komentáře k zákonu o soudech a soudcích.
„Je velmi důležité, pokud se postižený odhodlá nevhodné chování ohlásit nadřízeným, aby jeho postoj zůstal konzistentní a byl schopen jej zopakovat i například při soudním nebo kárném řízení, kde je přirozeně vystaven značnému psychickému tlaku. Taktéž je vhodné, aby existovaly i další důkazy podporující verzi poškozeného a nezůstalo jen u „tvrzení proti tvrzení“. V tomto směru vcelku chápu obezřetnost kolegy Nováka při rozhodování, zda se pustit do kárného řízení nebo případně podat trestní oznámení,“ reagoval pro INFO.CZ předseda Krajského soudu v Brně Milan Čečotka.
Systém pro oznamovatele existuje
Čečotka přitom jako jeden z mála oslovených předsedů a předsedkyň krajských soudů musel obdobné situace na svém soudu řešit.
V jednom případě se jednalo o sexuální obtěžování zaměstnankyně údržbářem, v druhém pak mobbing, kterého se vůči zaměstnankyni dopouštěla jedna ze soudkyň. V obou případech bylo podle předsedy Čečotky důležité, že postižené zaměstnankyně nevhodné jednání vedení soudu nahlásily a poskytly svědectví, které bylo možné v následném řízení také použít.
Jak vyplynulo z odpovědí předsedkyň a předsedů krajských soudů, všechny krajské soudy mají zavedený systém pro anonymní oznamování podobných případů, a to podle zákona na ochranu oznamovatelů: mají zřízenu schránku důvěry, na intranetu soudů jsou zveřejněny materiály k této problematice, včetně návodů jak postupovat, dále mají etický kodex a určené osoby, pověřené vyřizováním těchto stížností.
V souvislosti s ostravským případem pak někteří předsedové opětovně na všechny tyto postupy i materiály výslovně upozornili.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
