Praha se stala dějištěm jedné z nejzajímavějších geopolitických debat letošního roku. Na CEVRO Univerzitu zavítal bývalý australský premiér, přední světový diplomat a mezinárodně uznávaný sinolog Dr. Kevin Rudd. V zaplněném sále podrobně rozkryl ideologické podloží režimu čínského diktátora Si Ťin-pchinga a potvrdil Evropě nesmírně tvrdá varování: Peking uznává pouze sílu, pohrdá slabostí a jeho ekonomická ekvilibristika přímo ohrožuje evropský průmysl.
Na této prestižní akci, kterou moderoval známý americký novinář Richard Lui, se sešly osobnosti akademického, diplomatického i bezpečnostního života.
Samotný Kevin Rudd, který si dopoledne před přednáškou prošel Pražský hrad a jednal s prezidentem Petrem Pavlem, nešetřil vůči hostitelské akademické půdě chválou za to, jak hluboce se v srdci Evropy věnuje strategickému výzkumu asijsko-pacifického regionu.
Tři posuny Si Ťin-pchinga aneb dešifrovat ideologii
Ve své přednášce Kevin Rudd upozornil, že pro pochopení čínských kroků na globální scéně nestačí pouhé sledování obchodu či diplomacie. Zásadní je dešifrovat ideologii Komunistické strany Číny. Rudd, který získal doktorát na Oxfordu obhajobou práce o ideologickém světonázoru Si Ťin-pchinga, zdůraznil, že marxisticko-leninský aparát bere své ideologické formulace se smrtelnou vážností.
„V marxisticko-leninských zemích se ideologie stává kódovaným jazykem, kterým režim hovoří sám k sobě,“ vysvětlil bývalý australský premiér. Ideologické texty v Číně nejsou jen prázdnou propagandou, ale tvoří samotný pramen, ze kterého vyvěrají následná strategie, státní politika a konkrétní bojové či ekonomické kroky na mezinárodním poli.
Podle Rudda provedl Si Ťin-pching během svých patnácti let u moci zásadní posun vnímání Číny ve třech směrech. V domácí politice posunul těžiště k leninské levici – strana obnovila stranickou disciplínu, čistky a absolutní kontrolu nad společností pod maocetungovským heslem, že strana řídí vše od severu po jih, od obchodu po armádu. V ekonomice se po zkušenostech s globální finanční krizí posunul k marxistické levici a státním subvencím na úkor volného trhu. V zahraniční a bezpečnostní politice pak přešel k nacionalistické pravici – opustil někdejší Teng Siao-pchingovo pravidlo „skrývej svou sílu a čekej na svůj čas“ a přešel k agresivnímu prosazování čínských národních zájmů ve světě.
Rudd připomněl, že čínský protikorupční boj pod vedením Si Ťin-pchinga trvá už čtrnáctým rokem a je nejdelší čistkou v historii strany od roku 1921. Režim se panicky bojí vnitřního rozkladu, který potkal Komunistickou stranu Sovětského svazu v roce 1991. Proto Si Ťin-pching zavedl železnou leninskou doktrínu a nekompromisní státní dohled nad celou společností.
Sto let od bolševické revoluce a strach z lidských práv
Pro západní analytiky je čínský pohled na svět často zcela neuchopitelný. Kevin Rudd popsal, že Si Ťin-pching nahlíží na globální dění skrz optiku historického materialismu. Věří, že historický vývoj hraje ve prospěch 21. století čínského marxismu a že globální liberální kapitalismus prochází vnitřním rozkladem, který Číně otevírá dveře k nadvládě.
Nejoblíbenější frází čínského prezidenta, kterou od roku 2017 neustále opakuje, je tvrzení, že „svět nyní prochází změnami, jaké nezažil sto let“. Podle Rudda nejde o náhodný výběr slov. Rok 2017 byl stým výročím bolševické revoluce v Rusku v roce 1917, která podle komunistické historiografie změnila tvář planety. Peking se dnes považuje za nového hlavního nositele této dějinné proměny.
Stejně tak je klíčové rozumět tomu, čeho se čínský režim nejvíce děsí a co je pro něj absolutním tabu. Rudd odkázal na známý interní stranický „Dokument č. 9“, který striktně zakazuje jakoukoli diskusi o západním konceptu konstitucionalismu, univerzálních lidských právech, nezávislosti soudnictví, svobodě médií nebo svobodě vyznání.
Všechny tyto hodnoty představují pro totalitní stranu, jež se dostala k moci cestou zbraní v krvavé revoluci, přímé a smrtelné ohrožení její vlastní politické legitimity. Režim v Pekingu proto tyto myšlenky nehodlá tolerovat doma a ze všech sil se snaží potlačovat jejich vliv i v mezinárodních institucích.
Lekce pro Evropu
Zásadní část Ruddova vystoupení na CEVRO Univerzitě se týkala vztahu Číny k Evropské unii. Bývalý australský premiér poukázal na hluboká nedorozumění, která panují na obou stranách. Čína podle něj podceňuje schopnost Evropy bránit svůj vlastní průmysl před masivními čínskými státními subvencemi.
Jako odstrašující příklad uvedl sektor elektromobility. V Číně dnes existuje zhruba 125 výrobců elektromobilů, z nichž by v normálním tržním prostředí bez obřích státních dotací přežilo maximálně 45. Výsledkem této agresivní dotační politiky je zaplavování světového trhu a masivní rušení pracovních míst v evropském průmyslu – jen v německém autoprůmyslu jde o tisíce míst měsíčně, přičemž koncern Volkswagen podle něj hrozí propouštěním až 160 tisíc lidí.
„Čína dnes generuje 20 procent globálního HDP, ale drží 35 procent světové průmyslové výroby a do roku 2030 to má být 45 procent. Evropa a zbytek světa si začínají uvědomovat, že toto zašlo příliš daleko. Zaměstnanostní i bezpečnostní dopady jsou neúnosné a Evropa musí vztyčit stopku,“ prohlásil Rudd.
Druhé a ještě varovnější nedorozumění leží na straně Evropy. Evropští politici si stále plně neuvědomují, s jakým typem režimu v Pekingu jednají. „V jednání s čínským systémem je naprosto klíčové být jednotní, být silní a vyjadřovat se jasně,“ zdůraznil Kevin Rudd na základě svých bohatých zkušeností z vrcholové politiky. „Pamatujme si, že Čína vedená marxisticko-leninským aparátem respektuje výhradně sílu a absolutně pohrdá slabostí.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ mezi své oblíbené zdroje na Google Zprávách a pootočte si mapu. Díky moc!
