KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Chcete státní bankrot? Chcete porušování konstituce? Pak se postavte za vládu v jejím novém sporu s prezidentem, který vetoval zákon o rozpočtové nezodpovědnosti. Udělal, co musel. Kdyby se později rozhodl zákon žalovat u Ústavního soudu, jak by vysvětloval, proč ho nevrátil Sněmovně? Nicméně u koalice tím vyvolal vzteklý amok.
Že Petr Pavel normu odmítne, se dalo čekat. Oba jeho argumenty, jimiž své veto doprovodil, zaznívaly ve veřejné debatě od počátku. Vláda si primárně připravila půdu pro masivní schodky, které by jí dle původních pravidel rozpočtové odpovědnosti neprošly.
K tomu nově může v již schválených rozpočtech navyšovat výdaje až o deset procent (aktuálně to dělá čtvrt bilionu korun) bez souhlasu Sněmovny. Což je pravděpodobně protiústavní.
Zákon, který hlava státu vrátit musela
Kvůli ukončování výjimek schválených za covidu se měl snižovat deficit veřejných financí. Nijak drasticky, stačilo jen pokračovat v trendu započatém za Fialovy vlády. Jenže ta Babišova naslibovala dárečky za stamiliardy a má velký apetit utrácet. Ať to stojí, co to stojí. A stará pravidla jí v tom překážela…
Navíc si ministryně financí vymínila zmocňovací paragraf, který jí umožní rozhazovat ještě podstatně více. A bez svolení parlamentu. Stačí rozhodnutí vládního poradního orgánu, který na základě vágních pravidel může vyhlásit krizový stav. Uzurpovala si tak právo, jež má dle ústavy pouze Sněmovna.
Poté, co Sněmovna přehlasovala námitky Senátu, neměl Petr Pavel jinou možnost, než uplatnit své ústavní právo veta. Vládní propagandisté budou tvrdit, že tak učinil kvůli aktuálnímu sporu s kabinetem. Neberme je vážně. Pokud mu lze něco vyčítat, pak jedině to, že nakonec nevrátil rozpočet na rok 2026, jehož deficit překračuje dosud platné paragrafy.
Vláda tedy zrušila pravidla rozpočtové odpovědnosti a nabourala dělbu kompetencí mezi mocí zákonodárnou a výkonnou. Tohle by nejspíš vetovali i prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus. Respektive každá soudná hlava státu, která si váží vlády práva a sama sebe. Jenže koalice ANO, SPD a Motoristů nemá nic než „antipavel“, a tak proti němu spustila obligátní bubnovou palbu černé propagandy.
Vláda tlačí prezidenta do opoziční role
Dle vlády prezident „vetoval hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu jaderných bloků, rozpočtovou transparentnost a zabránil jí postavit na nohy zdevastovanou ekonomiku“. Čili Pavel může za všechny hříchy kabinetu?
Naopak! Vrácený zákon by zničil prosperitu, jež se utopí v dluzích, na armádu kabinet tak jako tak kašle, zvyšování výdajů bez souhlasu Sněmovny zneprůhledňuje veřejné finance a hospodářství zdědila ve skvělé kondici.
Co se nám vlastně koalice snaží říct? Že když nebude moci rozhazovat ad absurdum, není schopna dělat svou práci? Pavel přece nevetoval konkrétní rozpočet (i když znovu: ten letošní, který je nezákonný, asi měl). Vetoval obecná pravidla pro řízení veřejných financí, která jsou určitě nezodpovědná a dost možná protiústavní. Má vůbec smysl brát vládní litanii vážně? Působila by úsměvně. Kdyby nepřetržitý tok výpadů proti hlavě státu netvořil páteř koaliční politiky.
Oni ve skutečnosti jen hledali záminku k další dezinformační kampani. Paradoxně v jejím rámci požadují, aby jim prezident řekl, kde tedy mají šetřit. Jako vážně? Neprávem mu vyčítají, že je lídrem opozice. Kdyby přišel s takovými návrhy, stal by se jím fakticky.
Tohle fakt není jeho práce a jeho kompetence. A není za obviňováním hlavy státu jen snaha kabinetu odvést pozornost od vlastních malérů, skandálů, střetu zájmů a mizerného vládnutí? A že toho mají na kontě za necelých devět měsíců vlády skutečně hodně.
Nejhorší věci dělají i premiéři ze strachu
Nevydání lídrů k trestnímu stíhání, střet zájmů premiéra, škrty v obraně a neochota zapojit se do pomoci Ukrajině, růst deficitu, porušování ústavy, extremismus a nadbíhání autoritářům v Číně, destrukce zahraniční politiky, útoky na veřejnoprávní i soukromá média, zrušení nezávislosti úředníků, vyhazování odborníků a dosazování neschopných kámošů, kupa osobních afér… Není divu, že už nyní je kabinet méně populární než ten Fialův, když končil.
Petr Pavel možná naštval Petra Macinku nejmenováním Filipa Turka, Tomio Okamuru tím, že nestojí na straně Ruska, a Andreje Babiše tím, že ho porazil ve volbách. Ale hlavně se pro koalici ANO, SPD a Motoristů stal zástupným terčem ve válce, již by jinak musely vést proti sobě. Zájmy jejích členů se rozcházejí, pohromadě ji drží jen nenávist k „těm druhým“ a strach, co by nastalo po jejím rozpadu.
Soudnému člověku je jasné, že Petr Pavel nemůže za zmršené rozpočty vlády. Babiš je však příliš slabý, aby si troufl na Okamuru a Macinku, neboť ti kryjí jeho střet zájmů. Tak se k nim přidal, aby vypadal silněji.
Jo, nejhorší věci dělají lidé ze strachu. I když jsou formálně tak mocní, jako premiér…
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a nebudete se bát. Díky.
