Kárné řízení se soudci a státními zástupci by mohlo být zahájeno i po delší době, než je tomu v současnosti, kdy zákon stanovuje tzv. objektivní lhůtu tří let. Návrh poslanců hnutí ANO získal minulý týden podporu Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. K návrhu se kriticky staví prezidenti Soudcovské unie i Unie státních zástupců.
Kárnou žalobu by mohli na soudce a státní zástupce podávat kární žalobci do pěti let od okamžiku, kdy se měli kárného jednání dopustit. Navrhují to exministryně spravedlnosti a poslankyně hnutí Helena Válková, spolu s poslankyní Zuzanou Ožanovou a poslancem Tomášem Kohoutkem. Současná lhůta tří let se totiž podle navrhovatelů ukázala jako nedostatečná.
„V praxi proto může docházet a také dochází k případům, kdy se soudce vytýkaného jednání prokazatelně dopustí, takové jednání je možné ex post kvalifikovat jako kárné provinění, avšak jeho postih prostřednictvím kárné odpovědnosti je vyloučen pro uplynutí popisované ‚promlčecí doby‘, ačkoliv jeho dopady na chráněné veřejné zájmy jsou značné,“ uvádí se v odůvodnění návrhu.
Konkrétně se navrhovatelé odkazují na případ soudce zlínské pobočky Krajského soudu v Brně Radomíra Koudely (na úvodní fotce), který měl podle médií opakovaně nabývat nemovitý majetek v exekučních dražbách, ačkoliv účast na nich zákon soudcům zakazuje. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka sice došlo v tomto případě pravděpodobně ke spáchání kárného provinění, avšak kárnou žalobu podat nelze, neboť od události uplynuly více než tři roky, které zákon stanoví jako objektivní lhůtu pro podání kárné žaloby.
Změnu lhůty ze tří na pět let se navrhovatelé rozhodli vztáhnout i na státní zástupce. Subjektivní lhůty, tedy doby, kterou má kárný žalobce na podání kárné žaloby od chvíle, kdy se o možném kárném provinění dozví, se návrh netýká.
Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů, který upravuje podmínky kárných řízení, se přitom měnil teprve nedávno a začal platit v lednu letošního roku, kdy se u obou vrchních soudů ustavily prvoinstanční kárné senáty.
Debaty o prodloužení tzv. objektivní lhůty se vedly i při přípravě tohoto zákona a narazily vždy na námitku možného zneužití. Delší období pro podání kárné žaloby od spáchání možného kárného jednání totiž podle představitelů soudců a státních zástupců zvyšuje nejistotu a vytváří prostor pro možný nátlak na soudce a státní zástupce.
Návrh poslanců odmítl prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Se změnou nesouhlasím. Mělo-li by se něco měnit, tak po důkladném rozboru judikatury kárných senátů,“ reagoval Vávra.
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna na jednu stranu připouští, že pravidla nastavují zákonodárci a navíc by nebylo z jeho strany objektivní, pokud by protestoval proti zvýšení odpovědnosti soudců a státních zástupců. Na stranu druhou je podle Foldyny otázka, zda měnit systém kvůli jednotlivosti.
Návrh nyní čeká finální schvalování Poslaneckou sněmovnou. Je součástí novely zákona o soudech a soudcích, která mj. zavádí povinné vzdělávací plány pro soudce. Tato nová povinnost, která je také předmětem kritiky ze strany soudců, sice v novele zůstává, poslanci Ústavně-právního výboru ovšem soudcům vyšli vstříc, když schválili alespoň vypuštění ustanovení, že tyto plány by schvalovali předsedové soudů.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
