KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Důsledky katastrofálních požárů v kalifornském Los Angeles by měly podle některých odborníků změnit dosavadní pohled na zalesňování jako prostředku proti změnám klimatu. Podpora výsadby či růstu stromů totiž může mít v některých případech paradoxně na klima negativní vliv.
Celá řada jednotlivců, firem i nadnárodních společností se snaží kompenzovat vypouštění emisí (třeba z letecké dopravy) příspěvkem na zalesňování. Rostliny, včetně stromů, v sobě při růstu ukládají uhlík. Když dřevní hmota zetleje nebo je spálena, sice množství uhlíku zase „vypustí“ do ovzduší, ovšem jen toho, který při svém růstu z atmosféry „odstranila“.
Desítky až stovky let tak může skutečně působit jako vítaný „požírač“ CO₂. A představa je taková, že do té doby třeba lidstvo vymyslí nějaký způsob, jak emise obecně omezit.
Jenže katastrofální požáry na celém světě v posledních dvou desetiletích všeobecně přijímané heslo „zasaď strom, zachráníš klima“ trochu zpochybňují. Velmi totiž záleží na tom, kde se stromy sázejí (nebo rostou).
Mimo jiné na to upozorňuje i zajímavá studie o šíření lesních požárů na zeměkouli, kterou už loni na podzim zpracoval tým profesora Matthewa Williama Jonese z britské University of East Anglia.
Ještě než se rozhořely katastrofální požáry v Los Angeles, vědci na základě dostupných dat dospěli k závěru, že globální emise uhlíku z lesních požárů se za poslední dvě desetiletí zvýšily o celých 60 %.
K tomuto raketovému nárůstu přispěly zásadní měrou požáry na západě Severní Ameriky a Sibiři. Proti tomu, jak hoří v posledních letech sibiřská tajga, je totiž oheň v okolí Los Angeles – při vší úctě k obětem a ke škodám – jen slabým odvarem.
Co je ale nedůležitější. Vědci zjistili, že rozsah lesních požárů nejen celosvětově roste, ale mění se i jejich „epicentra“. Ubývají požáry v tropech a subtropech (například na savaně), a přibývá jich naopak v severněji položených oblastech.
Hořící Sibiř
Tato změna údajně spočívá v měnícím se rozložení srážek a také třeba rozšiřování zemědělství kolem tropů. Oheň ale o to více ničí rozsáhlé oblasti Sibiře nebo kanadské a americké divočiny. Tam totiž není vzniku ohně prakticky možné zabránit a navíc k jeho šíření přispívají vyšší teploty, sucho a další důsledky klimatických změn.
„Od roku 2001 se emise z požárů v lesích mimo tropy – jako jsou části boreálních lesů na dalekém severu Severní Ameriky a Eurasie – téměř ztrojnásobily. Tento vzestup je z velké části důsledkem častějšího teplejšího a suššího počasí v kombinaci s tím, že lesy rostou efektivněji v místech, kde kdysi chlad brzdil jejich růst,“ píše se ve studii.
Za současných podmínek je třeba pečlivě zvážit, kde zalesňovat a kde raději nechat holé pláně.
Celkově to ale podle vědců jednoznačně znamená, že schopnost pozemských lesů ukládat uhlík je stále více ohrožena. Požáry jsou a vždycky byly přirozenou součástí ekosystému a koloběhu uhlíku, nyní ale hořící Sibiř a Severní Amerika tuto rovnováhu vychylují.
A lepší to v dohledné době zřejmě nebude. Změna klimatu vytváří ideální podmínky pro větší a intenzivnější požáry, které pak ale tuto změnu ještě více urychlují.
„V severních lesích se mohou vážnější požáry propálit hluboko do půdy a uvolnit uhlík, který se tam nahromadil po staletí. Lesy mohou po vypálení zůstat čistými emitenty uhlíku ještě desítky let. A čím jsou požáry vážnější, tím déle lesům trvá, než se vzpamatují a znovu zachytí uhlík ztracený během požáru,“ píše se ve studii.
Tento popis důsledků velkých lesních požárů zřejmě není nijak překvapivý, zdá se, že jde o logickou úvahu. Autoři studie ale nabízejí i řešení, které může být pro někoho, včetně některých ekologů, značně kontroverzní.
Les jako znečišťovatel ovzduší?
Dosud se předpokládalo, že tím nejlepším, co může člověk pro klima udělat, je ponechat rozsáhlé panenské oblasti Sibiře či Severní Ameriky přírodě i nadále bez vlivu člověka a nijak do nich nezasahovat. S tím ale autoři studie nyní polemizují.
Tím, že člověk podle nich přispívá zásadní měrou ke klimatické změně, udělal ze severních lesů, donedávna přirozené zásobárny uhlíku, na mnoho let dopředu čistého emitenta CO₂.
Takže místo aby tyto lesy uhlík ukládaly, při rozsáhlých lesních požárech, kterým napomáhá údajně člověkem vyvolaná klimatická změna, ho naopak vypouštějí do ovzduší mnohem víc než za přirozeného stavu. A lidem tak údajně nezbývá nic jiného než proti tomu zasáhnout.
„Mimo tropy je nezbytné proaktivní hospodaření v lesích. Pečlivě řízené požáry a prořídnutí vegetace mohou znamenat, že požáry nakonec způsobí menší škody, když se vznítí,“ tvrdí autoři studie. Sledování růstu vegetace spolu s povětrnostními podmínkami příznivými pro požáry může „pomoci identifikovat oblasti pro zásah a stanovit jejich priority“.
Co to znamená? Nic jiného než to, že člověk by měl za současných podmínek údajně pečlivě zvážit, kde umožní nebo podpoří nové zalesnění. Někdy je prostě lepší nechat pláň holou.
Požáry do uhlíkových rozpočtů
Jestliže se totiž podpoří růst stromů nebo výsadba v místech ohrožených požáry, může taková podpora udělat klimatu medvědí službu. „Mnoho systémů kompenzace uhlíku spoléhá na vysazování nových stromů nebo odkládání sklizně těch stávajících, aby absorbovaly CO₂. Pokud však rostoucí hrozba lesních požárů není řádně zohledněna, tyto projekty by nemusely přinést slibované úspory uhlíku,“ píše se ve studii.
Vedle zpochybnění hesla „zasaď strom, zachráníš klima“ je však možná ještě kontroverznějším závěrem studie požadavek na zohlednění emisí z velkých lesních požárů do národních uhlíkových rozpočtů. Podle vědců by to dalo lidem mnohem lepší přehled o tocích uhlíku na planetě.
Na druhou stranu by to ale mohlo znamenat, že některé státy (jako třeba Kanada) by se kvůli dopadům lesních požárů možná výrazně posunuly v žebříčku znečišťovatelů ovzduší směrem nahoru.
V případě Evropy (kde také zuří velké lesní požáry) by to zřejmě muselo vést k přehodnocení systému emisních povolenek i některých, dosud užívaných pravidel Green Dealu. A to zejména v otázce přínosu zalesňování v některých oblastech.
Jedna věc je ale podle autorů studie jistá už dnes. Přístup lidí k lesním požárům se musí změnit, což ukazuje i příklad katastrofy v Los Angeles a v ruské tajze. „Lesní požáry již nejsou jen přirozeným jevem. Jak se tyto požáry posouvají na sever a zesilují, jsou jasným příznakem změny klimatu způsobené lidmi,“ píše se v závěrech studie.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
