Ruské drony nad Polskem: Facka spícímu NATO a varovný prostředníček pro Evropu, USA to nevzrušuje

Podle polského premiéra Donalda Tuska došlo k narušení vzdušného prostoru „obrovským počtem“ ruských dronů, z nichž čtyři byly pravděpodobně sestřeleny. 

Počet dronů se odhaduje na bezmála dvě desítky, což je ale v porovnání s běžnými ruskými útoky na Ukrajinu – často zahrnujícími „roje“ s až stovkami dronů a raket – zanedbatelné množství. 

„Ukrajina čelí pravidelně útokům s 400, 500 nebo dokonce 600 drony za jednu noc. To, co zažilo Polsko, představuje pouze 2–3 % běžného ruského útoku na ukrajinském území,“ tvrdí renomovaný analytik Phillips P. O’Brien. 

Navzdory tomu, že drony letěly na západ přes území Ukrajiny a částečně Běloruska, což dalo velení NATO jistý čas na přípravu, nebyla jeho reakce dostatečná. Navíc – překvapivě – Bělorusko předem o přeletu dronů přes své území směrem na západ Polsko varovalo.

Někteří analytici, jako viceadmirál Mark Mellett, naznačují tradiční myšlenku, že Rusko mohlo úmyslně testovat reakční schopnosti NATO. „Mohlo jít o zkoušku integrity polských a aliančních obranných systémů,“ uvedl Mellett pro BBC. Jiní, jako Dr. Marina Miron z londýnské King's College, připouštějí možnost technické chyby způsobené rušením navigace ukrajinskými systémy. 

Nicméně směr letu dronů – výhradně do Polska, bez narušení vzdušného prostoru „spřátelených států“ Ruska, jako jsou Slovensko a Maďarsko – naznačuje záměr. „To, že drony letěly pouze na severozápad do Polska, nemůže být náhoda,“ zdůraznil Phillips O’Brien.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski pro list The Guardian jednoznačně odmítl teorii o „technické poruše“ a označil útok za „bezprecedentní agresi vůči Polsku, NATO a Evropské unii“. Podobně se vyjádřila i šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová: „Tento incident je nejzávažnějším narušením evropského vzdušného prostoru Ruskem od začátku války a indicie naznačují, že byl záměrný.“

Reakce NATO byla podle většiny politické i odborné veřejnosti označena za nedostatečnou jak z hlediska vojenské odpovědi, tak z hlediska terminologie. Aliance sice do akce nasadila pokročilé systémy – polské F-16, nizozemské F-35, italské AWACS a německé Patrioty. Ale podle Tuska „byly sestřeleny pouze drony, které představovaly přímou hrozbu“. 

Některé drony „havarovaly“ bez zásahu, jeden dokonce poškodil dům v obci Wyryki. „Skutečnost, že NATO muselo použít extrémně drahé systémy k obraně proti několika dronům, zatímco Ukrajina zvládá podobné útoky s mnohem nižšími náklady, odhaluje, jak je aliance nepřipravená,“ kritizuje analytik O’Brien.

NATO navíc váhalo s tím, jak „incident“ oficiálně pojmenovat. Mluvčí aliance popsal narušení jako „vstup“ dronů, což bagatelizuje jeho závažnost. Generální tajemník NATO Mark Rutte sice označil chování Ruska za „naprosto nezodpovědné“ a zdůraznil, že aliance je připravena bránit „každý centimetr svého území“, ale dodal, že „plné hodnocení incidentu stále probíhá“. 

Tato opatrnost podle analytiků posiluje Putinovu sebedůvěru v testování NATO. „Aliance stále nedokáže nazvat útok útokem, což je známkou institucionální slabosti,“ píše Phillips O’Brien.

Polsko v reakci na útok aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy, který umožňuje konzultace mezi spojenci v případě ohrožení – ale nejde o automatickou vojenskou reakci. 

„Článek 4 je pouze začátkem hlubší spolupráce na zajištění bezpečnosti našich hranic, které jsou zároveň hranicemi NATO,“ uvedl Tusk. Německý ministr obrany Boris Pistorius označil incident za „záměrnou provokaci“, ale zdůraznil, že nesplňuje kritéria pro „ostřejší“ článek 5, protože nedošlo k větším škodám na majetku ani obětem na životech.

Reakce světových lídrů odhalují rozdílné přístupy. Britský premiér Keir Starmer označil útok za „barbarský“ a „zjevné porušení vzdušného prostoru NATO“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k vytvoření „společného evropského protivzdušného štítu“ a označil incident za „testování limitů NATO“. Kanadský premiér Mark Carney zase zdůraznil, že „Putin opět ukazuje svůj nezájem o mír“.

Naopak reakce USA byla vlažná. Prezident Donald Trump se omezil na příspěvek na vlastní síti Truth Social: „Co to má znamenat, že Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? Tady to začíná!“

Tento komentář – jak poznamenává CNN – „postrádá pevné bezpečnostní záruky, které byly základem NATO po desetiletí“. Postoj amerického prezidenta, spojený s jeho četnými předchozími výroky o snižování podpory Ukrajině, vyvolává obavy mezi evropskými spojenci. „Trumpovo váhání oslabuje důvěru v americkou podporu,“ píše CNN.

„Pokud by Rusko spustilo masivní útok přímo na území NATO, například 600 dronů a raket, následky by byly katastrofální,“ varuje Phillips P. O’Brien. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha promptně navrhnul, že by spojenci mohli „zachytávat“ drony již nad ukrajinským územím, což by posílilo bezpečnost celé Evropy.

Analytici obecně upozorňují na systémové nedostatky v protivzdušné obraně NATO. „Aliance postrádá radary, zbraně a pracovní sílu pro úplné pokrytí svého území proti dronům,“ uvedl Salm pro ABC News. Rusko investuje do levných, pomalu letících dronů, které jsou obtížně detekovatelné a ekonomicky náročné na sestřelení. „Není žádná univerzální odpověď, jak se bránit stovkám tisíců dronů,“ dodal.

Incident mrazivě potvrdil, jak moc je bezpečnost Evropy závislá na odolnosti Ukrajiny, která čelí mnohem větším útokům s omezenými prostředky. „NATO musí urychleně posílit svou protivzdušnou obranu a přehodnotit svůj přístup k ruské provokaci,“ apeloval prezident Zelenskyj.

Nezpacifikované „dronové běsnění“ nad Polskem v plné nahotě ukázalo neschopnost či neochotu velení NATO dohlédnout realitu bojové akce, kterou dnes a denně podstupují ukrajinské ozbrojené síly, ale i civilní obyvatelstvo.

Vzdor vybavenosti nejmodernějšími technologiemi byla protiopatření aliance jen velmi rozpačitá a raději nedomýšlet, jaké by byly následky masivnějšího útoku. Jedno je jisté: Máme se od Ukrajinců co učit a snad už to konečně pochopí i ti, kteří do omrzení kolovrátkují, že „tohle není naše válka“.

Pokud chce NATO obnovit svoji kredibilitu, musí jednat rychle, rozhodně a jednotně, jinak riskuje další oslabení v očích Ruska i vlastních spojenců. A to může být hodně drahé, nejen pokud by šlo o peníze.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.