Neomezený přístup veřejnosti k údajům v evidenci skutečných majitelů firem představuje porušení ústavně garantovaných práv majitelů. K takovým závěrům dospěl nedávno Nejvyšší správní soud (NSS) a aktuálně i Nejvyšší soud (NS). Se žalobami tak uspěly firmy, které stát za nedodržení povinností sankcionoval a vedl s nimi tzv. řízení o nesrovnalosti. Podle soudů je to naopak stát, který nesplnil povinnost a neuvedl český zákon do souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie (SD EU).
Český zákon v rozporu s evropským právem
Stát, konkrétně ministerstvo spravedlnosti (MSp), které spravuje informační systém evidence skutečných majitelů firem, nemá právo nutit společnosti, které tuto povinnost podle českého zákona nesplnily, aby tak učinily. Protože Zákon o evidenci skutečných majitelů firem je podle nedávného rozhodnutí NSS a aktuálního rozhodnutí NS v rozporu s unijním právem, pokud umožňuje veřejný neomezený přístup k údajům v databázi.
Česká právní úprava totiž podle soudů neodpovídá rozsudku SD EU z roku 2022 (spojené věci WM a Sovim), v němž byl konstatován rozpor směrnice EU proti praní špinavých peněz (AML směrnice) s ústavně zaručenými právy majitelů firem, pokud umožňuje neomezený veřejný přístup k informacím s povinnými údaji o majitelích.
Právě s odkazem na toto rozhodnutí SD EU se začaly některé firmy bránit u správních soudů proti sankcím, které správní orgány za nesplnění uvedení povinných údajů podle zákona začaly ukládat.
Průlomový verdikt Nejvyššího správního soudu
V březnu pak NSS vydal rozhodnutí, v němž dal jedné z těchto firem zapravdu: nutit firmy k tomu, aby do veřejně přístupné databáze uvedly údaje o skutečných majitelích nelze, neboť se tím porušují jejich ústavní práva.
„Aktuálně platná a účinná právní úprava evidence skutečných majitelů působí takovým způsobem, že přímým důsledkem splnění oznamovací povinnosti subjektu povinného evidovat údaje o svých skutečných majitelích je rovněž zásah do ústavně zaručených práv skutečných majitelů těchto subjektů na ochranu soukromého a rodinného života a osobních údajů,“ odůvodnil své rozhodnutí NSS.
Problém podle NSS je, že stát, konkrétně Ministerstvo spravedlnosti, neuvedlo přístup k údajům v evidenci do souladu se zmíněným rozhodnutím SD EU.
Přístup jen pro ty s oprávněným zájmem
„Povinností žalovaného totiž je na základě závěrů formulovaných v citovaném rozsudku SD EU a aplikace přímého účinku čl. 30 odst. 5 písm. c) změnové AML Směrnice ve znění po předmětném zrušujícím rozsudku SD EU poskytnout evidované údaje osobám z řad veřejnosti pouze tehdy, prokážou-li svůj oprávněný zájem,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NSS.
NSS připomněl, že obdobná situace nastala v případu zákona o střetu zájmů, kdy po nějakou dobu byla bez omezení přístupná databáze o majetku povinných osob podle tohoto zákona, a to až do zásahu Ústavního soudu, který taktéž konstatoval porušení ústavních práv.
Tlak na ministerstvo sílí, přidal se i Nejvyšší soud
„Rovněž za současné platné a účinné právní úpravy evidence skutečných majitelů by došlo k porušení základních práv skutečných majitelů stěžovatelky, pokud by splnila svou oznamovací povinnost definovanou v § 9 odst. 1 zákona o evidenci skutečných majitelů.
Byť tak svým opomenutím splnit oznamovací povinnost porušila legitimní zájem orgánů podílejících se na boji proti praní peněz a financování terorismu, nelze požadavkem na naplnění tohoto zájmu ospravedlnit nepřípustný zásah do ústavně zaručených práv skutečných majitelů stěžovatelky,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí NSS.
Na rozhodnutí správních soudů nyní navázal také Nejvyšší soud (NS) – ten podle zdrojů INFO.CZ vydal rozhodnutí, v němž vyhověl firmě, s níž obecné soudy vedly tzv. řízení o nesrovnalosti, neboť odmítla uvést povinné údaje o svých skutečných majitelích.
Rozhodnutí NS by tak mělo v podstatě vést MSp k zamezení veřejného přístupu k údajům v evidenci, neboť v opačném případě by to mohlo zakládat odpovědnost státu za způsobenou škodu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
