KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Drahota je zpět a s ní i nervozita politiků. Zatímco Andrej Babiš i Donald Trump slibovali voličům levnější život, růst cen služeb a drahé hypotéky ukazují tvrdou realitu. Centrální bankéři odmítají ustoupit politickým tlakům, což může lídry na obou březích Atlantiku v nadcházejících volbách stát klíčové hlasy nespokojených voličů.
Zdražování je spolu s migrací a bezpečím hlavní téma, které rozhoduje volby. Kdo dokáže lidi přesvědčit, že s drahotou a růstem životních nákladů dokáže skoncovat, vítězí. Proto našim kampaním dominovala nejdřív v roce 2021 Babišova drahota a pak v roce 2025 drahota Fialova. Donalda Trumpa podruhé do Bílého domu vedle migrace vynesl právě pocit všeobecné drahoty.
A protože žijeme v éře velkých tlaků na zdražování, růst cen zásadně ovlivní podzimní americké volby do Sněmovny reprezentantů, části Senátu i guvernérů jednotlivých států. Stejně jako komunální a senátní volby u nás.
Hra na krotitele cen
Čísla o inflaci jsou proto mimořádně ostře sledovaná. Vládnoucí garnitury se je všemožně snaží interpretovat tak, že růst cen umí krotit. A dostávají se do střetu s guvernéry centrálních bank, kteří právě kvůli riziku zdražování nechtějí snižovat úroky tak, jak by si Donald Trump a Andrej Babiš přáli. A naopak se je chystají zvyšovat.
Tento týden přišla aktuální čísla o inflaci, která ukazují, že na stabilní ceny to aktuálně nevypadá. V našem i americkém případě nejde zdaleka jen o zdražování energií vyvolané konfliktem v Íránu a uzavřením Hormuzského průlivu. Varovným signálem je v obou případech zdražování služeb. A celkový vzestup takzvané jádrové inflace, což je všechno zboží a služby bez energií a potravin.
Naše zdražování vypadá na první pohled i podle červencových dat pod kontrolou. V porovnání s předchozím rokem se ceny zboží a služeb celkově zvýšily o 1,7 procenta. To je pod laťkou dvou procent, která je inflačním cílem ČNB. A dá se to tedy považovat za stabilní růst cen. Ten byl mírně rychlejší než v červnu, kdy se ceny zvedly o 1,5 procenta.
Zásadní vliv na velmi mírné zdražování má pokles účtů za energie. Ten se snížil u elektřiny o 11,5 procenta a u plynu o 5 procent. Zásadní roli tady ale hraje to, že vláda přesunula povinné poplatky za obnovitelné zdroje z účtů lidí do státního rozpočtu. Neplatíme je tedy na fakturách, ale z daní. Na rozdíl od předchozích let k velmi mírnému zdražování přispěl pokles cen potravin. Ten byl skutečně významný. Vejce zlevnila ve srovnání s předchozím rokem o 14 procent, máslo o 42 procent a vepřové maso o 16,6 procenta. Dolů šly i ceny oblečení a obuvi.
Rychlé zdražování služeb
Jenže tím, co se naopak velmi rychle zvedá, jsou ceny služeb. Náklady vlastnického bydlení stouply o 5,7 procenta. Nájemní bydlení zdražilo o 6,1 procenta.
Celkově ceny služeb stouply ve srovnání s předchozím rokem o 4,7 procenta. Právě proto je u nás jádrová inflace (bez cen energií a potravin) na evropské poměry nadprůměrná – v červenci dosáhla 3 procent. Průměr Evropské unie je 2,5 procenta. Právě tady se ukazuje, že bez přenesení poplatků za obnovitelné zdroje z faktur lidí na stát by celkový obrázek zdražování vypadal výrazně jinak. A lidé velmi dobře vidí, jaké částky mají na účtech za konkrétní služby.
Žádné levné hypotéky
Dá se přitom očekávat, že bydlení bude jedním z velkých témat podzimních voleb. Andrej Babiš sliboval lidem levné hypotéky. Ty ale při současných úrokových sazbách České národní banky na 3,5 procenta přirozeně nejsou k mání. A vláda s tím nemůže nic dělat.
S výjimkou toho, že by začala úroky z hypoték lidem dotovat z rozpočtu. Proto se Andrej Babiš tak ostře pouští do guvernéra ČNB Aleše Michla, svého bývalého poradce, a nadává mu za zvyšování sazeb.
Michl tentokrát na rozdíl od éry velké inflace z let 2022 až 2024 (kdy jen nečinně přihlížel růstu cen a úroky nezvedal) tvrdí, že pro udržení nízké inflace udělá úplně všechno. Že cena hypoték není tím, co by Česká národní banka měla řešit. Její rolí je hlídat stabilní ceny.
Kritika Trumpa za ekonomiku
Donald Trump je před podzimními midterms, tedy volbami v polovině mandátu, v trochu podobné situaci. V USA sice inflace aktuálně klesla z květnových 4,2 až na současná 3,4 procenta, ale do amerických účtů se výrazně víc než do našich propsaly ceny energií, které se ve srovnání s předchozím rokem vyhouply o 24,7 procenta.
Ceny pohonných hmot, což je pro Američany ještě výrazně citlivější měřítko než v Evropě, vzrostly o 24,6 procenta. A podobně jako u nás stoupají i ceny služeb, bydlení, zdravotnictví a dopravy.
Donald Trump tak při hodnocení ekonomické kompetence nevychází vůbec dobře. Zatímco ve stejné části svého prvního mandátu mezi lety 2017–2021 převažoval zhruba o 10 procent počet těch, kdo ho v průzkumech hodnotili kladně. Teď je o 40 procent víc lidí s negativním názorem na jeho schopnost řídit ekonomiku. Data jsou z průzkumu televize Fox News z poloviny července.
Republikánský expert na průzkumy veřejného mínění Mitchell Brown upozorňuje, že lidé jsou po éře velkého zdražování z let 2022 až 2024 na ceny ještě citlivější než kdykoliv dřív. A to Američané, kteří mají značnou část svých úspor v akciích, bývali ve srovnání s Evropany tradičně ekonomicky pozornější.
„Na dolar přesně ví, kolik platí za elektřinu, zdravotnictví nebo maso,“ upozorňuje ve Wall Street Journal Brown. Pro republikánské stratégy bude podle něj mimořádně těžké vyrovnat se s nespokojeností a se stoupajícími životními náklady.
Právě proto, že Trump zvítězil v roce 2024 se slibem, že ten růst zastaví, Brown varuje, že mnoho republikánských voličů bude chtít Trumpa vytrestat nebo k volbám vůbec nepůjdou.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky!
