KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Více než dvě hodiny mluvili v úterý 18. března odpoledne po telefonu prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Dosud nikdo pořádně neví, co všechno si pověděli – jediným konkrétním výsledkem, na kterém se podle sdělení obou stran shodli, je třicetidenní přestávka v bombardování energetických infrastruktur oběma stranami. Ruský prezident tedy zdaleka nepřistoupil na všechny americké podmínky příměří, s nimiž minulý týden souhlasili Ukrajinci. Tak by se daly shrnout víceméně opatrné evropské reakce na tuto „událost“, na niž má o víkendu v saúdské Džiddě navázat další schůzka amerických a ruských vyjednávačů.
Čelní evropští politikové se vyhýbali tomu, aby výsledek zatepla zevrubněji hodnotili. Německý kancléř Olaf Scholz uvítal dohodu o přestávce v útocích na energetické cíle, zároveň však vyzval k „úplnému příměří na Ukrajině“, a to co nejrychleji.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová pochybuje o ruské ochotě zastavit boje a myslí si, že jedinou cestou pro Evropu je rychle dozbrojit, aby byla schopna „velmi agresivní Rusko“ odstrašit. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského telefonát „nepřinesl výrazný posun“.
Podle Matthewa
Shoemakera, bývalého důstojníka amerických tajných služeb a
odborníka na otázky bezpečnosti, hraje Trump Putinovi do not tím,
že mu umožňuje „rozvinout klasickou sovětskou taktiku z dob
studené války“, kterou je oddalování a protahování rozhovorů,
řekl serveru Politico.
Většina politiků i komentátorů se shoduje v tom, že zatímco Američan je nadšený a spokojený, Rus opakuje podmínky, které jsou nepřijatelné jak pro Ukrajinu, tak pro většinu jejích evropských podporovatelů. Ani američtí diplomaté nejásají. Jeden z nich témuž serveru anonymně řekl, že se Trump neměl do telefonátu pouštět. „Podmínky pro takovou konverzaci ještě nenazrály, terén pro příměří nebyl předem dostatečně vyčištěn,“ podotkl.
Média dnes většinově připomínají, že Rusům jde momentálně především o vytlačení Ukrajinců ze svého území v Kurské oblasti; dokud se tak nestane, nebudou ochotni ani uvažovat o nějakém celkovém příměří. Zároveň budou využívat Trumpovy nedočkavosti; Putin dobře ví, jak moc chce dosáhnout rychlého míru, a bude ho tlačit k podpoře ruských požadavků na podporu Ukrajiny. Opírají se o Trumpovo vyjádření na síti Truth Social, podle něhož se „obě strany shodují, že budou pracovat rychlém na zastavení palby a v konečném důsledku na ukončení této skutečně ohavné války“.
Podle Aliny Poljakovové ze Střediska pro výzkum evropské politiky, si Putin uvědomuje, že musí podporovat Trumpovu touhu vypadat jako mírotvorce. „Udělá všechno pro to, aby to vypadalo, že s Trumpem souhlasí; bude mu děkovat za všechno, co dosud udělal, a za jeho vizi směřující k ukončení konfliktu. A tím ho dostane tam, kde ho potřebuje mít – na pozici odpovídající maximalistickým ruským požadavkům.“
Na pozoruhodný rozdíl v interpretaci výsledků telefonátu upozorňuje server La Matinale Européenne. Zatímco Američané mluví o etapách vedoucích k trvalému míru, Rusové poukazují na „významné problémy“, které brání dosažení už druhého kroku, kterým by bylo příměří na celé frontě. Podle svodky prezentované Kremlem si Rusko klade jako podmínku ukončení dodávek zbraní a poskytování zpravodajských informací Ukrajině. Kyjev přitom americký návrh přijal, aniž by si kladl jakékoli podmínky – jak v úterý v Kodani připomněla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Na tomto pozadí lze očekávat, že šéfové států a vlád „sedmadvacítky“ na čtvrtečním summitu v Bruselu ruské požadavky odmítnou. Podle diplomatů citovaných La Matinale není možné, aby EU nereagovala – už proto, že vojenskou podporu Ukrajiny „tak dlouho, jak to bude třeba“ povýšila dlouhodobě na prioritu číslo jedna, a hodlá v ní pokračovat.
Podle belgického listu Le Soir se Donald Trump řídí pouze jedním cílem, a tím je obnovit vztahy s Ruskem, normalizovat je, přičemž bude jako vedlejší výsledek zpečetěn osud malé chrabré Ukrajiny bojující a o své přežití.
„47. prezidenta Spojených států zajímá návrat velkých říší, rozdělení světa na bloky, což předpokládá obnovení sfér vlivu. Rusové dostanou Ukrajinu a celý pás, který považují za životně důležitý, od Moldavska po Estonsko. Američané si vezmou Kanadu, Grónsko a Panamský průplav,“ píše korespondent tohoto listu ze Spojených států.
Bílá kniha o obraně a členství Ukrajiny v EU jako evropská odpověď
Evropská komise dnes představí Bílou knihu o obraně, která shrne všechny dosavadní iniciativy a přísliby směřující k vojenské a bezpečnostní emancipaci evropského kontinentu.
V kontextu velmi nejistého výsledku americko-ruského jednání o Ukrajině bez evropské účasti vyniká tato snaha jako nadmíru potřebná a dobře načasovaná. Navíc to vypadá, že by evropské kroky posilující vlastní obranyschopnost mohly podpořit i Maďarsko a Slovensko – což se ukáže už tento týden na schůzi Evropské rady.
Obě tyto země míní naopak blokovat jakékoli urychlení jednání o ukrajinském vstupu do EU. Řada členských států si přitom myslí, že bude-li Ukrajina poškozena nějakým vnuceným mírovým uspořádáním a bude-li jí zapovězen vstup do NATO, je třeba urychlit a usnadnit její přijetí do Evropské unie. Špičkoví diplomaté ze šesti severských a baltských zemí vyzvali včera (18. března) ve společném otevřeném dopise Evropskou komisi, aby přístupové rozhovory „rozhodně urychlila“.
Postoje Maďarska a Slovenska tlačí zbytek Unie k vymýšlení nestandardních postupů vůči Ukrajině. Další vojenská podpora této zemi se bude odehrávat ve formátu „koalice ochotných“, v níž budou chybět obě zmíněné země, ale přidají se Velká Británie, Norsko, případně i Kanada, a dokonce i Austrálie.
Tyto postupy však nepůjde použít při případných jednáních o vstupu do EU – zde bude muset být většina členských zemí vynalézavější, pokud nebudou chtít dovolit, aby Viktor Orbán a Robert Fico ukrajinské šance naprosto zmařili.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.