KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Po téměř deseti letech končí éra, kdy stál v čele Kanady levicový, progresivní premiér Justin Trudeau. Minulý týden oznámil rezignaci. Země míří nejpozději v březnu k volbám, v nichž jeho liberálové zaostávají za konzervativci o více než dvacet procent. Justin Trudeau skutečně proměnil Kanadu stylem, po kterém touží evropská progresivní levice. Uvalil uhlíkové daně a regulace, otevřel dveře migraci, zvýšil daně a sociální výdaje.
Výsledkem je úpadek blahobytu i bezpečí. Přesně toho, podle čeho hodnotí voliči výsledky politiků. Justin Trudeau prosazoval kulturní a společenskou proměnu Kanady. Tvrdě ale poznal, že lidé hodnotí především životní úroveň. A za deset let jeho vlády Kanada prosperitu bohužel nezažila. Právě naopak.
Počet obyvatel rostl rychleji než ekonomický výkon země. Na rozdíl od počtu těch, kdo pracují a vydělávají. Bohatství v přepočtu na obyvatele tak stoupalo výrazně pomaleji než v jiných zemích. Především v sousedních Spojených státech, s nimiž se Kanaďané tak rádi a často srovnávají.
Amerika Kanadě za těch deset Trudeauových let v čele země hodně utekla. V bohatství, produktivitě, investicích. Dá se to ilustrovat na celé řadě příběhů opřených o tvrdá data. Tyto čtyři jsou zásadní.
Pokroková stagnace
Když Justin Trudeau jako ministerský předseda nastupoval, byla Kanada – v bohatství, měřeném v HDP na obyvatele – v paritě kupní síly na 76 procentech Spojených států. Dnes je na 68 procentech. Na jednoho Američana to vychází na 73 637 dolarů (1,694 milionu korun). V Kanadě je to 55 818 dolarů (1,284 milionu). Po deseti letech Trudeauova vládnutí je Kanada chudší než průměr zemí eurozóny, který dosahuje 55 835 dolarů. A jen mírně bohatší než průměr celé Evropské unie s 53 789 dolary. Do něj se započítávají i chudé země jako Bulharsko.
Bohatší než Kanada je třináct evropských zemí. I některé ze států pomalu rostoucí Evropy se za těch deset let dostaly před ni nebo se jí přiblížily. V roce 2015 bylo kanadské bohatství na obyvatele v paritě kupní síly 54 800 dolarů, zatímco Francie tehdy měla 51 900 dolarů. Dnes jsou Francouzi s 55 214 dolary na hlavu jen velmi mírně za Kanaďany s 55 818 dolary. A to Paříž opravdu není žádný ekonomický tygr. Spíše stále řeší vlastní slabý vzestup.
Úpadek produktivity i počtu lidí v práci
Tohle je mimo jiné výsledkem hranic otevřených migraci. Do nástupu Justina Trudeaua měla Kanada velmi přísný přistěhovalecký systém. Přesněji řečeno si velmi pečlivě vybírala: vzdělané lidi, kteří budou pro zemi přínosem a přispějí k jejímu bohatnutí.
Justin Trudeau dramaticky změnil kurs a otevřel hranice. To vedlo k prudkému růstu počtu obyvatel. Při jeho nástupu jich měla Kanada 35,9 milionu. Letos by to mělo být 40,1 milionu. V dekádách před rokem 2015 nikdy nepřišlo do země víc než 224 tisíc přistěhovalců za rok. To platilo od sedmdesátých let minulého století. Ve většině let to bylo kolem sta tisíc lidí. Často i méně. Na vrcholu Trudeauových otevřených hranic v roce 2022 to bylo 459 tisíc. Loni 368 tisíc.
Více přistěhovalců, méně dětí
Počet obyvatel země tak stoupá jen díky migraci. A přicházející stále starší lidé. Před nástupem Trudeaua byl medián věku příchozích 38,7 let. Loni už 40,6 roku. V zemi zároveň klesá porodnost z 1,6 dítěte na ženu na současných 1,33. Přistěhovalectví tak paradoxně prohlubuje demografickou krizi.
A především – v Kanadě žije výrazně více lidí, ale velká část z nich nepracuje. Jsou to přistěhovalci nikoliv za prací, ale za sociálními dávkami. Podobně jako v Evropě, především v Německu. To je zásadní rozdíl proti Americe, kde systém nutí ty, kdo přijdou, pracovat.
Kanada má – i na evropské poměry – velmi nízkou zaměstnanost. To znamená procento lidí v produktivním věku mezi 20 a 64 lety, kteří pracují. Aktuálně je to 60,6 procenta. Podobně nízkou zaměstnanost mají mimochodem i Spojené státy. Navzdory tomu, že nemají systém sociálních dávek jako Evropa nebo Kanada.
V Evropě je zaměstnanost podstatně vyšší. Průměr zemí Evropské unie je 75,3 procenta. My patříme do první ligy států, které přesahují osmdesát procent (spolu se Švýcary, Skandinávci, Nizozemci, Němci a Estonci). Výrazně lépe než Kanada jsou na tom i země jižní Evropy, včetně Francie.
Rostou dluhy i kriminalita
Při masivním rozšíření sociálních dávek to nemohlo skončit jinak než prudkým růstem deficitů a vládních dluhů. Když Trudeau nastupoval, měla Kanada vládní dluhy 91,3 procenta HDP. Loni to bylo 106,8 procenta.
Je to pořád nižší zadlužení, než mají se 124 procenty HDP Spojené státy. Jenže americká ekonomika, na rozdíl od té kanadské, rychle roste. Čím vyšší výkon, tím menší problém dluhy jsou. Ty kanadské, na rozdíl od amerických, ale stoupají rychleji než výkon ekonomiky.
Dalším problémem je, že v zemi, kde pracuje tak malá část obyvatel, zároveň padá produktivita práce. Státy, kde ti, kdo žádný velký výkon nepředvedli a žili spíše ze sociálních dávek než z práce, měly paradoxně v přepočtu na obyvatele vysokou produktivitu. To byl v časech vyšší nezaměstnanosti případ Francie.
K tomu se přidává rostoucí kriminalita. Mezi lety 2014 a 2022 se zvýšil počet nahlášených násilných trestných činů o 43,8 procenta – na 434 zločinů na 100 tisíc obyvatel. To jsou oficiální data kanadské policie.
Dekáda s Justinem Trudeauem a jeho progresivní revolucí sebrala Kanaďanům bezpečí i prosperitu. S takovými výsledky není překvapivé, že ho mají dost a chtějí se ho zbavit.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
