Provozovatelé solárních elektráren chtějí zpět své peníze. S firmou REMA PV systém se soudí už pět z nich

Společnost REMA PV Systém, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci solárních panelů, čelí žalobám provozovatelů solárních elektráren kvůli zálohám. Ty platí provozovatelé fotovoltaik na pozdější recyklaci solárů. Podle firmy se spory týkají financování plnění zákonné povinnosti prostřednictvím kolektivního systému. Provozovatelé solárních elektráren se obávají toho, že z kolektivního systému bylo neoprávněně vyvedeno téměř 250 milionů korun. Dle informací serveru iDnes.cz se o firmu, která se nechvalně proslavila i finančními dary pro hnutí STAN, dlouhodobě zajímá i ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Společnost REMA PV shromáždila finanční prostředky provozovatelů fotovoltaických elektráren a zavázala se nakládat s nimi na oddělených účtech. Z veřejně dostupných účetních rozvah REMA PV systém za rok 2020 ovšem jasně vyplývá, že většina finančních prostředků firmy byla přesunuta a je vedena jako dlouhodobé pohledávky.

Podobná přesouvání finančních prostředků mohou znamenat, že jsou poskytovány třetí osobě mimo REMA PV Systém, což je však praxe, kterou kolektivní systémy ze zákona nemohou provádět. Pro iDnes.cz však mluvčí společnosti Julie Melnyková uvedla, že finanční prostředky jsou používány výhradně k zajištění zákonem definovaných služeb a nejsou používány k investicím. Následně ale potvrdila, že firma Rema vede v současné chvíli pět soudních sporů, které se týkají nakládání s finančními prostředky provozovatelů solárních elektráren.

„MŽP bylo požádáno jiným subjektem o prověření postupu společnosti REMA PV Systém a.s. při nakládání s peněžními prostředky získanými z prostředků provozovatelů solárních elektráren. Na základě podnětu si MŽP u provozovatele kolektivního systému REMA PV Systém, a.s. vyžádalo podklady, které byly poskytnuty ovšem pouze v částečném rozsahu. MŽP bude dále postupovat v souladu se zákonem o výrobcích s ukončenou životností,“ řekl pro iDNES.cz Ondřej Charvát z tiskového odboru ministerstva.

Podle informací společnosti REMA PV je firma v tuto chvíli žalována v pěti soudních sporech se solárníky, kdy se všechny spory týkají stejné věci. Údajně propojená skupina provozovatelů solárních elektráren nechtěla dále plnit zákonné povinnosti prostřednictvím kolektivního systému REMA PV Systém a.s., kdy tito provozovatelé nebyli ochotni akceptovat náklady svého podílu na administrativních a provozních nákladech.

O firmu REMA se ministerstvo životního prostředí i Česká inspekce životního prostředí zajímá opakovaně. Podle MŽP firma dříve uvedla nepravdivé údaje, aby splnila podmínky licence k provozování kolektivního sběru elektroodpadu. Podmínky vyžadují provozovat sběrné místo v každé obci nad 2000 obyvatel. Koncem roku 2020 byl schválen nový odpadový zákon, který mimo jiné upravuje fungování kolektivních systémů. Ty mají povinnost do konce tohoto roku požádat o nové udělení licence. Bez dostatečné sběrné sítě je tak nemožné tuto licenci získat. Pro zasmluvnění dostatečného množství sběrných míst společnost REMA v minulosti rozeslala hromadný dopis starostům měst a obcí. V něm záměrně zkreslila vyznění zákona tak, aby starostové nabyli dojmu, že jsou povinni uzavřít smlouvy o zajištění sběru a následné recyklace elektroodpadu právě s tímto kolektivním systémem.

Na základě reakcí z úřadů se následně do věci vložilo ministerstvo životního prostředí (MŽP), které provedlo podrobný rozbor veškerých účelově zkreslených informací a došlo k jasnému závěru: žádný kolektivní systém nemůže nutit samosprávy k uzavírání smluv.

Po neúspěšném pokusu o zasmluvnění obcí prostřednictvím dopisu, server Seznam Zprávy upozornil na to, že REMA Systém darovala Starostům 200 tisíc. Podle serveru nejde jen o tuto společnost. „Vedle toho ve stejném období přišlo na účet hnutí STAN ještě čtyřikrát 200 tisíc od vlastnicky provázaných firem Accordion, Lutesti, Deltasoft consulting či WEEE. I za nimi lze vystopovat stejné podnikatele jako u REMA Systému. Navíc společnost WEEE podniká též v oblasti nakládání s elektroodpadem,“ vyplývá podle serveru z veřejně dostupných údajů.

Firma REMA Systém se stejně jako ostatní kolektivní systémy charakterizuje jako neziskově hospodařící, a tudíž dle zákona nesmí finanční dar vůbec poskytovat. I tímto případem se začalo zabývat ministerstvo životního prostředí, jelikož se mohlo jednat o porušení pravidel kolektivních systémů, které nesmí rozdělovat zisk a peněžní prostředky výrobců využívat jen striktně stanovenými způsoby. Společnost se podle svého vyjádření nedopustila porušení zákona. „Společnost REMA Systém si byla a je vědoma vámi citovaného ustanovení zákona. Transparentně poskytnutý dar hnutí Starostové a nezávislí byl poskytnut v souladu s tímto ustanovením tak, aby k jeho porušení nedošlo. REMA Systém, ani nikdo z jejího vedení, si od poskytnutí daru nic neslibuje,“ uvedla v minulosti pro iDNES.cz Melnykova.

Za společností REMA Systém stojí tři podnikatelé – David Beneš, Karel Beneš a Ladislav Dušek. Tato tři jména se objevovala v minulosti například se zásahem Národní centrály proti organizovanému zločinu v rámci kauzy Program-Storm. Ekonomický deník v dubnu 2019 napsal, že policie obvinila společnost REMA Systém a další právnické subjekty, ale také jejich majitele, z daňového úniku, který vznikl prostřednictvím předražené reklamy. David Beneš dále figuruje například ve společnosti D2B Group, a.s. Předsedou představenstva firmy je pak jeho kolega z REMA Systém Ladislav Dušek.

Praktikám Davida Beneše se věnoval i pořad České televize Černé ovce kvůli prodeji jeho domu. Dům, který nabízel, je černou stavbou postavenou v rozporu s pravidly a nařízením úřadů. Tento fakt však Beneš kupujícím zatajil. Po zaplacení půlmilionové zálohy kupující zjistili, že dům je nezkolaudovatelný. Jeho reálná podoba domu neodpovídá té schválené. Beneš nakonec v zastoupení svého právníka od smlouvy odstoupil a odmítl vrátit zaplacenou zálohu. Kupující dali celou věc k soudu, který rozhodl, že Beneš musí kupujícím celou zálohu vrátit. Pochybnosti však vyvolává další nakládání s domem. Když se Benešovi nepodařilo dům prodat, daroval ho otci své manželky, který ho následně přeprodal bratrovi Davida Beneše za 16 milionů korun.

sinfin.digital