Velký červený kombík s trojcípou hvězdou na chladiči a silným dieselem pod kapotou: Co víc si přát?

Při většině posledních návštěv pražského importéra slovutné firmy Mercedes-Benz jsem si odvážel auto, jehož registrační značka obsahovala písmenka „EL“ stojící v tomto pořadí vedle sebe. Šlo tedy buď o ryzí elektromobily nebo tzv. hybridy do zásuvky (plug-in hybrid, pozn. aut.) – technologie, do kterých stuttgartský výrobce stejně jako mnozí evropští soukmenovci významně investoval a dosud investuje. 

Včas si ale naštěstí uvědomil, že peníze, o něž usiluje, drží z veliké části konzervativně zaměření zákazníci, kteří rozumějí jen slovním spojením jako „benzinový osmiválec“ nebo „řadová šestka v naftě.“ To druhé sousloví – jež přeloženo do lidské řeči znamená vznětový šestiválcový motor o objemu tří litrů – jsem během jednoho týdne, které jsem s ním strávil, mohl poznat trochu intimněji.

Poslední dobou s povděkem kvituji, že se výrobci dražších aut pomalu, ale jistě vrací k pastelové barevnosti karoserií – tedy něčemu, co bylo běžné v 60. a 70. letech, dnes jde ale v mainstreamu v podstatě o vyhynulé druhy. Testovaná verze All-Terrain dodává decentně sportovnímu kombíku umírněnou sadu plastových i chromovaných doplňků, což vozidlu propůjčuje nádech velké bytelnosti. 

Spalovací vozy to mají teď u řady automobilek těžké, protože se veškerá pozornost obrací k elektromobilům, a tak trochu se zdá, že je ta auta na benzin a naftu jen dohání. 

Z těchto premis vyšel i design současné třídy E, která mezigeneračně prošla evoluční proměnou zaměřenou na ještě lepší aerodynamiku. Ta přichází ruku v ruce třeba s elektricky zasouvacími klikami, se kterými se ukázala už aktuální třída S, nebo oblejším designem karoserie. Jistá podobnost tedy míří k elektromobilům řady EQ.

U „éčka“ bezesporu stojí za zmínku vynikající světlomety Digital Light, které v noci nejen skvěle svítí, ale ještě jsou schopné promítat na silnici před řidiče určité varovné piktogramy. Například pokud vyjíždíte ze svého pruhu na dálnici, pak spolu s tím, jak vás „vrátí“ aktivní systém, se ještě na vozovce rozsvítí patrná šipka zpět do pruhu. 

Někdy se také s vámi po zaparkování rozloučí tak, že na zeď promítnou nápis Mercedes-Benz.

U Mercedesů je tradičně příjemné, že po nastoupení do kabiny je hned jasné, za co že jste utratili své těžce vydřené peníze. Třída E je toho nejlepším důkazem, když zejména ve světlém provedení interiéru působí jako skutečně stylový obývák v domě renomovaného architekta. 

Megapohodlné sedačky jsou samozřejmě elektricky nastavitelné v řadě směrů, k tomu také vyhřívané a odvětrávané. Sice nenabídnou tradiční masáž, zato mají program na řízené rozhýbání řidiče a spolujezdce, kdy se opěradlo naklápí a sklápí, a sedák se zvedá a klesá. Přirozená řidičská pozice blízko u vozovky působí po přesednutí z SUV jako balzám.

Palubní desku hodně ovlivní to, po jakém displeji sáhnete. V testovaném zvýšeném kombíku byla soustava dvou obrazovek (je možné mít i tzv. superscreen, tedy před řidičem, uprostřed, před spolujezdcem) s mraky funkcí.

Mercedes člověka vůbec zahrnuje plejádou technologických „vychytávek“, které zpříjemňují jízdu. Třeba velký head-up displej se spoustou informací nebo fakt, že při zastavení na semaforech se vám tyto promítnou na obrazovku uprostřed, a vy se tak už nemusíte vyklánět, zda konečně padla zelená, nebo ne.

Auto má samozřejmě všechny moderní systémy, jako jsou aktivní jízda v pruzích, adaptivní tempomat a další. Kromě toho „kouká“ kolem vás a komunikuje s vámi pomocí ambientního osvětlení, které se rozbliká, kdybyste třeba nedejbože chtěli otevřít dveře do silnice a zezadu se blížilo auto.

Stejně jako ostatní vozy homologované po polovině roku 2022 je i velký Mercedes povinně vybaven „inteligentním“ asistentem rychlosti, který řidiče upozorňuje, když překročí povolenou rychlost. Mercedes naštěstí myslel na nervy svých řidičů a systém jde snadno vypnout pomocí přidržení tlačítka „mute“ na volantu. Uff!

Testovaný model, oficiálně označený jako Mercedes E 450 d 4MATIC All-Terrain, dává zejména číslovkou 450 tušit, že nejde o žádné „ořezávátko.“ Naftovvý třílitr generuje výkon 367 koní, což je pro dobrý pocit ve více než dvoutunovém autě tak akorát. Ještě podstatnějším údajem je točivý moment 750 Nm, který je rozdělován na všechna čtyři kola přes hladce fungující devítistupňovou automatickou převodovku. S lépe sehraným a suverénnějším pohonným ústrojím už jsem dlouho nejezdil.

Velký diesel je i díky ekonomickému zpřevodování ideální volbou pro nekonečné dálniční trasy, když nabízí plynulý a silný zátah, prakticky kdykoliv si vzpomenete. Předjíždění je hračkou a dlouhé štreky idylickou rutinou. Pozoruhodné je, že si motor motor i při vyšších rychlostech zachovává nízkou spotřebu a mimořádnou kultivovanost.

Spotřeba se díky minimální potřebě „na to šlapat“ blíží spíš dvoulitrovým dieselů a hodnota 6,6 l/100 km, kterou jsem po týdnu odečetl z palubního počítače, se téměř shoduje s továrním údajem 6,4 l/100 km. S nádrží o objemu 66 litrů lze teoreticky dosáhnout dojezdu okolo 1 000 km na jedno tankování, a pokud aktivujete jízdní režim „eco“, může to být při troše snahy ještě o notný kus dál.

Silný motor je navíc doplněn mild-hybridním systémem, který zahrnuje elektromotor s výkonem 23 koní a 205 Nm. Tento systém se automaticky dobíjí, asistuje při akceleraci a pomáhá hladšímu řazení, aniž by řidič jeho fungování musel jakkoliv řešit.

Výborná pohonná jednotka ale není jediným „highlightem“ zkoušené „mercedesky.“ Tím druhým je adaptivní vzduchové odpružení, které navíc umožňuje zvýšení světlé výšky až o 3,5 cm. Díky tomu si vůz hravě poradí i s nezpevněnými cestami, jakkoliv má člověk podvědomě obavu, aby té hezké německé věci někde v lese zbytečně neublížil. 

All-Terrain je každopádně ideálním autem na české silnice. Díky 19" pneumatikám s přiměřeně vysokým profilem (45) si vůz s přehledem zachovává komfort i na rozbitém asfaltu. Neznamená to, že byste měli úmyslně ignorovat výmoly a nerovnosti, ale podvozek si s nimi poradí lépe než většina běžných aut. Kdysi něco podobného uměly snad jen Citroëny. 

Rodinné „éčko“ se vzduchovým vypružením plavně zvládá i takové libůstky, jako jsou obrubníky a příčné zpomalovací prahy, které auta s klasickým ocelovým odpružením často nepřejedou jinak než s pořádnou ránou do karoserie. 

Celkově jsou jízdní vlastnosti velkého kombi laděné znatelně do komfortu. To ale neznamená, že by byl Mercedes nejistý ve vysokých rychlostech, při brzdění nebo při svižném průjezdu zatáčkou – je tomu právě naopak. 

Zajímavé přitom je, že podvozek All-Terrain se liší od standardního vzduchového odpružení běžné třídy E – z mého pohledu je o světelný rok až dva pohodlnější i „chytřejší.“

„Vykašlete se na všechna ta GLS, X5 a Q7,“ chtělo by se člověku říct uživatelům luxusních SUV shromážděných na golfovém turnaji. Nad pořádný oldschoolový kombík totiž není a naftový Mercedes-Benz řady E je možná nejlepším z nich. Zákazníka okouzlí vyváženou směskou nezaměnitelného designu karoserie a interiéru, sofistikovanou softwarovou výbavou a zcela suverénním pohonem ze staré školy. 

Díky tomu všemu je velký „Benz“ velice efektivní a člověk má subjektivní pocit, že vydrží jezdit hodně, hodně dlouho. A že stojí testovaná verze přinejmenším 2,3 milionu? To přece dneska nejsou žádné velké peníze.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.