Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala žalobu ve veřejném zájmu na Úřad průmyslového vlastnictví. Tvrdí, že při udělování patentů v oblasti zdravotnických informačních systémů postupuje nezákonně. Svým krokem tak vstoupila do obchodního sporu mezi zdravotními pojišťovnami a nástupnickou společností někdejšího projektu IZIP.
Poměrně nestandardně se rozhodla využít své pravomoci podávat žaloby ve veřejném zájmu nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Na konci letošního května totiž zažalovala Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) v souvislosti s jeho rozhodnutím, kterým před dvěma lety udělil patent společnosti ProVisio. Jde o nástupnickou firmu někdejší společnosti IZIP, přičemž patent se týká inovované verze projektu elektronických zdravotních knížek pacientů.
Společnost ProVisio po rozhodnutí ÚPV obratem obeslala zdravotní pojišťovny s tím, že by jí za využívání systému, na němž mají být údajně postaveny jejich klientské aplikace, měly platit licenční poplatky.
Nestandardnost zásahu Lenky Bradáčové prostřednictvím žaloby ve veřejném zájmu spočívá v tom, že přichází právě ve chvíli, kdy ProVisio podalo civilní žalobu na největší zdravotní pojišťovnu – Všeobecnou zdravotní pojišťovnu – a ta naopak správní žalobou napadla rozhodnutí patentového úřadu. Jinými slovy, spor už má standardní právní cestu řešení. Přesto nejvyšší státní zástupkyně dospěla k závěru, že veřejný zájem nelze hájit jinak než mimořádným nástrojem, kterým je právě žaloba ve veřejném zájmu.
Jde o výjimečný případ?
Jakkoli je nejvyšší státní zástupkyně při úvaze o tom, v čem spatřuje veřejný zájem, v zásadě neomezena, judikatura správních soudů se ustálila na tom, že tento mimořádný nástroj má využívat pouze ve skutečně závažných případech.
Stejně tak musí soudy přihlížet k tomu, zda případné pochybení spočívalo výhradně na straně veřejné moci a zda adresáti rozhodnutí jednali v dobré víře. V takovém případě by mělo být napadené rozhodnutí zrušeno pouze výjimečně a dopad do soukromé sféry dotčených subjektů by měl být co nejmenší.
Z odůvodnění podané žaloby je zřejmé, že si je Bradáčová tohoto „tenkého ledu“ vědoma a snaží se proto soud přesvědčit, že jde o výjimečný případ. Navíc s obecným přesahem, neboť Úřad průmyslového vlastnictví obviňuje z nezákonné patentové praxe specificky v oblasti zdravotnictví.
„Intenzita veřejného zájmu na zrušení napadeného rozhodnutí je pak přirozeně zesílena tím, že napadený patent byl specificky vydán pro oblast zdravotní péče (v České republice). Jak bylo uvedeno výše, nezákonnost napadeného patentu může vést v tomto odvětví k různým poruchám, např. k možnému utlumení inovativní činnosti ve zdravotnictví,“ píše Bradáčová v odůvodnění žaloby.
Dalším argumentem je podle ní skutečnost, že VZP musí v souvislosti s podanou žalobou a navazujícím soudním sporem vynakládat prostředky na právní zastoupení. VZP již uzavřela smlouvu s advokátkou v hodnotě necelých tří milionů korun.
„Již nyní však prokazatelně vede ke genezi neúčelných právních řízení a s nimi spjatému vynakládání nemalých finančních výdajů, které by jinak mohly být alokovány na samotné zvyšování kvality zdravotní péče a které nyní prostřednictvím VZP v konečném důsledku nesou zdravotní pojištěnci,“ argumentuje Bradáčová v podané žalobě.
„Jak tedy bylo nastíněno již v úvodu (část I.) žaloby, zrušením napadeného rozhodnutí, resp. účinků napadeného patentu, nepochybně dojde k ochraně veřejného zájmu i konkrétních práv třetích osob (např. jiných soutěžitelů), aniž by byl narušen nějaký ‚čistě vertikální‘ vztah státu a nositele příslušného oprávnění,“ pokračuje nejvyšší státní zástupkyně.
Úřad: Snaží se nás znevěrohodnit
Dobrou víru společnosti ProVisio Bradáčová nepřímo zpochybňuje tím, že ve správní žalobě argumentuje články v médiích, spekulacemi na Wikipedii a především trestním případem týkajícím se společnosti IZIP. Součástí žaloby učinila také neanonymizované znění trestních rozsudků v této věci.
Podle Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), který už k žalobě podal své vyjádření, je však taková argumentace zcela nepřípadná. „Pod rouškou veřejného zájmu“ jsou podle něj do žaloby začleňovány okolnosti, které s projednávanou věcí nijak nesouvisejí a mají pouze znevěrohodnit činnost úřadu.
Podle ÚPV je totiž předmětem řízení zákonnost rozhodnutí o udělení patentu společnosti ProVisio z ledna 2025. Přestože tento patent navazuje na dřívější patent společnosti IZIP, nelze podle úřadu oba případy směšovat. Stejně tak nelze ve správním řízení tohoto typu argumentovat rozsudky trestních soudů vydanými v jiné věci.
„Žalobce (nejvyšší státní zástupkyně, pozn. red.) v úvodní části žaloby vyložil existenci závažného veřejného zájmu a v rámci tohoto výkladu široce popisuje okolnosti a uvádí závěry, které jej měly vést k podání žaloby. Žalovaný má za to, že tento popis je založen ve značné míře na nerelevantních okolnostech, domněnkách a nepodložených tvrzeních, jež ve svém celkovém vyznění vrhají nepříznivý pohled na činnost žalovaného. V rámci zdůvodnění závažného veřejného zájmu žalobcem jsou do žaloby začleňovány skutečnosti, které se napadeného rozhodnutí netýkají a které nijak nespadají do pravomoci Úřadu,“ ohradil se hned v úvodu svého vyjádření patentový úřad.
Podle patentového úřadu navíc nelze zpětně zpochybňovat zákonnost patentu uděleného společnosti IZIP v roce 2002, který navíc v roce 2022 vypršel. Správní soudy totiž celé řízení opakovaně přezkoumávaly, aniž by rozhodnutí úřadu zrušily. Pokud měl kdokoli o udělení tohoto patentu pochybnosti, mohl podat návrh na jeho zrušení, což se však nestalo, upozorňuje úřad.
„Argumentaci týkající se původního patentu IZIP proto považuje žalovaný za účelovou a bezpředmětnou. Okolnosti týkající se trestního, insolvenčního či jiného řízení, ani neopodstatněná polemika ohledně zákonnosti udělení původního patentu není předmětem napadeného rozhodnutí, a nemůže proto být ani relevantní pro řízení o správní žalobě, jejímž předmětem je přezkum tohoto rozhodnutí,“ konstatuje úřad ve svém vyjádření.
Patentový úřad zároveň považuje rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně podat žalobu ve veřejném zájmu za obcházení standardního přezkumu udělení patentu ve správním řízení, v němž důkazní břemeno nese navrhovatel a odborné posouzení přísluší úřadu. Jak ve svém vyjádření upozorňuje, takové správní řízení se už od 11. května vede, a to právě na podnět Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Ve svém rozsáhlém vyjádření úřad dále odmítá obvinění z údajné nezákonné systémové praxe při udělování patentů v této oblasti. Zároveň upozorňuje na podle něj nesprávnou interpretaci rozhodnutí správních soudů ze strany nejvyšší státní zástupkyně a odmítá i tvrzení, že jeho rozhodnutí jsou kvůli stručnosti odůvodnění nepřezkoumatelná. Podrobně také vysvětluje, proč v daném případě posoudil patentovou přihlášku – byť až po dvanácti letech od jejího podání – kladně.
„Z výše uvedeného je patrné, proč žalovaný v rámci řízení o udělení napadeného patentu dospěl k závěru, že řešení dle napadeného patentu splňuje jak podmínku novosti, tak vynálezecké činnosti. Žalovaný shledal, že jeho realizace vyžadovala tvůrčí technické úvahy přesahující běžnou činnost odborníka, přičemž jeho podstata spočívá v konkrétní technické konfiguraci systému, nikoli pouze v jednotlivých izolovaných prvcích,“ uzavírá patentový úřad ve svém vyjádření k žalobě nejvyšší státní zástupkyně.
Žalobu Lenky Bradáčové bude posuzovat Městský soud v Praze, konkrétně senát ve složení Martin Kříž, Věra Jachurová a Jan Schneeweis.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a přeložíme vám složité do jednoduchého. Díky.
