GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Vydařený dánský snímek Pan Nikdo proti Putinovi s českou koprodukcí zvítězil v oscarovém klání o nejlepší dokumentární film. Česká média však v tradiční honbě za klikbajty staví ve svých titulcích proměněnou nominaci na roveň úspěchů Ostře sledovaných vlaků nebo Kolji. Vědí totiž, že masáž notoricky nízkého českého sebevědomí zkreslováním informací je osvědčeným receptem na vysokou čtenost.
„Česko má dalšího Oscara!“ V tomto duchu se nese řada titulků pondělních zpráv v českých médiích, včetně Aktuálně.cz nebo Novinek.cz, které informují o tom, že koprodukční film Pan Nikdo proti Putinovi uspěl v prestižní soutěži americké filmové akademie o nejlepší dokument.
Ve skutečnosti jde o mezinárodní projekt, jehož hlavní produkční zázemí bylo v Dánsku a na němž se vedle dánských producentů podíleli také němečtí a čeští koproducenti. Česká účast na filmu je nesporná, ale prezentovat snímek jednoduše jako „český film“ je přinejmenším nepřesné.
Je to dánský film
Příběh je to každopádně strhující: Učitel ze základky kdesi na Urale se po invazi Rusů na Ukrajinu rozhodl žít v pravdě a začal natáčet to, co nikdo mimo budovu neměl vidět: děti roboticky odříkávající vlastenecké slogany, učebny proměněné v agitační střediska vládní ideologie nebo wagnerovce prezentující dětem v tělocvičně své miny.
Z těchto autentických záběrů Pavla Talankina vznikl dokumentární film, který zpracoval americký režisér a dokumentarista David Borenstein. Hlavní produkční zázemí měl projekt v Kodani ve společnosti Made in Copenhagen producentky Helle Faberové. Na koprodukci se podíleli také němečtí partneři (ZDF/Arte) a česká společnost PINK producentů Radovana Síbrta a Alžběty Karáskové.
Jejich podíl na postprodukci a uvedení filmu si bezpochyby zaslouží uznání. Označovat snímek jednoduše jako „český film“ nebo dokonce stavět jeho oscarový úspěch na roveň čistě českých produkcí je však zavádějící.
Například v hlavním dánském periodiku Politiken není v příslušném článku o oscarovém úspěchu ani zmínka o tom, že by se jednalo o český nebo aspoň o dánsko-český film a podobné to je i v dalších evropských zemích, které zprávu zaznamenaly.
Ostatně do soutěže dokument oficiálně nominovalo Dánsko. Jestli se na něm podíleli Češi, pak jednotlivci, ale takových filmů byla v minulosti řada. Markéta Irglová, která spolu s Glenem Hansardem získala v roce 2006 Oscara za titulní píseň k filmu Once, také netvrdila, že jde o český film a s cenou se nikde zvlášť „nepsila“.
Jenom v Česku, s naším zastydlým komplexem méněcennosti, si opět musíme hrát na něco, čím nejsme a je smutné, že tón v tomto směru udávají „seriózní“ mainstreamová média, která jsou kvůli „klikům“ schopná čím dál větších nepřesností.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
