KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Člověk by si skoro myslel, že nežijeme v druhé dekádě 21. století. Spojené státy americké, které se přinejmenším od konce druhé světové války označují za lídra svobodného světa, ústy svého zvoleného prezidenta zvažují použití nátlakových metod vůči vlastním sousedům a spojencům.
Už v prosinci minulého roku – při příležitosti jmenování nového velvyslance USA v Dánsku – Donald Trump konstatoval prostřednictvím svého účtu na síti Social Truth, že „Spojené státy považují vlastnictví a kontrolu Grónska za naprostou nutnost.“
To jsou samo o sobě velmi silná slova, nota bene od zvoleného prezidenta USA, byť těžko z nich vyvozovat nějaké konkrétní opatření, natož politiku. Jenže Donald Trump pohrozil Dánsku – členskému státu NATO, jehož součástí je i Grónsko – ekonomickými sankcemi, pokud by se vláda v Kodani postavila na odpor jeho uzemním ambicím.
Navíc ve stejné době a v podobně teritoriálně expanzivním duchu Donald Trump hovořil během večeře s tehdejším kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Těžko říci, jak vážně svá slova myslel, když tvrdil, že by se Kanada – se svými 41 miliony obyvatel – měla připojit k USA.
V každém případě se celý tento podivný „příběh“ znovu dostal do centra pozornosti médií, když byl Donald Trump včera, v úterý 7. ledna, na tiskové konferenci ve svém sídle v Mar-a-Lago dotázán, zda by mohl vyloučit použití vojenské nebo ekonomické síly k ovládnutí Grónska a Panamského kanálu. Jeho odpověď byla vyhýbavá: „Ne, nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou.“ A vzápětí dodal: „Ale mohu říci toto: potřebujeme je z důvodů ekonomické bezpečnosti.“
Trump: "Potřebujeme Grónsko pro účely národní bezpečnosti." Lidé ani nevědí, jestli na něj má Dánsko nějaké zákonné právo. Ale pokud ano, měli by se ho vzdát."pic.twitter.com/37hck4lCHI
— Jan Betlach 🎗✡️ 🇮🇱 (@jbetlach) January 7, 2025
Nečitelnost a mlžení bývá za určitých okolností v mezinárodní politice smysluplnou strategií. Bývá označována jako „politika záměrné nejednoznačnosti“. Uplatňuje ji například Izrael, o kterém víme, že disponuje jadernými zbraněmi, ale oficiálně to vedení státu nikdy nepřipustilo. Také neochota poskytnout jednoznačnou odpověď ze strany Donalda Trumpa by mohla být chápána jako cílená, protože dokud není jmenovaný v Bílém době, může mít dobrý důvod, proč ponechávat svět v nejistotě.
Úvahy Donalda Trumpa možná vychází ze správného geopolitického předpokladu. Čína i Rusko dělají vše pro to, aby přinejmenším rozšířily svou kontrolu a vliv ve vybraných regionech. Z geopolitického hlediska by důsledky přehlížení růstu jejich ambicí pro Spojené státy (potažmo amerických aliančních partnerů) mohly být fatální.
Snaha vymezit se proti nim, je pochopitelná a ve světové politice zcela zákonitá. Jenže místo aby Donald Trump usiloval o potvrzení podpory ze strany amerických spojenců, upřednostňuje podivné námluvy s těmi, které zájmy a hodnoty Spojených států reálně ohrožují.
Nikdo nezpochybňuje, že význam Grónska a Kanady je pro bezpečnost Spojených států zásadní. Kvůli globální změně klimatu se v Arktidě otevírají zcela nové možnosti: od lodních tras přes Severní ledový oceán, které by zkrátily ty stávající, přes těžbu nerostných surovin jako ropa, zemní plyn či vzácné kovy až po rybolov.
Podobně Panamský průplav, který spojuje Atlantský a Tichý oceán, je jedním z klíčových bodů americké geopolitiky. Spojené státy nechaly kanál na počátku 20. století vybudovat a Panamě jej přenechaly až v roce 1999 (na základě smlouvy z roku 1977, z iniciativy nedávno zesnulého prezidenta Jimmyho Cartera).
„Darovat Panamský průplav Panamě byla velká chyba,“ prohlásil D. Trump. „Podívejte, [Carter] byl dobrý člověk... Ale byla to velká chyba.“ Donald Trump si také postěžoval, že panamské úřady začaly americkým lodím účtovat příliš vysoké poplatky. Navíc prý Panamský průplav „provozuje Čína. My jsme Panamský průplav dali Panamě, nedali jsme ho Číně,“ prohlásil zvolený prezident.
Problém je v tom, že si Donald Trump jednak vymýšlí, a především vyvozuje neadekvátní prohlášení. Jeho diplomacie pak vyvolává skoro jistou trapnost, spíše než „záměrnou nejednoznačnost“.
Když například v Kanadě uviděli mapu Severní Ameriky od Donalda Trumpa, na které byla Kanada součástí USA, vyvolalo to sérii nejistých úsměvů. Myslel to Trump vážně? V tomto bychom měli mít zcela jasno: nikdo v Kanadě o takové eventualitě neuvažuje.
Možná že kanadský premiér Trudeau dnes nepatří mezi populární politiky, ale zcela jistě jej obyvatelé podpořili, když prohlašoval, že se Kanada „za nic na světě nestane součástí Spojených států. Pracovníci a komunity v obou našich zemích těží z toho, že jsme si navzájem největšími obchodními a bezpečnostními partnery.“
There isn’t a snowball’s chance in hell that Canada would become part of the United States.
— Justin Trudeau (@JustinTrudeau) January 7, 2025
Workers and communities in both our countries benefit from being each other’s biggest trading and security partner.
Prakticky totožné reakce zazněly i z Panamy, kde doslova nikdo nevolá po návratu průplavu pod americkou svrchovanost. Jaký smysl by pro USA mělo udržovat vojenské síly tam, kde nejsou vítány? Pouze pokud by kanál obsadili nebo kontrolovali Číňané, jenže nic z toho se neděje. Panamský prezident José Raúl Mulino odmítl Trumpova slova s tím, že neexistuje „absolutně žádné vměšování ze strany Číny“ a že „každý metr čtvrteční“ kanálu zůstává součástí Panamy.
Rozpaky vyvolávala také cesta Donalda Trumpa jr. do Grónska. Nutno dodat, že nešlo o cestu oficiální, a tudíž neproběhla ani žádná formální jednání, ale místním mohlo těžko uniknout, že syn zvoleného prezidenta USA rozdával v hlavním městě Nuuku kšiltovky s nápisem „Make Greenland Great Again“, tedy parafrázi na heslo trumpovců „Make Amerika Great Again“.
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat, přičemž slova grónského premiéra Múte Egede byla drsná jako místní krajina: „Grónsko je naše. Nejsme a nebudeme na prodej.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
