KOMENTÁŘ PETRA DIMUNA | Případ údajného vydírání mezi elitními lékaři pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) zavání fiaskem. Soud vrátil obžalobu státnímu zástupci s tím, že vyšetřování bylo od počátku nezákonné. „Zdejší soud shledal závažnou procesní vadu, spočívající v tom, že celé přípravné řízení bylo vedeno věcně nepříslušným policejním orgánem, a je tak stiženo nezákonností,“ uvádí se v odůvodnění usnesení soudkyně Jany Petrákové.
Fiasko pro státní zastupitelství. Jedině tak se dá interpretovat usnesení soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 Jany Petrákové, která doslova smetla ze stolu obžalobu na bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka, jeho náměstka Jiřího Malého a ředitele IT nemocnice Petra Rašku.
Zmíněné trio se podle státního zástupce mělo dopustit vydírání svých kolegů, špičkových lékařů: senátora Jana Pirka a poradce premiéra Petra Fialy Ivana Netuky. Oba měli usilovat o to, aby byl Stiborek v čele IKEM nahrazen někým jiným, čemuž chtěli obvinění muži zabránit.
Případ, který od počátku provázely úniky do médií, měl na starosti speciální útvar policie Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), který se zabývá trestnou činností policistů a příslušníků vězeňské služby. Měl v něm totiž figurovat i bývalý policista. Ačkoliv se to v průběhu vyšetřování neprokázalo, státní zástupce případ GIBS přesto ponechal.
A právě to je podle soudkyně Jany Petrákové, která posuzovala podanou obžalobu, zásadní problém, který znamená, že je celé vyšetřování nezákonné.
„Pokud tedy bylo v projednávaném případě policejním orgánem GIBS prověřováno a následně zahájeno trestní stíhání vůči obviněnému Jiřímu Malému, dále Michalu Stiborkovi a Petru Raškovi, přičemž ani jedna z uvedených osob nebyla ve služebním poměru u Policie České republiky a současně v řízení nebylo dáno žádné důvodné podezření, že se měla na projednávané trestné činnosti podílet ještě další osoba jako příslušník Policie České republiky, tak byla tímto postupem policejního orgánu závažně porušena zásada řádného zákonného procesu,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí soudu.
Soud poukazuje i na to, že na rozdíl od policie je GIBS méně transparentní. Generální inspekce bezpečnostních sborů má opravdu speciální postavení, protože jejího ředitele jmenuje a odvolává přímo premiér, kterému je za výkon funkce odpovědný. Právě na to, že případ vyšetřuje GIBS, ačkoliv pro to není věcný důvod a navíc v něm figuruje blízký spolupracovník premiéra, po celou dobu neúspěšně upozorňovali obhájci obviněných.
Rozhodnutí soudkyně Petrákové je zajímavé i z toho důvodu, že jde proti praxi, kterou si státní zástupci osvojili po nástupu Lenky Bradáčové do funkce vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ). Podle jejího názoru je totiž na státním zástupci, kterému útvaru a v podstatě i konkrétnímu policistovi vyšetřování případu svěří.
Případy hospodářské a finanční kriminality tak za Bradáčové často končily u policistů ÚOOZ Roberta Šlachty, popřípadě u jejich kolegů z protidrogové centrály. Důvodem byla osobní vazba mezi státními zástupci a policisty. A často i praktiky, které byly na samé hraně zákona.
„Je sice pravdou, že státní zástupce může v přípravném řízení dle § 157 odst. 2 písm. b) tr. řádu odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu, nicméně i tento procesní postup má své limity, resp. pro takový postup mohou být jen striktně omezené důvody (např. podjatost policejního orgánu, jeho nezákonný postup, neprovedení uloženého úkonu, specializace policejního orgánu, apod.), které musí být státním zástupcem pečlivě vymezeny, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli), a aby následně takové rozhodnutí bylo možné přezkoumat,“ uvádí se v odůvodnění usnesení soudkyně Petrákové.
Podle ní však v tomto případě státní zástupce žádné konkrétní důvody pro to, aby ponechal případ nadále vyšetřovat GIBS, neuvedl.
„Smyslem a účelem ustanovení § 12 odst. 2 in fine ve spojení s § 157 odst. 2 písm. b) tr. řádu nepochybně není, aby státní zástupce svou zákonnou pravomocí takto zasahoval do předem určené působnosti policejních orgánů, v opačném případě by tím mohl (neodůvodněně) značně ztížit plnění úkolů policejních orgánů,“ dodává se v usnesení.
Státní zástupce nyní může proti usnesení soudu podat stížnost, o které bude rozhodovat Městský soud v Praze.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
