Dva bývalí strážníci pražské městské policie, kteří byli odsouzeni za to, že včas neoživovali oběšeného muže, mají šanci na osvobození. Nejvyšší soud rozhodnutí pražských soudů zrušil s tím, že oběšenec byl již v době jejich zásahu možná mrtvý. A neposkytnout první moc mrtvole není trestné.
Je neposkytnutí první pomoci oběšenci, který nejeví žádné známky života, trestným činem? Podle pražských soudů ano, a proto si dnes (již bývalí) strážníci pražské městské policie vyslechli pravomocný trest. Ten nyní zrušil Nejvyšší soud (NS), podle něhož není totiž vůbec jisté, zda by muži neoživovali mrtvolu.
Případ se stal před dvěma lety v jednom z pražských parků. Ráno v něm při venčení psa narazil muž na oběšence a zavolal hlídku pražské městské policie. Dva její strážníci provedli ohledání muže, který nejevil známky života, a zajistili místo činu.
Přivolali také policii a záchranku, přičemž dostali telefonický pokyn, aby se přece jen pokusili muže oživit. To se podařilo až přivolaným záchranářům, kteří sice oživili mužovo srdce, nicméně ten v nemocnici po pěti dnech formálně zemřel „opět“, protože mozková smrt nastala podle lékařů krátce po oběšení.
Pro oba strážníky to však neskončilo, protože byli obviněni z neposkytnutí pomoci. Že se trestného činu dopustili, potvrdily pravomocně i soudy. Muž totiž v parku podle nich nevisel týdny či měsíce, a protože smrt může konstatovat jen lékař, bylo povinností strážníků i s ohledem na jejich zaměstnání první pomoc poskytnout. Oba sice dostali jen peněžitý trest, nicméně to pro ně znamenalo také automaticky konec ve sboru.
Nyní jejich dovolání vyhověl Nejvyšší soud, který předchozí rozhodnutí zrušil a vrátil případ k novému projednání před Obvodní soud pro Prahu 1.
Oba bývalí strážníci namítali, že po příjezdu na místo nebylo pochyb o tom, že je oběšený muž je mrtvý. I svědek, který je přivolal, mluvil o tom, že k oběšení muselo dojít již před delší dobou. Navíc je i podle lékařských zpráv zřejmé, že k mozkové smrti došlo ještě době, než přijeli na místo a oživení srdečních funkcí na faktické smrti nic nemění.
„Dovolatelé jsou tedy přesvědčeni, že s ohledem na naprostou diferenci mezi právem lékařským (zdravotnickým) a trestním, tj. nedostatečné rozlišování různých významů pojmu smrti a druhů smrti, došlo k chybnému postupu soudů nižších stupňů a že nebyla naplněna dikce trestního zákoníku v § 150 odst. 2, neboť se nejednalo o osobu v nebezpečí smrti, ale naopak o osobu již zemřelou (mrtvou), pročež soudy nižších stupňů zatížily svá rozhodnutí vadou nesprávného právního posouzení. Podle lékařského práva totiž sice poškozený zemřel až dne 30. 5. 2023, avšak podle trestního práva zemřel již 25. 5. 2023 v čase 6:17,“ uvádí se v jejich dovolání.
Podle Nejvyššího soudu je právě otázka, zda by strážníci neoživovali mrtvolu, pro jejich potrestání klíčová a soudy ji nemohou postavit na jisto pouze tím, že vyjdou ze svého přesvědčení.
„Lze mít za to, že pokud by tomu tak bylo, tedy poškozený by v době příjezdu obviněných byl již ve stavu tzv. mozkové smrti, tak by se nemohlo jednat o osobu, která by byla v nebezpečí smrti, a tudíž nemohl být jednak naplněn objekt trestného činu neposkytnutí pomoci podle § 150 tr. zákoníku.
Zde je ovšem namístě uvést, že jelikož otázka určení, zda se skutečně poškozený nacházel v době příjezdu obviněných ve stavu tzv. mozkové smrti je otázkou odbornou, kterou si nemůže soud sám zodpovědět, nebo ji dovozovat z lékařské dokumentace dodané do spisového materiálu, je k zodpovězení této otázky přinejmenším vhodné přibrat znalce, který by vypracoval znalecký posudek,“ konstatoval Nejvyšší soud.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
