Investiční relikvie na dvou i čtyřech kolech jdou na dračku. Víkendovou aukci táhly české značky

I přes některé skeptické prognózy je investice do starého auta stále jedním ze spolehlivých způsobů, jak výhodně uložit své peníze. Za posledních patnáct let patří kvalitní automobiloví a motocykloví veteráni mezi málo hmotných aktiv, která pravidelně překonávají inflaci i hlavní akciové indexy. Zatímco akcie přinášejí dlouhodobě sedm až devět procent ročně, dobré oldtimery a youngtimery dosahují deseti až čtrnácti procent.

A ty nejlepší kusy mnohonásobně více – české předválečné vozy, vzácné kusy zn. Tatra, Wikov nebo i Škoda a špičkové Jawy, se za poslední dekádu zhodnotily o tři sta až osm set procent.

Klíčem je jednoduchá rovnice: nabídka špičkových kusů se neustále zmenšuje, protože každý prodaný top exemplář už se do statistik nevrátí, zatímco poptávka roste. Přichází nová generace sběratelů ve věku 35–50 let, kteří mají peníze a touží po vozech a motocyklech z dětství. Na rozdíl od akcií nebo nemovitostí se ceny veteránů pohybují téměř nezávisle na finančních trzích – když padají burzy, dobrý veterán obvykle drží hodnotu nebo dokonce zdražuje.

Největší výhodou však zůstává to, co žádné jiné aktivum nenabízí: radost z jízdy, vůni benzínu, obdiv na srazech a pocit, že vlastníte kousek živé historie. Právě emoce a možnost vozidlo skutečně používat ženou ochotu platit prémiové ceny nahoru.

A pak je tu české specifikum – naše značky Škoda, Tatra, Jawa nebo ČZ si na našem (a často i slovenském) trhu drží ceny, za které by je na západ od Chebu nikdo nekoupil. Potenciál růstu je proto ještě větší než u globálních ikon. 

Stručně řečeno: za cenu ordinérního ojetého SUV dnes koupíte vůz nebo motocykl, který za pět až deset let může stát dvojnásobek – tedy pokud ho někde „neopřete o strom“ pod heslem „totální škoda“.

Pokud zrovna nechcete staré auto za vyšší jednotky milionu nebo ještě víc, je celkem dobrým místem, kde si udělat obrázek o tom, jak se to u nás s veterány má, jarní nebo podzimní aukce Retrogaráž, kterou pořádá nadšenec do veteránů Pavel Kočí na výstavišti v Lysé nad Labem.

Uplynulý víkend bylo nabízeno bylo 46 položek (36 motocyklů a 10 automobilů), z nichž se vydražilo úctyhodných 45 za souhrnnou „kladívkovou“ částku 15,7 milionu korun. Takový obrat je historickým maximem této aukce, která se konala už po devatenácté. Jen jedna položka – Jawa 250/T579 Evropan – zůstala neprodaná, což svědčí o téměř stoprocentní úspěšnosti dražby.

Převažující obliba československých veteránů je nicméně patrná na první pohled – značky jako Jawa, ČZ, Škoda nebo Tatra dominují nabídce i poptávce. Ceny jasně vymezuje ojedinělost, nebo naopak tuctovost auto-moto veteránů: malé motorky jako Stadion nebo Jawetta se pohybují v desetitisících, zatímco unikátní speciály od Jawy běžně dosahují milionů.

V jarní aukci se královnou kategorie motocyklů stala Jawa 500 OHC 15/00 Šnek za 1,402 milionu, zatímco automobily vedl Singer 9 Le Mans za 1,155 milionu; podzimní aukce naopak přinesla mírně vyšší stropy, ale i nečekané poklesy: vzácná Jawa 500 OHC se teď prodala pod 700 tisíc korun.

Tento posun by mohl signalizovat saturaci trhu u klasických čtyřtaktních Jaw, kde větší dostupnost brzdí ceny, zatímco rarity jako motokrosové ČZ nebo předválečné automobily naopak profitují z tuhých bitev dražitelů.

V kategorii motocyklů, kde české značky tvořily převážnou část nabídky, se ukázala obliba unikátních kusů. Nejvyšší cenu si vysloužila ČZ 500 Tourist (přezdívaná „Vatikán“) za 1 705 000 korun – rarita ze 30. let po dokonalé renovaci, která překonala očekávání i díky tomu, že o ni dražitelé svedli tuhou bitvu. Druhé místo brala Jawa 500 OHV Rumpál za 979 000 korun. Původní odhad zde přitom zněl na 1,3 až 1,55 milionu. 

Třetí byla už zmiňovaná Jawa 500 OHC 15/01 za 682 000 korun – legendární týnecký půllitr z 50. let, o který zájem poněkud ochládá. Zjevný je naopak růst zájmu o úspěšné české motokrosové speciály. 

Čtvrté místo totiž obsadila ČZ 125/519 Motocross z roku 1991 za 495 000 korun – vyvolávací cena přitom nebyla víc než 110 000 korun. Jde o typický sběratelský artikl mezi mladšími dražiteli hledajícími autentický adrenalin. Závěrečné páté místo patřilo Jawě 350 OHV za 434 500 korun – velice dobrý kauf pro běžné sběratele.

Mezi automobily tentokrát – možná pro někoho překvapivě – dominovaly předválečné a otevřené modely. Nešlo ale rozhodně o žádné tuctovky, právě naopak. Absolutním vítězem se stal český Wikov 40 za 1 727 000 korun – raritní předválečný vůz ze 30. let s unikátním designem překonal všechny odhady.

Druhý byl britský klasik MG F1 Magna Jarvis za 1 419 000 korun a třetí místo si vysloužil „fantomasí“ Citroën DS 23 Pallas za 836 000 korun. Tenhle nezaměnitelný revoluční Francouz vystřelil opravdu nad očekávání, když se prodal za dvojnásobek částky, za kterou je běžně k mání.

Také čtvrtá Škoda 645 Tudor za 726 000 korun byla odklepnuta za dvojnásobek odhadu, pátá Tatra 57 Polokabrio za 715 000 korun potvrdila oblibu otevřených aut. 

Jistou stagnaci či nasycenost naznačily výsledky dražeb aut ze socialistické éry – prodávají se stále za hodně vysoké ceny, ty už ale nerostou. Dražitelé nespekulovali a nabídli osvědčené kvarteto: Škoda Felicia, Škoda 1000 MB, Škoda 110 R a Škoda 105, ve dvou případech s nicotnými kilometrovými nájezdy.

Roadster Felicia se prodal za 902 000 Kč, tedy o skoro 100 000 Kč pod odhadní cenou (milion až 1 425 000 Kč), „erko“ šlo za zhruba odhadovaných 605 000 Kč, „embéčko“ s 8 287 km na budíku šlo „jen“ za 423 000 Kč (dražební odhad 500 000 – 700 000 Kč) a vínová normalizační „stopětka“, která najela za svůj život jen 7000 km, si kupce našla za 137 500 Kč (odhad přitom činil 150 000 – 250 000 Kč). 

Kde jsou ty časy, když se před čtyřmi lety na téže aukci prodala tuctová Škoda 100 L za 1 850 000 Kč? Tohle šílenství se už asi nevrátí, zjevně ale vstávají „noví bojovníci.“

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.