KOMENTÁŘ JANA MALINY | Washington změnil tón, Donald Trump zvažuje poskytnout Ukrajině střely Tomahawk a sonduje „Ukraine Victory Fund“ financovaný novými cly na Čínu. Mezitím z Dillí přicházejí zprávy, že se část indických rafinerií připravuje omezit dovoz ruské ropy. Kombinace potenciálního poskytnutí přesných střel dlouhého dosahu a finanční páky zužuje manévrovací prostor Kremlu, který stále tvrdošíjně odmítá ukončit válku na Ukrajině. Co se v pátek 17. října dohodne mezi prezidenty Zelenským a Trumpem, může mít zásadní dopad na válku na Ukrajině. Stejně jako to, co se odehraje při schůzce Trumpa s Putinem v Budapešti, jejíž konání před pár hodinami oznámil americký prezident po „velmi produktivním telefonátu“ se svým ruským protějškem.
Trump po měsících neúspěšných pokusů přesvědčit Vladimira Putina k dohodě zvažuje, že Ukrajině prodá střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Ty by Kyjevu umožnily zasahovat vojenské a energetické cíle hluboko v ruském týlu – a současně by vyslaly politický signál, že USA jsou připraveny „vynutit mír silou“.
V pátek 17. října se mají oba opět setkat v Bílém domě. Trump uvedl, že „Tomahawk je neuvěřitelná, velmi ofenzivní zbraň. Rusko ji nepotřebuje.“ Tímto výrokem veřejně přiznal, že uvažuje o nástroji, který by mohl změnit dynamiku války. Ostatně jedním dechem dodal: „Pokud se tato válka neurovná, mohli bychom k tomu přistoupit. Možná ano, možná ne. Ale mohli bychom.“
Bývalý nejvyšší velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Philip Breedlove v rozhovoru pro Times Radio říká, že možné dodání střel Tomahawk není samo o sobě žádný „game-changer“, ale změna v politickém přístupu ve smyslu „nejen že Ukrajincům dovolíme na vás střílet bez omezení, my jim s tím ještě pomůžeme“ – a to už průlomové je.
Tomahawky a jejich strategická hodnota
Vojenští experti byli poslední týdny k dodávkám Tomahawků na Ukrajinu spíše skeptičtí. Poukazovali na to, že dostat do svého arzenálu tyto střely je velmi prestižní záležitost - v současnosti je mají vedle USA a Spojeného království jen Austrálie a Nizozemsko.
Mimo to vycvičit obsluhu prý trvá měsíce, takže by případné dodávky neměly okamžitý efekt na bojišti. Spekulovalo se také o odpalovací pozemní platformě, kterých není na světě mnoho – Tomahawky se vypalují především z lodí a ponorek. Financial Times ale přišly s verzí, která by všechny tyto problémy eliminovala – Tomahawky by mohli ovládat kontraktoři americké armády.
„Pokud bude návrh schválen, rakety by mohly být dodány relativně rychle, uvedl vysoký západní vojenský představitel zapojený do jednání, přičemž jejich použití by pomáhali zajišťovat američtí dodavatelé. To by podle něj odstranilo nutnost rozsáhlého výcviku ukrajinských vojáků a umožnilo by USA zachovat si kontrolu nad zaměřováním cílů a dalšími otázkami,“ píší Financial Times.
Tomahawky, vyvinuté v 70. letech, jsou podzvukové střely s plochou dráhou letu a doletovou vzdáleností kolem 2 500 km. Používají se především k útokům na vysoce hodnotné a silně chráněné pozemní cíle. Každá nese přibližně 450 kg trhaviny a stojí asi 1,7 milionu USD.
Pro srovnání: dosah amerických systémů ATACMS, které Kyjev již získal od administrativy Joea Bidena, je zhruba osmkrát menší.
Tomahawky by tak umožnily Ukrajině zasahovat energetickou a vojenskou infrastrukturu – rafinerie, logistická centra, základny strategického letectva a dronů či velitelská stanoviště.
Podle vojenských expertů citovaných FT by dodávka nebyla masivní. Stacie Pettyjohn z think-tanku CNAS odhaduje 20–50 kusů. Bývalý představitel Pentagonu Mark Cancian připouští, že USA by mohly poskytnout „stovky“, jelikož americký arzenál čítá asi 4 150 střel.
Bývalý náměstek ministra obrany Jim Townsend upozorňuje, že Pentagon se „přetahuje o zásoby“, protože Spojené státy už od roku 2024 použily 124 Tomahawků proti Hútiům a Íránu.
Střely by mohly být vypouštěny z mobilních pozemních odpalovacích systémů Typhon nebo Long-Range Fire Systems, které americká námořní pěchota vyřadila a jsou tedy dostupné.
Z vojenského hlediska by to znamenalo rozšíření možnosti útoků hluboko za frontovou linii a zvýšení nákladů, které Rusko musí vynaložit na obranu. Analytik Mykola Bielieskov uvádí, že tato zbraň by Kyjevu umožnila „kombinované útoky“, a tím pádem účinněji ničit průmyslové, logistické a velitelské cíle.
Finanční páka: „Ukraine Victory Fund“ a cla na Čínu
Druhý nástroj Trumpova tlaku míří do ekonomiky. Podle zprávy The Telegraph prezident připravuje vznik speciálního fondu „Ukraine Victory Fund“, který by financoval zbrojní pomoc Ukrajině z nových cel na čínský dovoz.
Podrobnosti představil ministr financí Scott Bessent: ten navrhuje 500% tarif na čínské produkty dovážené do USA. Evropským partnerům sdělil, že Spojené státy budou ochotny plán spustit pouze tehdy, pokud se k němu připojí i Evropa.
Trumpův návrh má dvojí cíl. Za prvé: ekonomicky zasáhnout Čínu, kterou NATO označuje za rozhodující prvek, umožňující provoz ruské válečné mašinérie. Za druhé: vytvořit stabilní finanční rámec pro dlouhodobou podporu Ukrajiny – podle ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala totiž země potřebuje na financování své obrany v roce 2026 dle odhadů 120 miliard USD.
„Žádné červené linie“: Finančník Browder o potřebě maximálního tlaku
V rozhovoru pro Times Radio shrnul britsko-americký finančník Bill Browder jádro strategie, která by mohla Kreml přinutit k jednání.
„Putin může hrozit, jak chce, ale nakonec je to jen ‚huffing and puffing‘ (česky: dělat ramena). Žádné červené linie neexistují. Ukrajině bychom měli dát vše, o co žádá, a vše, co potřebuje, aby způsobila Rusku nevyčíslitelné škody – vojensky i ekonomicky. Jen pod tlakem totiž Putin usedne k jednacímu stolu.“
Browder zároveň varuje před zbytečnými omezeními americké pomoci – od Bidenovy éry až po možné nové podmínky Trumpa –, pokud by Ukrajina nesměla útočit na ruské území. Právě zásahy na ruské rafinerie podle něj už dnes oslabují až 40 % ruské kapacity zpracování ropy.
Putin potřebuje válku, aby zůstal u moci. Přestane s ní jedině tehdy, když bude jisté, že ji prohrává.
finančník, poradce fondu Hermitage (kdysi největšího zahraničního portfoliového investora v Rusku)
Indie: trh s ropou možná slyší na Trumpa
Zpravodajství agentury Reuters ukazuje, že tlak Spojených států se už promítá i do energetiky. Tři nezávislé zdroje sdělily, že některé indické rafinerie se chystají omezit nákupy ruské ropy – a to už od letošního prosince.
Formální vládní zákaz zatím neexistuje, ale rafinerie reagují na Trumpovo prohlášení, že indický premiér Naréndra Módí mu slíbil ukončit dovoz ruské ropy. Podle údajů obchodních agentur činil podíl ruské ropy na indických dovozech 36 % (cca 1,75 mil. barelů denně) v období duben–září 2025.
Říjnové dodávky měly ještě růst, ale od prosincových kontraktů se čeká pokles. Mluvčí indického ministerstva zahraničí Randhir Jaiswal potvrdil, že Indie a USA diskutují o „hlubší energetické spolupráci“ a že jednání probíhají v rámci obchodních rozhovorů ve Washingtonu.
Místopředseda ruské vlády Alexander Novak sice vyjádřil jistotu, že „naše energetické zdroje zůstávají ekonomicky výhodné a naši partneři s námi budou spolupracovat“, nicméně signál z Dillí představuje pro Moskvu jasné varování: i její největší odběratelé již zvažují alternativy.
Indická společnost Mangalore Refineries and Petrochemicals navíc uvedla, že hledá jiné levné dodavatele, i když doufá, že „ruské dodávky budou pokračovat“.
Rizika a limity: zásoby, Evropa a ruská odpověď
Zdroje z NATO pro Financial Times upozorňují, že Moskva pravděpodobně odpoví zvýšením útoků na frontě a „nezodpovědnou rétorikou“, včetně jaderného šermování. To ovšem nemá být nic, co by mohlo Západ překvapit.
Limitem americké strategie možného dodání Tomahawků je ovšem tempo výroby střel – od roku 2022 nakoupily USA jen 202 Tomahawků, přičemž více než polovina už byla spotřebována při operacích na Blízkém východě.
Politicko-ekonomickým faktorem bude i role Evropy: pokud se zapojí do „Victory Fund“ a převezme část nákladů, stane se plán udržitelným. Pokud ne, zůstane spíš symbolickým gestem.
Z kombinace americké vojenské a ekonomické iniciativy a indického signálu vyplývá, že Putinův manévrovací prostor se skutečně zužuje. Získá-li Ukrajina střely s dlouhým dosahem a zároveň začne klesat ruský export ropy, přijde Moskva o dva hlavní pilíře své moci.
Browder to shrnul jednoduše: „K jednání dojde teprve tehdy, až bude Kreml pod skutečným tlakem – vojenským i ekonomickým. Teprve až se válka stane pro Putina neúnosnou, bude muset hledat cestu ven.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
