Až se bude psát rok 2033. Černý scénář ukazující, jak špatně může skončit EU

V listopadu 2033 si Evropská unie připomene čtyřicet let od svého vzniku. Úvahy o tom, kam směřuje, jaká bude její blízká i vzdálenější budoucnost, zda zejména v posledním desetiletí neztrácí svoji identitu i smysl své existence, jsou takřka na denním pořádku.

Bruselský a štrasburský establishment sice jakákoli vážnější pochybení odmítá, veřejnost ve většině členských států, ty největší – Francii a Německo – nevyjímaje, ale soudí, že další vývoj nemusí být nutně příznivý. Nárůst sympatií pro antisystémová populistická hnutí v mnoha zemích unie dává kritickým hlasům za pravdu. Jakkoli si takovou budoucnost ani v náznaku nepřeji, pojďme se podívat na jeden z „černých scénářů“, který by se v následujících letech mohl naplnit.

Vzpomínáte si na slavnou písničku Až od skupiny Katapult s textem Až se bude psát rok 2006?, známou také jako A co děti? Mají si kde hrát? Když jsem před pár dny četl na sociální síti X status spolkového kancléře Friedricha Merze, který skrze síť „vzkazoval“ předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, že vytvoření dalších dvou a půl tisíce pracovních míst pro zaměstnance bruselských a štrasburských struktur nepřipadá v úvahu a že bude naopak třeba v rozpočtu EU šetřit, znovu, již poněkolikáté jsem si uvědomil, že pokud v řízení dnešní EU nedojde co nejdříve k zásadní změně, skončí Unie a my s ní nevyhnutelně špatně. A jak by takový „špatný konec“ mohl vypadat?

Zpráva z tisku: Dne 15. října 2033 v 15:00 hodin francouzská prezidentka Marine Le Penová rozhodla s okamžitou platností o vyslání armády do jižních departmentů Francie. Násilí muslimských fundamentalistů dosáhlo podle ní i podle premiéra Jordana Bardelly takového rozsahu, že si s ním policie a četnictvo nejsou sto poradit. „Tohle je válka,“ řekla v emotivním televizním projevu, přenášeném z Elysejského paláce, Le Penová s Bardellou po boku, „válka proti Francii, válka proti naší civilizaci. Když nezasáhneme proti radikálům dnes, bude zítra pozdě.“

Rozhodnutí vlády podle rychlého průzkumu podporuje téměř 87 % veřejnosti, třebaže se v řadách „po zuby ozbrojených“ muslimských radikálů i v řadách armády čekají, jak uvedl ministr obrany, v následujících dnech a týdnech „relativně vysoké ztráty na životech“.

Předseda Evropské komise, německý křesťanský demokrat Manfred Weber, označil večer v Bruselu vyslání jednotek pravidelné francouzské armády na jih země s cílem „vojensky porazit faktické povstalce proti státní moci“, jak řekla Le Penová, za „zbrklou a nepřiměřenou eskalaci dlouho neřešeného problému“ a za „krajně pravicové řešení, které nejen ve Francii, v celém středomořském regionu, ani na našem kontinentu jako celku nikomu neprospěje“.

Weberův politický spojenec, spolkový kancléř Friedrich Merz, jej podpořil s tím, že v Německu něco takového nepřipadá v úvahu, třebaže „jsou problémy s militantními muslimy z řad přistěhovalců a lidí s migračním pozadím v některých částech země velmi vážné“. Prestižní deník a server Die Welt to ironicky komentoval slovy: „Když už v ničem jiném, přinejmenším v poslední větě má kancléř Merz pravdu…“

Několik hodin po Merzově vyjádření zveřejnila veřejnoprávní německá televizní stanice ARD nejnovější výsledky průzkumu veřejného mínění, podle nějž obliba opoziční Alternativy pro Německo poprvé přesáhla 50 %. Připočteme-li k tomu, že krajně levicová strana Die Linke v tomtéž průzkumu překonala 10 % a nebývale zradikalizovaní Zelení 8 %, o dalších extremistech, jako je Spojenectví Sahry Wagenknechtové (6 %) nemluvě, znamená to, že „německá demokracie je v troskách, a není se co divit“, jak uvedl nejčtenější německý bulvární server Bild. Bezprostřední reakce kancléře Merze, podle něhož „vláda nedovolí, aby demokracie padla“, vyvolala nejen na politické scéně vášnivé debaty o tom, co tím vlastně myslel.

Německou veřejnost nicméně více zaujalo zdánlivě nenápadné prohlášení spolkové vlády, podle kterého lze v podzimních a zimních měsících očekávat, podobně jako loni, avšak „v poněkud větším rozsahu“, přerušení dodávek elektřiny do domácností.

Předseda již zmíněné strany Zelených Felix Banaszak úsporná opatření kabinetu pochválil s tím, že mají „svoji logiku i svoji opodstatněnost.“ „Ochrana naší planety je mnohem důležitější než skutečnost, že si doma na několik měsíců oblečeme teplou košili, svetr a budeme méně svítit a topit“.

Následně na centrálu Zelených v Saské Kamenici, kde Banaszak svoji řeč pronesl, zaútočily přibližně tři stovky „extrémistů zleva i zprava“, vyvolávající hesla „Chceme elektřinu“ a „Chceme žít normální život“. Škody na majetku činí podle prvních odhadů přibližně půl milionu eur. Tři členové strany Zelených a dva policisté byli zraněni, jeden z nich těžce; zadrženo bylo jednadvacet útočníků.

Den po výše uvedených zprávách z Paříže, Bruselu a Berlína oznámil britský labouristický premiér Andy Burnham v předvečer předčasných parlamentních voleb další vlnu zestátňování a vypsání nových daní.

„První dvě miliardářské daně prospěly naší zemi i těm, jichž se týkaly, řada z nich mě k jejich vypsání ostatně opakovaně vyzývala. Proto budeme pokračovat. Budoucnost Británie je důležitější než právo na neomezený soukromý majetek,“ dodal.

The Sun na prohlášení reagoval dlouhým seznamem bohatých Britů a Britek, kteří v posledních třech letech opustili zemi, aby se „brutální daňové politice vlády vyhnuli“. Jejich odchod z Británie z Británie, napsal The Sun, „poškodil zemi mnohem víc, než kolik jí přinesly mimořádné daně vybrané od těch, kteří zůstali“.

Premiér text označil za „mizerné rétorické cvičení“ a server za „extremistický“. „Čí zájmy hájí The Sun?“ ptal se na závěr svého stručného komentáře. „Pracující lidi nebo pár stovek zbohatlíků?“ Jaký bude další vývoj země, kde se „znárodňuje ostošest“, teprve uvidíme.

Ruské stíhačky letos již poněkolikáté narušily vzdušný prostor nad Estonskem a nad Polskem. Na rozdíl od předchozích případů ale nereagovaly na vzlétnutí estonských a polských letounů stažením, ale naopak „velmi agresivně“, v důsledku čehož došlo k tuctu bojových střetů „bezprecedentního rozsahu i důsledků“.

Výsledkem bylo sestřelení tří estonských jedné polské a dvou ruských stíhaček. Estonská vláda zasedla neprodleně ke krizovému jednání, po němž uvedla, že „třetí světová válka mezi Západem a Ruskem právě začala.“

Polský ministerský předseda Mateusz Morawiecki svolal jednání na dnešní odpoledne. Moskva označila střet za „přímý důsledek opakovaných provokací“ obou zemí vůči Rusku, včetně narušení ruského vzdušného prostoru. Prezident Alexej Ďumin uvedl, že Rusko „rázně odpoví na každou provokaci a na každý útok Západu největší možnou silou,“ i kdyby to mělo znamenat „novou velkou vlasteneckou válku.“

Americký republikánský prezident Marco Rubio označil ruský útok za „nevyprovokovanou agresi“, americké jednotky dislokované v rámci Severoatlantické aliance v Evropě ale podle něj reagovat nebudou, protože se jedná o „akci nevelkého rozsahu“, se kterou „si evropští spojenci musí prozatím poradit sami“.

Rubiův poradce pro národní bezpečnost Mario Diaz-Balart pronesl na téže tiskové konferenci mimo jiné poznámku, že „činy mají své důsledky“, o jejímž významu a čeho přesně se týká zatím lze pouze spekulovat. Uvidíme.

Experti se v každém případě shodují na tom, že svět ocitl tak blízko třetí světové války, jako tomu nebylo od karibské krize, respektive od kubánské raketové krize v druhé polovině 20. století. Vzhledem k tomu, že se Spojené státy již od časů druhého prezidentství Donalda Trumpa v letech 2025–2029 z Evropy i z NATO de facto, byť ještě nikoli de iure stahují, čekají Evropu včetně České republiky s vysokou pravděpodobností těžké časy.

***

Jak bude situace v Evropě vypadat v roce 2033 samozřejmě nikdo z nás neví. Výše naznačený pesimistický nástin se tedy nemusí vůbec naplnit. Jak napsal skvělý český historik Karel Durman ve své geniální dvoudílné syntéze Popely ještě žhavé: „Všechny scénáře jsou zatím nedopsané…“ To ale neznamená, že na ten můj nemůže dojít. Zda tomu tak bude či nebude, můžeme ovlivnit, maličko, téměř neznatelně, ale přece jen, my všichni, každý nás, každý po svém. Tak na to mysleme!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. A třeba to nebude tak hrozné. Díky.