Hladomor na zakázku? Jak OSN útočí na Izrael pomocí pseudovědeckých zpráv

Teprve minulé pondělí (18. srpna) zveřejnila nevládní organizace UN Watch video, v němž zvláštní zpravodajka OSN pro Palestinu Francesca Albanese přesvědčuje publikum, že Hamás není teroristická organizace hrdlořezů, nýbrž řádně a v „nejdemokratičtějších volbách“ zvolená politická síla budující školy, veřejné instituce a nemocnice. 

Slzy dojetí nad nesobeckým působením teroristické vlády Gazy ještě nestačily uschnout, a emocemi světové veřejnosti otřásl další majstrštyk z kuchyně OSN: Pátá zpráva IPC oficiálně „potvrdila“ hladomor v provincii Gaza (tedy ne v celém pásmu, jak mylně psala některá média).

Není to poprvé, co zpráva IPC přinesla katastrofický scénář. Žádný z těch předchozích se sice nenaplnil, a „zjištění“ zprávy z března 2024 nakonec musela být uvedena na pravou míru samotným FRC (Famine Review Committee – Výbor pro přezkum hladomoru) pro řadu metodologických i faktických nedostatků. 

Kdo by ovšem čekal, že to povede k důslednějšímu dodržování manuálu IPC (tedy vlastních pravidel) a k rigoróznější práci s daty, čekal by marně. Poslední dílo FRC je ve skutečnosti paskvilem maskovaným za vědeckou studii.

Zpráva IPC pro období červenec-září 2025 je pozoruhodná už emotivním jazykem, který například zprávy ze Súdánu postrádají. V úvodu tvrdí, že „nikdy předtím se Výbor nemusel tolikrát vracet ke stejné krizi“, což odráží skutečnost, že „utrpení nejenže přetrvává, ale také sílí“. A nyní, dle přesvědčení FRC, vyvrcholilo hladomorem.

Pravidla hodnocení stavu potravinové bezpečnosti v rámci IPC stanovuje manuál IPC. Aby bylo možné situaci klasifikovat jako tzv. hladomor s jasnými důkazy, musí být splněny následující tři podmínky:

• 20 procent domácností trpí extrémní potravinovou nejistotou, o níž jsou „jasné a přesvědčivé důkazy“.

• 30 procent dětí trpí akutní podvýživou.

• Každý den zemřou (z netraumatických příčin) nejméně dva dospělí nebo čtyři děti na deset tisíc obyvatel (míra hrubé úmrtnosti – CDR, resp. míra úmrtnosti dětské populace mladší pěti let – U5DR).

Pokud lze údaji doložit jen dvě z výše uvedených podmínek a širší důkazy v adekvátní míře naznačují, že prahová hodnota pro třetí podmínku by byla pravděpodobně dosažena, používá IPC kategorii „hladomor s přiměřenými důkazy“. 

To má být dle FRC případ Gazy, kde reprezentativní údaje o CDR a U5DR chybí. 

Nabízí se otázka: Lze se na základě širších důkazů domnívat, že v provincii Gaza dosáhla čísla CDR a U5DR požadovaných hodnot? Těžko.

Světová zdravotnická organizace hovoří o 63 úmrtích v červenci (v celém Pásmu Gazy), včetně 24 dětí do pěti let, jednoho dítěte staršího pěti let a 38 dospělých. Všechny oběti vykazovaly jasné známky podvýživy a do nemocnic byly přivezeny již mrtvé nebo zemřely krátce po příjmu. 

Tento údaj jednoznačně svědčí o tom, že mnoho Gazanů skutečně trpí nedostatkem výživy, adekvátní jejich zdravotnímu stavu (vážné nemoci, poruchy absorpce živin, chronické průjmy a pod.), ne však o hladomoru postihujícím široké vrstvy populace. 

To by v provincii Gaza (940 tisíc obyvatel) muselo denně zemřít netraumatickou smrtí zhruba 188 dospělých nebo 376 dětí. Ministerstvo zdravotnictví řízené hnutím Hamás přitom uvedlo, že k 15. srpnu činil pětidenní klouzavý průměr v celé enklávě (2 miliony obyvatel) pouze šest úmrtí denně.

Dvanáct nejvirálnějších případů dokládajících hladomor v Gaze prozkoumaly novinářky FreePress Tanya Lukyanova a Olivia Reingoldová. 

Na základě rešerší v arabsky psaných zdrojích zjistily, že všichni postižení trpěli vážnými nemocemi, o kterých se média, mezinárodní organizace nebo představitelé „protiizraelské koalice“ jaksi zapomněli zmínit.

Podle manuálu IPC je „zlatým standardem“ měření akutní podvýživy (GAM) hmotnostně-výškové skóre (WHZ) – tedy podíl dětí ve věku 6 až 59 měsíců, jejichž hmotnost vzhledem k výšce a věku je více než 2 směrodatné odchylky (-2SD) pod průměrem definovaným WHO. Dosáhne-li hodnota tohoto skóre 30 procent, hovoříme o hladomoru.

V některých krizových oblastech je však poměrně složité získat spolehlivá data o skóre WHZ, protože jejich sběr vyžaduje nejen určité technické podmínky, ale také kvalifikovaný personál. 

Proto se v takových případech používá metoda měření akutní podvýživy pomocí středního obvodu paže (MUAC). 

Ta však není tak spolehlivá, a vztah mezi WHZ a MUAC se mění nejen regionálně, ale také v závislosti na potravinové bezpečnosti: se zvyšujícím se počtem obětí podvýživy se vyvíjí také korelace mezi WHZ a MUAC, a tato změna není ani lineární, ani proporcionální. 

Manuál IPC proto výslovně uvádí, že klasifikace na základě MUAC vyžaduje (kromě jiného) historické údaje o vztahu mezi WHZ a MUAC v analyzované oblasti.

Na straně 20 autoři zprávy tvrdí, že historická data, která by bylo možné použít k porovnání vztahu mezi MUAC a WHZ, nejsou pro Pásmo Gazy k dispozici. To není pravda – lze je poměrně snadno dohledat ve zprávě Nutrition Cluster, který je součástí IPC. 

Před válkou vykazovala přesná měření WHZ podvýživu u 0,8 procent malých Gazanů, dle méně přesných měření MUAC trpěly podvýživou 4 procenta. To znamená, že poměr mezi WHZ a MUAC v Gaze byl před válkou 0,2.

Možnost, že by dostupnost těchto historických dat výboru unikla, je rovna nule. Zpráva z března 2024 totiž s předválečnou hodnotou WHZ 0,8 pracuje. Možná nedopatřením, možná úmyslně ji však uvádí jako hodnotu MUAC a v krkolomném pokusu o srovnání jablek a hrušek (tedy dvou odlišných metrik) z doby před válkou a v zimě 2024 pak mylně tvrdí, že od začátku války se akutní podvýživa zvýšila desetkrát. Na tento omyl byli autoři březnové zprávy upozorněni.

Z důvodu údajné absence dat se pak autoři zprávy rozhodli použít poměr mediánových hodnot WHZ a MUAC z dostupné literatury jako reprezentativní hodnotu pro region. 

Studie, z níž čerpali, uvádí údaje z několika měření provedených na devíti vzorcích z Iráku, Jemenu a Jordánska, což je zoufale málo. Výsledný poměr mediánů WHZ a MUAC pro celý tento „region“ je 1,9. Na jeho základě tedy autoři zprávy dospěli k závěru, že když vydělí 30% práh pro WHZ dvěma, získají spolehlivou prahovou hodnotu pro MUAC.

Nedělali si hlavu s tím, že předválečná hodnota v Gaze byla úplně jiná, a ve spěchu se sepisováním pseudovědeckého pamfletu jim zřejmě unikl i graf uvedený v odkazované studii, z kterého je zřejmé, že 15procentní práh nejenže postrádá vědecký základ, ale také produkuje nepřijatelnou míru falešně pozitivních výsledků.

Přeloženo do běžné řeči: tento práh i jeho výpovědní hodnota jsou příliš nízké. Kromě toho, samotný manuál IPC definuje 15 % jako prahovou hodnotu pro fázi 4. Když ji nejnovější varování IPC pro Gazu označuje za „prahovou hodnotu hladomoru“, dopouští se hrubého zkreslení.

Kdyby výše uvedené bylo jediným porušením vlastních pravidel, dalo by se mluvit o pochybení. Jenže autoři respektovanou klasifikaci zneužili tolikrát, že v tom nelze nevidět politický záměr. Ale popořadě.

V červenci 2025 bylo v provincii Gaza otestováno celkem 15 749 dětí (údaj Nutrition Cluster). Vážený průměr tohoto testování je 12,2 % – tedy výrazně pod stanoveným 15% prahem pro vyhlášení stupně 4. Zpráva IPC však použila neúplnou datovou sadu 7 127 dětí, která vyprodukovala vážený průměr 16,4 %. To je nanejvýš nestandardní – i laik chápe, že větší vzorek dat vede k přesnějším výsledkům. 

Z největšího vzorku (Juzoor) vzali do úvahy jen třetinu, třetí největší vzorek (Med Global) ignorovali úplně. I kdybychom data, jejichž původcem je kromě jiných také Hamásem ovládaná UNRWA, považovali za stoprocentně spolehlivá, nakládání s nimi je podezřelé.

Tím to ovšem nekončí. Zpráva IPC se z velké části opírá o údaje ze screeningů provedených v zdravotnických zařízeních, místo komunitních průzkumů. Metodika IPC přitom zakazuje používání údajů ze zdravotnických zařízení, protože mají tendenci vylučovat zdravé děti. 

Toto porušení protokolu pak nejenže zkresluje data, ale také ohrožuje objektivitu analýzy, protože údaje z nemocnic a ambulancí neodrážejí zdravotní stav širší populace.

Výše uvedené prohřešky vůči vlastní metodice jsou důkazem politické agendy za zprávou IPC, která by měla být technicky přesným – jinými slovy „objektivním“ – posouzením situace bez ohledu na osobní názor autorů. 

Výzvy k příměří, emotivní jazyk a snaha za každou cenu dosáhnout kýženého výsledku svědčí o opaku. 

Nabízí se několik rétorických otázek: Nestačil by suchý popis situace, jak je tomu v ostatních zprávách IPC? A proč vedou všechny „chyby“ ve zprávách o Gaze k horším závěrům, tedy v neprospěch Izraele?

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.