KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Šéfka Evropské komise Ursula von der Leynová předsedala dnes osobně výkopu „strategického dialogu“ se zástupci evropského automobilového průmyslu, navazujících odvětví a také odborů a dalších zainteresovaných hráčů. Cílem je přesně zmapovat problémy tohoto sektoru a vymyslet řešení v podobě legislativních kroků, úlev či revizí dosavadních pravidel. Komise chce postupovat rychle – dialog má vyplodit „akční plán“, který bude zveřejněn už 5. března.
Úvodního sezení se zúčastnilo 22 zástupců zmíněných organizací; přímo za automobilky mezi nimi byli představitelé značek Renault, Volvo a Volkswagen, který zastupoval také českou Škodovku.
Normálně by se Komise nepletla do života soukromých firem. Automobilový průmysl je však tak důležitý, že jeho stesky nemůže odbýt mávnutím ruky. V sázce je odvětví, které zaměstnává 13 milionů Evropanů a přispívá bilionem eur do HDP členských zemí. Významně se tradičně podílí na evropském exportu a také symbolizuje nejlepší špičkové tradice kontinentu jako průmyslové velmoci.
Von der Leyenová jako německá politička je navíc osobně citlivá vůči stavu a osudu automobilek obecně a německých značek zvlášť, zejména v kontextu naplňování „své“ Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), kterou jí dnes mnozí průmyslníci vyčítají.
Na první pohled se situace jeví poměrně jednoduše. Evropské automobilky čelí slabé domácí poptávce a sílící zahraniční konkurenci. Obávají se také, že na jejich exporty do USA uvalí cla prezident Donald Trump. Za této neblahé situace jim kvůli evropské „zelené“ legislativě hrozí miliardové pokuty za neplnění emisních cílů. Žádají proto úlevy v podobě zmírnění nastavených pravidel, případně veřejných podpor pro elektrická vozidla.
Obrázek se komplikuje tím, že z celkového trendu samozřejmě existují významné výjimky. Některé automobilky evropské cíle snižování CO2 hravě splní, protože vyrábějí a prodávají vyšší podíl elektrických aut. Sem patří například švédské Volvo, dnes v čínských rukách. Další je sice nemají šanci splnit, ale zájem o jejich vozy se spalovacími motory byl letos takový, že měly slušné zisky a mohou sotva mluvit o krizi.
V celoevropském měřítku je ovšem nesporné, že se loni v EU vyrobilo o dva miliony méně aut než v předcovidovém období. Vedle sílící čínské konkurence je na vině celkový pokles spotřeby evropských domácností způsobený inflací a také obtížné rozhodování při nákupu nových aut v době, kdy spalovacím motorům sice odzvání, ale elektrovozy jsou drahé a jejich provoz komplikovaný kvůli slabé dobíjecí infrastruktuře.
Některé evropské automobilky také doplácejí na nedostatečnou pružnost a přebujelou byrokracii jak ve vývoji, tak ve výrobě. Například Volkswagen prodal v roce 2023 devět milionů vozů se 680.000 zaměstnanci v celém světě, zatímco Toyota potřebovala na stejný počet aut 375.000 pracovníků.
Všechny tyto aspekty jsou však podle některých hlasů spíše jen vývojové než krizové jevy. Například ředitel nevládní organizace Transport and Environment William Todts tvrdí, že žádná krize sektoru neexistuje a automobilky nadále slušně vydělávají.
„Daří se jim předstírat krizi. Ve skutečnosti měl však automobilový průmysl v minulých letech rekordní zisky,“ upozornil v rozhovoru pro sever Euractiv. „Automobilová lobby si vymyslela narativ, že jsou v krizi a že za to může EU. Je to celé naprostý výmysl,“ dodal.
Krize objektivně existuje, Komise ji chce řešit
Vraťme se však k hlavnímu tématu rozbíhajícího se dialogu, tedy kontroverze kolem emisního limitu 93,6 gramů na kilometr, jehož mají nové automobily dosáhnout letos. Aby to dokázaly, musely by podle Deutsche Bank automobilky prodat v průměru 34 procent elektrických vozů; v roce 2024 to však bylo jen 20 procent a poptávka stagnuje, pokud neklesá. Jinak zaplatí vysoké pokuty, suma sumárum kolem 15 miliard eur. Výrobci tvrdí, že by to pro ně byla těžká rána v době, kdy musí nákladně inovovat, aby se udrželi na trhu.
Vzniklo tak několik iniciativ, jejichž cílem je tyto pokuty zrušit nebo, realističtěji, je rozložit do delšího období, aby se s nimi podniky snáze vyrovnaly, případně je neutralizovaly postupným náběhem nové, dostupnější generace elektromobilů. Česká stopa v těchto počinech je výrazná – na stanovisku vlivné frakce Evropské lidové strany (EPP), která navrhuje tříleté „nabíhání“ zmíněných pokut, se významně podíleli europoslanci Danuše Nerudová (STAN) a Luděk Niedermayer (TOP 09).
Do koalice států požadujících podobný postup, ale pětileté přechodné období, se postavilo Česko spolu s Itálií. Přidaly se k nim však zatím pouze tři další země, ačkoli automobilové „velmoci“ jako Německo či Francie smýšlejí obdobně.
Důvodem je podle dobrých zdrojů v Bruselu mimo jiné i česko-italský požadavek na zrušení termínu roku 2035 pro celkový zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory. Ne že by s ním všichni souhlasili, v kontextu momentální debaty považují však za kontraproduktivní se dohadovat o něčem, co má nastat za 10 let a co má být tak jako tak přehodnoceno všemi aktéry v roce 2026.
Zatímco zmíněný William Todts (a další) nevidí důvod ke znepokojení, Komise obhajuje nezbytnost naléhavého a rychlého dialogu, který doprovodí rychlá veřejná konzultace se všemi zainteresovanými stranami včetně Todtsovy organizace.
„Evropský automotiv čelí výzvě, jaká tu po dekády nebyla. Obrat může přinést jen rozhodná a společná akce, má-li se zabránit velkým ztrátám pracovních míst a vytvořených hodnot. Bude to vyžadovat těsnou koordinaci a spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem a uvnitř celého hodnotového řetězce automobilového průmyslu,“ sdělila dnes Komise.
Česká vláda sdílí tyto obavy a nadcházející dialog rozhodně podporuje. „Musíme zajistit, aby evropský automobilový průmysl nezahynul; situace je extrémně vážná,“ řekl na konferenci pořádané serverem Euractiv ministr dopravy Martin Kupka. „Musíme změnit regulatorní rámec, odstranit kontraproduktivní podmínky, které evropská regulace vytváří.“
Evropská komise se logicky nevyjadřuje k výsledku cvičení, které sotva zahájila. Ve vysvětlení svého záměru pouze uvedla, že některé automobilky žádají úlevy v obavě z pokut, jiné naopak trvají na rychlé přechodu na elektromobilitu. Komise s nimi chce probrat jak existující regulace a jejich možné změny, tak dostupnost dobíjecí infrastruktury a podněcování poptávky. Na stole bude i podpora pro výrobu malých elektrovozů dostupných pro nižší příjmové skupiny.
Dalšími tématy „dialogu“, který se bude nyní odehrávat v menších tematických skupinách koordinovaných několika komisaři, budou nové technologie, hlavně software pro auta, autonomní vozy nebo baterie nové generace. Komise správně konstatuje, že evropské podniky zaostávají za Čínou i USA; chce se dohodnout na podpoře vývoje nových technologií a způsobech jejich sdílení.
Automobilové závody v EU sužují vysoké ceny energií, nedostatek polotovarů jako jsou čipy či polovodiče a také vyškolených pracovních sil. Komise se chce bavit o všech těchto problémech. Nabízí témata jako účinnější recyklace baterií, nová partnerství se zeměmi produkujícími nezbytné suroviny (prostřednictvím Síkelovy Globální brány), propojování systémů odborného vzdělávání.
Automobilový „dialog“ se tak protíná jak se „strategickým kompasem“, který Komise zveřejnila ve středu, tak s její snahou uzavírat urychleně dohody o volném obchodu s co nejvyšším počtem zemí světa.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
