GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Po několika dekádách v Evropě končí ruský plyn přepravovaný přes Ukrajinu. Kyjev po třech letech od začátku ruské vojenské invaze zavřel své tranzitní kohoutky a řada evropských zemí se tak musí shánět po novém dodavateli. Kdo na nové realitě nejvíc vydělá a komu ublíží?
Konec. S posledním dnem minulého roku vypršela tranzitní smlouva o přepravě ruského plynu skrze Ukrajinu do Evropy, který touto cestou mířil zejména do Maďarska, Rakouska a na Slovensko.
Po třech letech od zahájení války Ruska proti Ukrajině jde o zásadní změnu v dodávkách této klíčové komodity, která historicky stála za vzestupem evropského průmyslu.
Do budoucna se bude ruský plyn na starý kontinent dostávat už jen dvěma cestami přes Turecko a na tankerech coby LNG; od roku 2027 by se Evropa chtěla od ruského plynu odstřihnout kompletně.
Konec přepravy ruského plynu přes Ukrajinu je v první řadě symbolem – země už tři roky vede s Ruskem válku o vlastní přežití, zároveň však tranzitem ruského plynu pomáhá financovat kremelskou vojenskou manšinerii. To je také důvodem, proč ukrajinský prezident pětiletou tranzitní smlouvu neprodloužil. „Ukrajina nebude podporovat žádné dohody, které by generovaly příjmy pro Rusko,“ uvedl Volodymyr Zelenskyj.
Většina evropských zemí byla na zastavení dodávek připravena a včas si našla alternativní dodavatele. To platí i pro Česko, kde podle ministerstva průmyslu žádné komplikace nehrozí. Nejvíce je zasažené Slovensko, které své dodavatele plynu včas nediverzifikovalo a teď musí narychlo hledat alternativní dražší dodavatele.
„Kdo chtěl, připravil se,“ komentovala odklon Evropy od ruských fosilních zdrojů předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „To je energetická nezávislost, o které naše vláda od začátku mluví. Některé země to ignorovaly a teď se musí plazit před zločincem Putinem.“
Jde o zřetelnou narážku na slovenského premiéra Roberta Fica, který jako jeden z mála evropských politiků byl nedávno na oficiální státní návštěvě Kremlu.
Po svém návratu v novoročním projevu uvedl, že „zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci“. A doplnil, že Slovensko v tomto případě plánuje zastavit Ukrajině nasmlouvané dodávky elektrické energie.
Velká geopolitická hra
Největší finanční ztráty dopadnou na Ukrajinu a na Rusko. Kyjev kvůli konci dohody tratí na tranzitních poplatcích asi 20 miliard korun ročně, Moskva v důsledku poklesu odbytu čelí potenciální ztrátě až 120 miliard korun, uvedla agentura Reuters.
Postupné odstřihávání Evropy od ruských fosilních zdrojů, které začalo po vypuknutí války na Ukrajině, má na příjmy do ruského rozpočtu významný vliv – už v roce 2023 ruský Gazprom utrpěl první finanční ztrátu po více než dvaceti letech ve výši téměř sedmi miliard dolarů.
Kromě Ruska, Ukrajiny a odběratelských zemí za konec tranzitu přes Ukrajinu zaplatí ve vyšších cenách za plyn celý region. Platí totiž princip nabídky a poptávky – a když poptávka roste, plyn zdražuje.
„Středoevropské energetické trhy i velkoobchodní ceny jsou propojené, a když z nich zmizí nabídka levnějšího ruského plynu v objemu kolem 15 miliard metru krychlového za rok, tedy zhruba dvojnásobek roční spotřeby ČR, tak se to samozřejmě projeví nárůstem ceny v celém regionu, nejen na Slovensku,“ uvedl pro agenturu ČTK výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.
Na nové ekonomické realitě naopak vydělají jiní dodavatelé, kterým se otevírají středoevropské trhy a potenciálně i prostor pro zvýšení ceny. Typicky jde o Norsko, které je už nyní největším dodavatelem plynu do Evropy, když k nám posílá přibližně třetinu spotřeby EU.
Zároveň na nové situaci mohou vydělat i Spojené státy, které do Evropy dodávají stlačený zemní plyn na tankerech a které prostřednictvím nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa usilují o navýšení odbytu pro své dodávky.
Donald Trump se přitom nebojí fosilní energie použít jako vyjednávací zbraň, skrze kterou chce narovnat deficitní obchodní bilanci Spojených států s Evropou. Na konci prosince uvedl, že pokud Evropská unie nebude odebírat více americké ropy a zemního plynu, uvalí na evropské zboží dovozní cla.
Ekonom Lukáš Kovanda dává do souvislosti konec tranzitní smlouvy na Ukrajině právě se snahou otevřít více Evropu americkým energiím, což by Ukrajině mohlo s novým americkým prezidentem pomoci při jednání o nadcházející vojenské pomoci.
Na konci tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu však může vydělat i Česko. Vzhledem k nedávné – a hojně kritizované – akvizici plynové infrastruktury Net4Gas by české plynové trubky mohly vést zemní plyn z Německa na Slovensko a zabezpečit tak jeho dodávky. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček Slovensku nabídl, že je Česko připraveno poskytnout přepravní dodatečné kapacity jak pro aktuální topnou sezónu, tak i na dlouhodobé bázi.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
