KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | K zajímavému vývoji, který bychom mohli s klidným svědomím označit jako „obrat“, došlo v americko-ukrajinském vyjednávání ohledně dohody o využívání nerostných surovin. To, co bylo po několikaměsíčním jednání zveřejněno, se jeví nejen jako standardní smlouva, ale především jako velký úspěch ukrajinských diplomatů.
Myšlenku, že Spojené státy podepíší s Ukrajinou „dohodu o ekonomickém partnerství“, vnesl do jednání Donald Trump, nicméně jeho představy byly nastaveny tak jednostranně ve prospěch USA, že se jim Ukrajinci tvrdě bránili.
Přestože konkrétní podrobnosti zůstávají neznámé, ke klíčovému posunu v jednání došlo buď bezprostředně před pohřbem papeže Františka, nebo přímo během něj. V bazilice svatého Petra se prezidenti Trump a Zelenskyj mohli osobně setkat a vyjasnit vzájemné rozpory.
Finální verze dohody je stručnější a obecnější ve svých formulacích než předchozí návrhy. Zdá se, že nejvíce problematické pasáže, které byly „trnem v oku“ ukrajinské straně, byly buď odstraněny, nebo přeformulovány do tak obecné podoby, že přestaly představovat zásadní překážku.
Mezi nejdůležitější změny lze označit tyto:
Exkluzivní přístup: Původní americký návrh počítal s exkluzivním přístupem amerických firem k těžebním projektům. Současná verze naopak garantuje Ukrajině plné vlastnictví a kontrolu nad existujícími zdroji – včetně těžby, licencí, exportu a investičních projektů. Dohoda se navíc vztahuje výhradně na budoucí průzkum a využití ložisek, nikoliv na stávající zdroje.
Investiční fond: Nově by měl vzniknout „Ukrajinský investiční fond pro rekonstrukci Ukrajiny“, z něhož bude financována obnova země zničené válkou. Účast v tomto fondu má být založena na principu rovnoprávnosti, což představuje zásadní posun oproti předchozím návrhům, kdy na ukrajinské straně panovala obava, že by Spojené státy získaly de facto právo veta a v důsledku toho by mohly blokovat jakékoli projekty.
Strategické podniky: Ukrajinská vláda si prosadila, aby strategické těžební společnosti (např. Ukrnafta, Energoatom) zůstaly výhradně ve vlastnictví státu. Dohoda se týká pouze nových investic a nijak nezasahuje do stávající vlastnické struktury.
Pomoc bez závazku splácení: Ukrajina nebude povinna zpětně splácet vojenskou a ekonomickou pomoc poskytnutou Spojenými státy od února 2022. Dřívější návrhy s tímto počítaly, přičemž prezident Trump původně odhadoval výši americké pomoci na 350 miliard USD, což značně převyšovalo ukrajinské údaje (cca 90 miliard).
Evropská integrace: Dohoda nijak nebrání snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Naopak Spojené státy výslovně uznávají tento záměr a zavazují se, že případné nové závazky vyplývající z členství v EU nebudou překážkou dalším jednáním. U předchozích návrhů panovaly obavy, že jejich formulace de facto brání ukrajinskému členství v EU, neboť by mohly zvýhodňovat americké investory na úkor evropských pravidel.
Podmínka pro pokračování pomoci: Podepsaná smlouva představuje nezbytnou podmínku pro pokračování americké pomoci Ukrajině. Spojené státy se zavázaly poskytovat technologickou a finanční pomoc budoucím projektům a zajišťovat jejich ochranu, včetně systémů protiletecké obrany. Ačkoli smlouva neobsahuje explicitní bezpečnostní záruky, což byl jeden z klíčových požadavků Zelenského administrativy, představuje ústup od původní hrozby úplného zastavení americké pomoci.
Trump krátce po podepsání dohody schválil svůj první prodej zbraní Ukrajině v hodnotě 50 milionů dolarů (cc 1,2 miliardy korun) od svého návratu do prezidentského úřadu.
Reinvestice zisků: Po dobu prvních deseti let budou veškeré zisky z investičního fondu plně reinvestovány do ukrajinské ekonomiky. Toto by teoreticky mohlo znamenat, že Spojené státy z dohody nebudou mít po dobu deseti let žádný čistý zisk. Nicméně jak upozornila stanice BBC, toto ustanovení se neobjevilo ve verzi dohody, kterou podepsaly Spojené státy. Je nicméně možné, že bude součástí technické části, která specifikuje podmínky investic, správy fondu a rozdělení zisků.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
