KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Ruský tým vyslaný na istanbulské jednání s Ukrajinou může působit, jako by byl účelově sestaven z politických hráčů třetí ligy, což tak rozhodně není. Jeho složení a zejména vedoucí delegace Vladimir Medinskij však zcela jasně ukazují, že Putin zatvrzele prosazuje svůj původní narativ, s nímž začal před třemi lety „speciální operaci“, a že se s Ukrajinou a tím méně se Zelenským dohodnout nechce.
Jednání, která byla naplánována na čtvrtek 15. května v Turecku, směřovala již od doby prvního oznámení k jedné zásadní otázce: dorazí na ně Vladimir Putin?
Většina kalkulovala s tím, že se ruský prezident přímým jednáním se svým ukrajinským protějškem vyhne – už jen proto, že podle jedné z oblíbených tezí propagandy není Volodymyr Zelenskyj ukrajinským prezidentem.
Kreml, který jinak nemá problémy vítat pučisty z Burkiny Faso či představitele Tálibánu, mluví o ukrajinské vládě a prezidentovi jako o „kyjevském režimu“.
Finální sestava ruské delegace v Istanbulu pak plně potvrdila, že se Putinovi opravdu s Volodymyrem Zelenským jednat nechce.
Na druhou stranu by ale bylo chybou tvrdit, že jde o činovníky „třetího řádu“. I když na první pohled to tak může vypadat – zvláště v porovnání s tím, koho vyslal Vladimir Putin na nedávná jednání s americkou delegací.
Není zde ani Jurij Ušakov, klíčový poradce pro zahraniční politiku, ani Sergej Lavrov, ministr zahraničí (v logice kremelského rozložení moci pod Ušakovem), ani Kirill Dmitrijev, významný především pro lákání zahraničních investic do Ruska. To jsou všechno těžké váhy, schopné samostatného rozhodování.
Nynější sestava, vedená Vladimirem Medinským, pseudohistorikem s funkcí poradce pro kulturu a historické dědictví, s náměstkem ministra zahraničí Michailem Galuzinem, náměstkem ministra obrany Alexandrem Fominem, a zástupcem šéfa generálního štábu Ivanem Kosťjukovem, rozhodně jako „těžká váha“ nepůsobí. A Rusko tím zcela zjevně dává najevo, že Ukrajinu nepovažuje za sobě rovnou.
Putinův cíl je stále stejný: Kapitulace Ukrajiny, její podřízení ruskému vlivu a svalení viny za válku na Západ
Na druhou stranu, přítomnost Medinského a jeho možné „odbíhání k telefonu“, jak to ostatně dělal v případě prvních jednání, může signalizovat určitou ochotu opravdu jednat. Otázku, zda jde o Putinovu „hru na chytrou horákyni“, kdy na jednáních bude a zároveň nebude, nebo prostě nerespekt vůči Ukrajině, zodpoví teprve výsledky istanbulské schůzky.
Putinova delegace se navíc velmi podobá té, která s ukrajinskými představiteli jednala už po začátku války – ostatně Rusko stále zdůrazňuje, že navazuje na „přerušená“ jednání z Istanbulu z roku 2022, která byla podle Kremlu prakticky téměř hotová. Chyběl prý jen podpis, ale intervence Borise Johnsona vše zhatila a zbytečně prodloužila válku. Vzpomeňme, že tehdy Putin požadoval okamžitou kapitulaci Ukrajiny a její prakticky plné podřízení ruskému vlivu.
Současné ruské požadavky se od těch vznesených před třemi lety v podstatě ničím neliší. Navíc tvrdit, že jednání byla tehdy „prakticky hotová“, je zcela v rozporu s tím, co o nich nyní víme. Daleko více se jednalo o snahu Kremlu svalit vinu na ukrajinskou stranu či na Západ obecně.
Zároveň ale toto ruské „navazování“ na rok 2022 svědčí o tom, že jednání „bez počátečních podmínek“ až zase tak bez počátečních podmínek nebudou – má to ukázat Ukrajině, že „po třech letech jste se dostali tam, kde jste byli“.
Vladimir Putin stanovil, že podmínkou uzavření příměří je jednání o „prvopříčinách konfliktu“, které definuje jako „neonacismus“ a „militarizaci“ Ukrajiny, rozšiřování NATO, ohrožování Ruska ze strany Ukrajiny a tak podobně.
Zcela klíčový je přitom fakt, že právě a jedině Kreml si osobuje právo určovat, co těmi prvopříčinami je. A z toho pak plynou i ultimativní nároky, včetně – neurčitě širokých a vágních – požadavků na demilitarizaci Ukrajiny či její denacifikaci. Zjednodušeně řečeno: Rusko požaduje od Ukrajiny totální bezbrannost a právo veta ohledně toho, kdo bude v Kyjevě vládnout.
Otázkou – na kterou lze ale již teď tušit odpověď – bude, zda jsou i Rusové ochotni vyslechnout ukrajinskou stranu a její pohled na „prvopříčiny“ konfliktu.
Vladimir Medinskij je všechno jen ne člověk, se kterým se dá na něčem dohodnout. Pověstné bylo jeho chování v kauze 28 Panfilovců (ruský film z roku 2016 o gardistech, kteří dle legendy měli v listopadu 1941 za cenu ztráty vlastních životů zničit před Moskvou dvacítku německých tanků), kdy nechal vyhodit šéfa Ruského státního archivu za to, že publikoval dokumenty k případu, které tuto „gerojskou legendu“ vyvracely.
Medinskij tohle zpochybnění sovětského mýtu považoval za těžké provinění vůči národu, naopak skutečnosti prokázané historickými prameny za zbytečnost. Ostatně s tezí, že historie má sloužit státním zájmům, ne hledat pravdu, obhájil i svoji kandidátskou práci. A ne nadarmo je hlavním Putinovým ideologem v oblasti historie a autorem narativů o historické jednotě Rusů a Ukrajinců hlásajícím, že Ukrajina je umělý stát vytvořený k oslabení Ruska.
Vzhledem k tomu, jak se Putin v historické argumentaci vyžívá (viz interview Tuckera Carlsona, které bylo prakticky přednáškou o Rjurikovcích), je patrné, že Medinskij má na Putina poměrně velký vliv. Pokud byste chtěli hledat méně vhodného člověka pro jakoukoli dohodu s Ukrajinou a jejími představiteli, budete mít extrémně složitou pozici.
Pochopitelně se těžko předjímá, co z takových jednání vzejde. Rusko opravdu neposlalo zrovna první ligu svých vyjednávačů, jako spíše prodlouženou ruku Vladimira Putina.
Nízký status vyjednávačů zatím vyznívá jako výsměch jak Ukrajincům, z jejichž strany se jednání hodlal zúčastnit i prezident Zelenskyj (nakonec se pochopitelně účastnit nebude), tak i Američanům, kteří vyslali ministra zahraničí Marca Rubia.
Proti nim – bez ohledu na to, jak blízko má Vladimir Medinskij k Putinovi – je ruská sestava hodně pod úrovní. A výmluva, že se jedná o pokračování předchozích rozhovorů, může jen těžko obstát.
Pochopitelně hlavní otázkou bude, jak na tento projev neochoty, zdržovací taktiky a prakticky neúcty zareaguje americký prezident. Prozatím se zdá, že ve své politice neustálých ústupků ruskému prezidentovi bude pokračovat.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
