KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Na podzim roku 2025 se Spojené státy ocitly v nejdelším vládním „shutdownu“ své historie. Více než šest týdnů byly federální instituce paralyzovány, stovky tisíc zaměstnanců nedostávaly výplaty, potravinová pomoc byla pozastavena a letecká doprava se ocitla v chaosu. Krize skončila kompromisem, který obnovil chod vlády, ale nevyřešil klíčový spor o dotace na zdravotní pojištění. Událost tak není pouhou epizodou, ale zrcadlem hlubších problémů americké demokracie.
Hluboké příkopy: Rozdělená Amerika paralyzuje sama sebe
Prvním a nejviditelnějším dopadem je polarizace americké politiky. O neschopnosti hledat a dosahovat kompromis se hovoří dlouhá léta. Shutdown ukázal, že nejde o abstraktní téma. Hlasování v Kongresu probíhalo téměř výhradně po stranických liniích, jen několik jednotlivců se odchýlilo od své strany.
Zejména spor o zdravotní péči se stal symbolem hlubšího kulturního konfliktu: zda je zdravotní pojištění právem, nebo privilegiem. Krize tak neoslabila jen již tak chatrné vztahy mezi republikány a demokraty, ale i soudržnost uvnitř samotných stran. Atmosféra po skončení shutdownu byla poznamenána hořkostí a nedůvěrou, což naznačuje, že podobné krize se mohou opakovat.
První známky rostoucí polarizace americké společnosti se objevují už od 90. let minulého století. Shutdown roku 2025 je však ukázkou, že rozdělení není jen otázkou ideologických sporů, ale že dokáže paralyzovat samotný chod státu.
V českém prostředí, kde se často diskutuje o schopnosti stran hledat kompromis, je americký příklad varováním: bez ochoty ke spolupráci se i silná demokracie může dostat do slepé uličky. Pokud se politické strany soustředí pouze na mobilizaci vlastních voličů a na obviňování protivníků, ztrácí schopnost řešit praktické problémy.

Shutdown navíc ukázal, že polarizace zasahuje i do samotných institucí. V Senátu se část demokratů odchýlila od linie strany, což vyvolalo ostrou kritiku jejich kolegů v dolní komoře. To ukazuje, že schopnost hledat kompromis mizí nejen mezi stranami, ale i uvnitř nich. Americká politika se tak fragmentuje na menší skupiny, které se navzájem obviňují ze „zrady“ nebo „nedostatečné tvrdosti“. Tento trend je nebezpečný, protože oslabuje schopnost stran fungovat jako jednotní aktéři.
Polarizace má i kulturní rozměr. Spor o zdravotní péči není jen technickou otázkou financování, ale dotýká se základní představy o roli státu. Pro část Američanů je zdravotní pojištění základním právem, zatímco pro jiné privilegiem, které si má člověk zajistit sám. Shutdown tak odhalil hlubší konflikt o podobu americké společnosti.
V českém prostředí, kde je zdravotní péče považována za samozřejmou součást sociálního státu, může být tento spor překvapivý. Ukazuje však, že americká demokracie se potýká s otázkami, které se dotýkají samotné definice občanství.
Ztracená důvěra – rozbuška pod demokracií
Dalším těžko přehlédnutelným dopadem je eroze důvěry občanů ve stát. Shutdown není další z řady mnoha sporů o rozpočet, ale událost, která zasáhla přímo životy lidí. Federální zaměstnanci nedostávali výplaty, potravinová pomoc byla zastavena, doprava kolabovala. Pro občany to znamenalo, že stát, který má být garantem základních služeb, se stal nespolehlivým. Taková zkušenost oslabuje důvěru v instituce a posiluje pocit, že politika je odtržená od reality. V dlouhodobém horizontu se ztráta důvěry ve vlastní stát může ukázat jako fatální.
Důvěra občanů je klíčovým prvkem fungování demokracie. Pokud lidé věří, že stát dokáže zajistit základní služby, jsou ochotni akceptovat politické spory jako součást demokratického procesu. Pokud však stát selhává v základních funkcích, lidé začínají zpochybňovat samotnou legitimitu systému. Shutdown roku 2025 ukázal, že i v zemi s obrovskými zdroji může politická paralýza vést k selhání základních funkcí státu. To je univerzální téma: co se stane, když instituce přestanou fungovat a občané ztratí jistotu, že stát dokáže zajistit základní služby?
Miami International Aiport is now completely closed. Very eerie looking. pic.twitter.com/UrjybCHtMm
— Sentinel (@StratSentinel) September 8, 2017
Člověk nemusí chodit do USA, aby pochopil, jak by lidé reagovali, kdyby stát přestal vyplácet důchody nebo platy učitelům. Důvěra v politiku by se otřásla v samotných základech. Americký shutdown ukazuje, že i v zemi, která je považována za symbol demokracie, může dojít k situaci, kdy občané ztratí jistotu, že stát dokáže plnit své základní funkce.
To je varování i pro Evropu a Českou republiku: demokracie není samozřejmost a toto není jen rétorická floskule. Stabilita demokracie závisí na schopnosti institucí fungovat a na ochotě politických stran hledat kompromis. Jedno bez druhého nefunguje, i kdybychom se pohybovali ve státě s dokonale sepsanou ústavou.
Eroze důvěry má i širší dopady. Pokud lidé ztratí důvěru ve stát, mohou se obrátit k alternativním zdrojům autority – k populistickým lídrům, k radikálním hnutím nebo k autoritářským řešením. V českém prostředí, kde se objevují debaty o „selhání státu“ v různých krizích, je americký příklad varováním, že ztráta důvěry může mít následky, ze kterých je návrat pouze bolestný.
Dar pro autoritáře: Jak Amerika ztrácí tvář
Třetím dopadem, který stojí za zmínku, je oslabení mezinárodního obrazu Spojených států. Pro svět je nejdelší shutdown v dějinách USA signálem, že i největší demokracie může být ochromena vnitřní polarizací, což oslabuje její autoritu a schopnost působit jako stabilní lídr.
V době, kdy USA soupeří o vliv s autoritářskými mocnostmi, působí taková krize jako argument pro jejich kritiky: demokracie je chaotická, neschopná vládnout, paralyzovaná vlastními procedurami. Každý, kdo sleduje geopolitické soupeření v současném světě, si tak může uvědomit, že vnitřní stabilita je klíčová pro mezinárodní postavení. Pokud se Spojené státy nedokážou vyhnout opakovaným krizím, jejich schopnost působit jako garant mezinárodního řádu se oslabuje.
Mezinárodní obraz USA je dlouhodobě založen na představě, že jde o zemi schopnou překonávat krize a fungovat jako stabilní demokracie. Ve 20. století byly Spojené státy vnímány jako zdroj demokracie a stability. Jenže shutdown roku 2025 ukázal, že nic nemusí trvat věčně – tedy jen tak, z jakési magické podstaty. Americká politika se ukazuje jako méně předvídatelná, než se dříve zdálo. Pro soupeře, jako je Čína nebo Rusko, je to příležitost poukazovat na slabiny demokracie a posilovat vlastní narativ o „efektivnosti“ autoritářských režimů.
V České republice, jejíž základy byly založeny i díky principům, které do mezinárodní politiky vnesly Spojené státy, je odkaz amerického shutdownu doslova mementem. Naše země je příliš malá, abychom mohli tvrdit, že „nás“ se to netýká. Garant mezinárodní stability, který není schopen (nebo spíše ochoten) sehrávat svou roli, přenechá své statky jiným. Pokud v USA začne „zvonit hrana“, zazvoní brzy i nám.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.













