Trump nejde jen proti Harvardu. MAGA nemá ráda vědu a vzdělanost

Donald Trump zakázal Harvardu vzdělávat zahraniční studenty – nové nesmí přijímat, stávající musejí přestoupit jinam. Oznámení americké ministryně pro vnitřní bezpečnost Kirsti Noemové právem zaujalo světová média – ani ne tak svým šokujícím obsahem jako zjevnou účelovostí. 

Dle vysvětlení administrativy to má být trest za to, že Harvard na kampusu podporoval násilí, antisemitismus a umožňoval spolupráci s Komunistickou stranou Číny. 

Směšnější a zároveň průhlednější takové vysvětlení být už nemohlo: propalestinské protesty se konaly skoro na všech amerických univerzitách, k excesům vůči židovským studentům docházelo rovněž prakticky na všech amerických univerzitách, o koordinaci těchto aktivit s čínskými komunisty nemá administrativa žádné důkazy. Jenže Harvard byl jediný, kdo se odhodlal s Trumpem soudit ohledně odepření federálních grantů.

O tom, že univerzity ve sporu s americkým prezidentem tahají za kratší konec provazu, jsem už psal v souvislosti s dopisem, který univerzitám zaslala Trumpova administrativa zkraje tohoto roku. Všechny se podvolily – až na Harvard. 

Některé se podvolit prostě a jednoduše musely, protože na státních dotacích byly výrazně závislé, což byl případ Kolumbijské univerzity. 

Všechny si ale uvědomily, že pokud se nepodvolí a budou se soudit, nemají moc šancí. Soud možná za několik let vyhrají, ale mezitím budou finančně strádat a budou vystaveny další šikaně: Trumpovo rozhodnutí o zahraničních studentech na Harvardu ukazuje, že takový odhad byl správný.

Samozřejmě je to trapné a nízké. Donald Trump jen ukázal, že v prosazování své moci nemá sebemenších morálních zábran. A bohužel ani špetku vkusu. 

Nicméně pro Harvard bude jeho rozhodnutí znamenat obrovskou komplikaci – nejen finanční, ale i reputační. S trochou nadsázky lze snad říci, že se největší a nejstarší americkou univerzitu pokouší redukovat na univerzitu regionální.

To se mu samozřejmě nepovede a nejpozději za čtyři roky se vše vrátí do normálu. Anebo taky ne. Čtyři roky jsou ve vědě krátká i dlouhá doba zároveň. Krátká, pokud mluvíme o nějakém výzkumu; dlouhá, pokud je řeč o budování či ztrátě důvěry. Tu lze ztratit i za nepoměrně kratší dobu a přesně to se teď ve Spojených státech děje. 

Nejpozději dnes, po šikanujícím rozhodnutí administrativy ohledně zahraničních studentů na jedné univerzitě, musí být jasné už všem, že MAGA se ve svém tažení proti univerzitám nezastaví před ničím.

Shodou okolností vyšel právě teď v týdeníku Economist speciál věnující se krizi vzdělání ve Spojených státech, konkrétně konfliktu mezi hnutím MAGA a univerzitami. 

„Financování bylo zastaveno u studií, které například zkoumají rizika vzniku nádorového onemocnění podle etnického původu nebo prevalenci pohlavně přenášených chorob podle pohlaví. Útok na elitní univerzity posouvá toto do zcela nelogického extrému. Jelikož Bílý dům vnímá vysoké školy jako bašty hnutí woke a antisemitismu, pozastavil financování vědeckého výzkumu na Harvardu a Kolumbijské univerzitě bez ohledu na to, o jaký předmět výzkumu se jedná. Přes noc se tak zastavily projekty na velmi široké škále, od Alzheimerovy choroby až po kvantovou fyziku.“

Již dlouho se všeobecně ví, že představitelé hnutí MAGA mají spadeno zejména na některé obory vědeckého bádání: jsou to zejména projekty týkající se veřejné zdravotní péče a klimatické změny – ty mají být vedle genderových studií a dalších programů zkoumajících a prosazujících diverzitu, rovnost a inkluzi postiženy nejvíce.

Jenže rozpočtové škrty postihují úplně všechny vědní obory. Pokud se přiškrtí peníze univerzitám, jako první na to doplatí právě ty obory, které jsou nákladově velmi náročné. A to genderová studia nejsou. Snaha Trumpovy administrativy se tak zcela míjí účinkem, protože prostě a jednoduše není zacílená.

A škody, které páchá, určitě nepůjde snadno napravit. I když budeme s Trumpem a jeho věrnými souhlasit, že některé programy zacházely skutečně do extrému, aniž by vykazovaly jakékoli poznatky, přesto při své nízké finanční náročnosti byly více než snesitelnou daní za přínos, který má rozmanitost.

Byť jen letmý pohled do historie nám ukazuje, že ne vždy byla Amerika na špici. Na tu se dostala až zhruba od šedesátých let dvacátého století, kdy v reakci na sovětské úspěchy ve vesmírném výzkumu začala masivně podporovat vědu: finančně, ale i politicky, zejména tím, že badatelům nechávala volné pole působnosti. 

I proto se dnes Spojené státy těší pozici vědeckého globálního lídra. Jak poznamenává řada komentátorů, neexistuje žádný vědní obor, v němž by Amerika nehrála prim.

Skvělé vědecké výsledky, které umožnily svoboda a štědrá finanční podpora státu, přinesly Americe mnohem větší bohatství než cadillacy, které tolik miluje americký prezident. Bojem proti univerzitám se střílí do vlastní nohy a podkopává své úsilí zajistit USA větší blahobyt. 

Asi není třeba dodávat, že v zemi trpící zoufalou úrovní dostupné zdravotní péče a sužované hurikány, dopadnou škrty na zdravotnický a klimatický výzkum drtivě na běžné Američany, jichž se Trump tak často dovolává.

Není žádným tajemstvím, že tváří v tvář nepřátelství ze strany vlády přemýšlí mnoho amerických vědců o změně prostředí. V dnešním globalizovaném světě je přesunout výzkum snazší než kdykoli předtím. Finančně atraktivní destinací je Čína: její snahy přilákat špičkové světové vědce trochu přibrzdil covid, nicméně jen trochu. Závažnější překážkou je režim a obecná atmosféra nesvobody. 

V poslední době se o totéž pokoušejí země arabského poloostrova, zejména katarská vláda je v tom velice aktivní. Na druhou stranu ani arabské země nejsou, co se svobody týče, ideální destinací.

A tak zbývá stará Evropa. Nedisponuje takovými finančními prostředky, ale zase má něco, co se penězi vyvážit úplně nedá: svobodu a bezpečí. S řadou amerických badatelů jsem mluvil a všichni do jednoho se shodovali, že co se týče kvality života, má Evropa jen stěží konkurenci, zejména pokud by tu žili s rodinami. Vedle bezpečných měst bodují evropská centra i skvělou a dostupnou zdravotní péčí. 

Dosud jsme byli svědky exodu těch nejlepších mozků ze starého kontinentu do Ameriky. Jak jsem psal výše, čtyři roky nejsou v životě člověka úplně krátká doba: pokud bude tlak MAGA na americké univerzity pokračovat, možná se dočkáme exodu v opačném směru. Pro Evropu by to samozřejmě bylo jen dobře.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.