Ujíždí vláda na levicových steroidech? V novele vybízí, aby se na vysokou vybíralo podle původu

KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Je to už typické pro Fialovu vládu, že v Poslanecké sněmovně často předkládá návrhy oplývající řadou prvků charakteristických pro levici. Naposledy přišla s novelou vysokoškolského zákona, v níž navrhuje zavedení pozitivní diskriminace.

Poslanecká sněmovna 20. listopadu ve třetím čtení projednala novelu vysokoškolského zákona. Vedle potřebných kroků, jakým je zlepšení podmínek pro studenty doktorského studia, návrh novely – dle sdělení MŠMT – přináší „změny v zajišťování kvality vysokých škol“, upravuje postavení Národního akreditačního úřadu a motivuje ke studiu v ČR zahraniční studenty. 

Kompletní text návrhu zákona dosud zveřejněn nebyl. Parlament na svých stránkách pouze konstatuje, že „probíhá zapracování přijatých pozměňovacích návrhů a legislativně technických oprav. Editační práce probíhají bez zbytečného odkladu, přičemž není stanovena žádná lhůta pro jejich dokončení.“

Jenže ďábel, jak známo, se skrývá v detailu. Často nenápadném. Jeden z bodů úvodního ustanovení se tváří jako obecná hodnotová deklarace, ale v podstatě zavádí pozitivní diskriminaci, kterou známe například ze Spojených států. 

V bodě d) se totiž praví, že „[Vysoké školy] prosazují uplatňování rovného přístupu k právům a usilují o odstranění znevýhodnění a vyrovnání příležitostí znevýhodněných skupin.“

Česko jako montovna učitelů: Stát nutí vysoké školy, aby vypouštěly kantory bez ohledu na kvalitu

Dohnat a předehnat

Co to znamená? Nic jiného, než co to říká. Příležitostí je studovat na vysoké škole. Mají-li být tyto příležitosti vyrovnány, je třeba narovnat nerovnosti. A ty nepochybně budou existovat vždy: student prestižního pražského gymnázia ze vzdělané rodiny určitě bude mít výhodu oproti studentovi z chudého kraje, vyloučené lokality a nevzdělané rodiny. Aby se příležitosti vyrovnaly, bude zapotřebí pro tyto dva studenty stanovit jistá kritéria. Anebo nastavit kvóty.

Tenhle systém dlouho fungoval ve Spojených státech, kde byl také dlouhodobě kritizován. Hlavně proto, že povrchně zůstával u etnického původu. Kritici poukazovali na to, že příslušnost ke společenské třídě je mnohem víc určujícím faktorem. Nakonec ho americký Nejvyšší soud v červnu 2023 zrušil. Nic dramatického se v americkém školství nestalo. Zdůrazněme, že tohle bylo v Americe, která je známá svými velkými společenskými rozdíly a extrémně drahým školným. V naprosto rovnostářském Česku je to absurdní dokonale.

Kdo a jak určí, která skupina je znevýhodněná? A jak se bude určovat míra, do jaké má být tohle znevýhodnění narovnáno? Znevýhodněné skupiny v Česku nepochybně jsou: etnicky, třídně, geograficky. Máme zde celé oblasti, které lze s ohledem na přístup ke vzdělání považovat za vyloučené. 

Je stejně nepochybné, že je v zájmu celé společnosti na odstranění těchto handicapů pracovat, a to velmi usilovně. Jenže to by se mělo dít především na úrovni základních a snad i středních škol. A formou různých podpůrných programů, na kterých mohou jistě velmi dobře participovat i jiné entity než stát: privátní nadace a charity. Ale proč má stát – formou zákona – poskytovat nějakou úlevu dospělým lidem? Univerzity a vysoké školy mají vybírat ty nejlepší. Protože jen tak mohou být kvalitní.

Neplatí, že čím více, tím lépe, říká Martin Slaný. Školství či zdravotnictví chybí zpětná vazba, ne další peníze

Přijde zas čas kádrováků?

Jak v rovnostářské společnosti určíme míru znevýhodnění? Že je někdo Rom? Anebo přistěhovalec, který ne úplně dobře vládne českým jazykem, případně se mu v zemi původu nedostalo tak kvalitního vzdělání jako u nás? Že pochází z rozvrácené rodiny, že rodiče jsou alkoholici, závislí na drogách? Anebo že se narodili v odlehlém koutě země, kde základní škola byla mizerná a střední jen tak tak přežili? 

Nebo bude součástí přijímaček na vysoké školy kádrový dotazník? Jak vzdělání jsou rodiče, jak velkou jste měli doma knihovnu, bydlíte ve městě, kde je dobrá veřejná knihovna? Odpovědi obodujeme a nastavíme kritéria pro přijetí?

Vysoké školy mají dělat hlavně jedno: rozvíjet vědění a vzdělávat. Nastupují na ně dospělí lidé, do jejichž soukromých životů by univerzitám nic být nemělo. Návrh zákona míří ale úplně opačným směrem: zatěžuje vysoké školy agendou, která nemá s výukou a rozvojem vědění nic společného. 

Že něco takového dnes už některé vysoké školy dělají, to je jejich věc; že to bude v zákoně jako povinnost, je věc úplně jiná. Hlavně by člověk nečekal, že takový zákon předloží do Sněmovny pravicová vláda. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Zlámalová vysvětluje: Jak se může krize Volkswagenu promítnout do podmínek českých zaměstnanců Škody

Vstříc radostné smrti. Britové si zvolili sebevraždu (zatím asistovanou)

Historický úspěch Česka v EU. Po 20 letech jsme konečně pochopili, kudy běží zajíc

sinfin.digital