KOMENTÁŘ MAKRKA KERLESE | I když se to možná nezdá, v Česku se nyní řadě druhů velkých divokých zvířat daří díky podmínkám, které jim nabízí moderní civilizace, jako nikdy v historii. Otázkou zůstává, zda a jak dlouho je tento vývoj udržitelný.
Loňský rok byl v Česku rokem mysliveckých rekordů. Jak upozorňuje Český statistický úřad, hned v pěti kategoriích bylo v republice zastřeleno nejvíc zvířat v historii.
Myslivci v sezóně 2023/2024 odlovili historicky největší počet kusů jelena evropského (35 779), jelena siky (22 829), daňků (45 335), muflonů (11 033) a divokých prasat (258 253). Pouze v kategorii srnčí zvěře nebyl překonán absolutní rekord, i tak je ale 124 897 ulovených srnců a srnek třetím nejvyšším v dějinách.
O tom, jak v Česku rostou počty zejména spárkaté zvěře, svědčí i meziroční nárůsty. Například divokých prasat bylo loni uloveno o 45,2 % (!) víc než v sezóně předchozí, odlov jelena evropského se zvýšil o 8 % a „siky“ o 16 procent.
Odlovy byly a jsou podle odborníků obrazem skutečného stavu zvířat, který v republice stále roste. Do očí bijící je v této souvislosti jak statistické srovnání s časy první republiky, tak i dobou socialismu.
Například v roce 1933 bylo na území dnešní České republiky uloveno „jen“ 4200 jelenů (takřka devětkrát méně než dnes), odlov srnčí zvěře se zvýšil třikrát. Divoké prase bylo za první republiky v Česku vzácností. V roce 1933 jich bylo zastřeleno jen 677.
Ani
za socialismu se spárkatá zvěř nevyskytovala v Česku zdaleka v
tak hojné míře jako nyní, počty (odhadované podle počtu
odstřelů) byly až řádově
nižší.
Ráj zvířat
Co se tedy stalo, že se z České republiky stal ráj velkých divokých zvířat? K nebývale rozmoženým jelenům, srnkám a prasatům se přidávají i nepůvodní druhy (třeba mýval či šakal) a také šelmy jako rys či vlk.
Bez nadsázky se tak dá říci, že tolik velkých zvířat, kolik jich je dnes možné spatřit v českém lese či na louce, neměli naši předci třeba v 19. století nikdy šanci potkat.
Pro někoho to může být paradox. Tím pravým rájem velké divoké zvěře se Česko stalo až v době, kdy je protkané dálnicemi a místo na malých políčcích, oddělených mezemi, se tady intenzivně hospodaří na velkých zemědělských lánech. Jak je to možné?
„U šelem je jejich současný výskyt jednoznačně výsledkem ochranářských opatření. U jiných druhů ale hrají roli i jiné podmínky,“ řekl INFO.CZ ředitel Národního lesnického institutu Jaroslav Kubišta.
I když za přemnožení určitých druhů zvěře mohou podle něj nesporně změny hospodaření v krajině, svou vinu nesou také někteří myslivci, kteří zanedbávají regulaci zvěře, protože jim vyhovuje, když si mají při odstřelu z čeho vybírat. Přemnožená spárkatá zvěř pak působí v lesích značné hospodářské škody.
„Nemluvím určitě o všech myslivcích, ale jen o jejich části, která se i brání tomu, aby se zvýšily povinné odstřely,“ řekl Kubišta.
Někteří zástupci Českomoravské jednoty s tím ale striktně nesouhlasí. Tvrdí, že namnožená spárkatá a černá zvěř je jednoznačně důsledkem toho, jak se dnes hospodaří v krajině a jaký mají zvířata přístup k potravě.
„Lány řepky a kukuřice jsou rájem pro prasata, nadbytek potravy má dnes i jelení a srnčí zvěř,“ uvedl pro INFO.CZ člen Myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Vladimír Nechutný.
Více prasat, méně zajíců
Zvířatům podle něj značně vyhovuje fakt, že mizí smrkové monokultury ve prospěch smíšených a přírodě bližších lesů a ze zemědělské krajiny se vytratili lidé, jejichž práci nahrazují stroje. Zvířata tak nejsou lidmi rušena.
Navíc kvůli klimatické změně snadno s dostatkem potravy přežijí i v mírných zimách. „My říkáme, že je srnčí, jelení a černá zvěř přemnožená. Ale je to opravdu tak? Ona přece jen využívá možností a podmínek, které jsme jí sami nabídli. Chová se naprosto přirozeně,“ zdůraznil Nechutný.
Důkazem zásadního vlivu hospodaření v krajině na stavy zvěře je podle Nechutného i fakt, že malých zvířat v českých lesích a na českých loukách naopak ubylo. „Ubývá vody, ke které se nedostanou tak snadno jako ti větší, stejně jako není krajina tak rozmanitá, což jim nevyhovuje,“ vysvětlil Nechutný.
V Česku tak výrazně ubyli bažanti, koroptve a zajíci. Zatímco v roce 1933 ulovili myslivci v Česku 1,32 milionu (!) zajíců, v loňské lovecké sezóně jich bylo zastřeleno jen 40 699. A to zajíci v posledních letech přibývají.
Představa, že myslivci vyřeší za stát problém s údajně přemnoženou zvěří, je každopádně podle Nechutného iluzorní.
„My si jako společnost musíme přesně definovat, co vlastně chceme. Jestli chceme ukazovat dětem zvířátka v krajině v počtu, jaký jejich předchůdci nikdy neviděli, nebo naopak zvířata vystřílíme, aby nezpůsobovala hospodářské škody,“ uzavřel Nechutný.
Státu a jeho představitelům se do deklarované podpory druhé možnosti zjevně příliš nechce a tak vinu hází na myslivce, které část společnosti naopak považuje takřka za vrahy.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
