Donald Trump zradil mýtus kovboje. A může skončit jako padouch v levném westernu

Donald Trump je skutečně jiný než předchozí američtí prezidenti. Zejména v prvním volebním období to viděl celý svět; nyní to vidíme v podobě ještě podstatně výraznější. K prvnímu Trumpovu prezidentskému období politolog Ivan Krastev trefně poznamenal, že Trump odmítl americký „excepcionalismus“, tedy pojetí, že Spojené státy by měly být jiné než ostatní země; a že podle amerického prezidenta by se měly chovat stejně jako všichni ostatní, tedy nejvíc dbát na sebe.

Ne že by to Amerika nedělala i v minulosti, nicméně Trump to dává okázale najevo. Dobře jej vlastně charakterizoval předseda Motoristů Petr Macinka, když ho nazval „makléřem“. Makléř, to je podobně jako účetní, spekulant či developer, notoricky známá záporná postava amerických westernů. Je to člověk z povahy věci zbabělý a vypočítavý. Nemá ideály a i kdyby je měl, nedokázal by za ně pro svou zbabělost bojovat. Proti němu stojí neohrožený kovboj — americká verze prince z našich pohádek.

Kovboj není tak úplně kovboj. Skutečný kovboj šel ve stopách hraničářů, usazoval se na nehostinném západě a odsud hnal stáda dobytka do „civilizovanějších“ končin, aby nakrmil Ameriku. Kovboj westernů je spíše pistolník. Stejně drsný jako honák ženoucí krávy, ale ještě ke všemu velmi zdatný s revolvery zavěšenými proklatě nízko u pasu (kde je žádný skutečný kovboj nenosil). Nicméně tento muž jasně rozlišuje dobro a zlo a vždy se postaví na stranu dobra, i když přitom často riskuje život (a někdy o něj i přijde).

Je to samozřejmě mýtus, takže s historickou realitou má společného pramálo. Osídlování západu severoamerického kontinentu sice byla záležitost drsná a vyžadující značné hrdinství, nicméně taky dosti nehezká. Zrození mýtu hranice v americké kultuře velmi dobře popsal v sedmdesátých letech dvacátého století historik Richard Slotkin v knize Obnova skrze násilí. Děsivý beletristický — byť historicky přesný — podal Cormac McCarthy v knize Krvavý poledník. Vlastně v románu ukázal, že kolonizace (a s ní spojené zdecimování domorodého obyvatelstva) měla k nějakému ideálu, natož ideálu spravedlnosti, hodně daleko.

Jenže to všechno je v tomhle ohledu irelevantní. Mýtus žil svým životem a pomáhal Americe v těžkých chvílích. Na mytické úrovni bylo nepochybně jeho devizou, že se mohl opřít o pavučinu významů. Po historické linii navazoval na představu o „městě na kopci“. S ní připluli do Nového světa puritáni. Ideál o „městě na kopci“ vycházel z ambice vybudovat novou společnost, jež nastaví zrcadlo zkaženému Starému světu a bude modelem k jeho nápravě. Kovboj zosobňoval ideál samostatnosti, ale i rovnosti — genderové, etnické, třídní —, tedy opět něco, co stálo v protikladu k hierarchiím a nerovnostem světa tradičního. Drsný detektiv americké literární tradice je jen jeho inkarnací v jiném, byť podobném žánru.

Mýtus kovboje coby zásadní aspekt americké identity se logicky stal součástí americké politiky, zejména pak s nástupem Hollywoodu a zlaté éry amerického filmu. V Česku sice známe nejvíc vynikající „spaghetti westerny“, ale ve zlaté éře kina dominoval jiný kovboj než Clint Eastwood — John Wayne. Jeho skoro 150 hlavních rolí (samozřejmě nejen ve westernech) mluví za vše. Stejně výmluvně o jeho popularitě, ale i společenském dosahu, vypovídá to, že byl trnem v oku nepřátelům z druhé strany železné opony. Stalin byl údajně Waynovým velkým fanouškem a milovníkem westernů, než se ale dozvěděl, že John Wayne je zarytý antikomunista. Osobně prý na něj nařídil atentát. Ten první se nepovedl, tak zkusil ještě jeden. Ani ten se však agentům KGB nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce — tuto šarádu KGB líčí v životopise Johna Wayna (John Wayne - Muž za mýtem) filmový historik Michael Munn.

Wayne, jak si Stalin dobře uvědomoval, měl nepochybně obrovský vliv, ale tím „kovbojem“, který nakonec ruské impérium porazil, byl Waynův kamarád Ronald Reagan. Ten taky s mýtem kovboje aktivně pracoval ve svých politických kampaních. Sice nebyl tak dobrý herec jako John Wayne, nicméně politicky dokázal potenciál svých filmových rolí využít na maximum. A asi nejvíce tomuto mýtu dostál, když jako správný kovboj, jasně rozlišující dobro a zlo, prohlásil Sovětský svaz za „říši zla“.

Kritici Donalda Trumpa občas říkají, že se Ronald Reagan musí obracet v hrobě. Mají jistě pravdu. Ale není to jen kvůli Trumpovým politickým činům; je to jistě i proto, že zradil mýtus, který utvářel americkou politiku. Ano, ten mýtus byl do značné míry vylhaný marketingový produkt — mimochodem, hezky to ukazuje Don DeLillo v úchvatném románu Podsvětí, který je zajímavou kronikou Ameriky druhé poloviny dvacátého století; ano, mýtus je jedna věc a real-politik věc druhá. Nicméně samotná jeho existence, byť se leckdy úplně nepotkávala s realitou, dávala americké politice její zvláštní rozměr. Byla součástí americké identity — natolik, že právě „pohádkovým“ viděním světa a snahou vidět jasně všude dobro a zlo, slabé a silné, vysvětloval Samuel Huntington americké angažmá v balkánských válkách.

Donald Trump tento ideál zradil, zmuchlal a zahodil. V pozici neohroženého kovboje na širé pláni by se necítil dobře; lépe je mu jako makléři v golfovém resortu. Zbytek světa si to musel již uvědomit a zařídit se podle toho. Je otázka, nakolik se s tím smíří americká společnost a zda ji v následujícím roce nečeká ještě větší polarizace a pnutí. Jedním z dalších mýtů souvisejících s mýtem kovboje je mýtus o americké nevinnosti. Historikové a kulturní kritici se shodují na dvou věcech: že Amerika se zrodila jako nevinná a že v jistém bodě tuto nevinnost ztratila. Neshodují se, kdy ji ztratila. Někteří tvrdí, že už v době občanské války, jiní že v době tzv. pozlaceného věku, další že po atentátu na Kennedyho, ještě další, že po aféře Watergate. Možná se nakonec shodnou, že ji ztratila s Donaldem Trumpem (a teď nemám na mysli Epsteinovy složky).

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ i v dramatickém roce 2026 do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.