Drahá tornáda a bouřky. Česko údajně vyjdou na miliardy

Současná série prudkých bouří, vichřic, přívalových dešťů a lokálních tornád v celé střední Evropě znovu otevřela otázku konkrétních následků klimatických změn pro Českou republiku. 

Většina odborníků se shoduje v tom, že pokud bude tento trend, spojený s globální klimatickou změnou a přehříváním planety, pokračovat, projeví se to už velmi konkrétně na životní úrovni Čechů.

„Mimo jiné se totiž už dnes zvyšuje a i nadále bude zvyšovat pojistné jak pro domácnosti, tak například pro zemědělce,“ řekl INFO.Cz Aleš Farda z Ústavu globální změny Akademie věd ČR. Pojišťovny na celém světě zahrnují do svých kalkulací vyšší riziko povodní, požárů a tornád i v místech, kde se podobné klimatické jevy tak často jako dnes nevyskytovaly. A nutí tedy své klienty k zohlednění tohoto rizika i ve výši pojistného.

Na světě dnes dokonce existují studie, které právě kvůli tomu varují před zhroucením finančního systému nebo trhu s hypotékami.

Pojistky jsou totiž důležitou součástí hypoték i půjček. Například studie Federální rezervní banky v americkém Dallasu zkoumala, nakolik mohou důsledky klimatických změn a s nimi spojené vyšší pojistné ovlivnit situaci 6,7 milionu zkoumaných dlužníků. Výsledky ukázaly na poměrně významnou hrozbu zvýšení podílu nesplacených hypoték i úvěrů.

„Zjistili jsme také, že vyšší pojistné významně zvyšuje pravděpodobnost prodlení s kreditními kartami a zhoršuje úvěruschopnost dlužníků. Naše zjištění odhalují kanál, kterým může změna klimatu ohrozit finanční zdraví domácností a potenciálně ovlivnit stabilitu finančního systému,“ píše se ve studii.

Není přitom pochyb, že podobný problém se dotkne i České republiky. Dnes existují dokonce i velmi podrobné prognózy toho, co se v Česku může v souvislosti se změnou klimatu dít a jak to ovlivní například zemědělství, lesnictví nebo běžný život obyvatel. A tedy i pojistky.

„V našich podmínkách jsou skutečně největším rizikem období sucha (včetně jarních), vlny veder, povodně jak náhlé lokální, tak velkoprostorové, extrémní projevy bouřek, ale třeba také mrazy ve vegetační sezóně a naopak teplé počasí v zimě, které dokáže vybudit vegetaci, kterou pak poškodí následující mrazy (syndrom falešného jara),“ napsal Aleš Farda.

Následují podle něj důsledky v podobě nežádoucích změn v krajině, zemědělství nebo např. i rizika šíření chorob z teplejších krajin. Jedním z nejdůležitějších negativních důsledků globální klimatické změny bude každopádně podle Fardy obecné zdražení života. „Velmi podrobně se tím zabývají jak pojišťovny a zajišťovny, tak banky,“ uvedl Farda.

Ten, kdo se například domnívá, že se v Česku díky vyšším teplotám prostě změní rostlinná skladba a místo brambor se tady budou pěstovat olivy a fíky, hluboce se mýlí. Teplomilné rostliny totiž nevydrží náhlé výkyvy teplot směrem dolů, které se tady mohou na rozdíl od Středomoří kdykoliv objevit.

Některé studie například kvůli tomu navrhují v Evropě rozšíření zemědělského pojištění, které ale také někdo musí zaplatit. A to buď znamená vyšší dotace z veřejných zdrojů, nebo zdražení potravin. Jiná cesta zřejmě neexistuje.

Otázkou zůstává, jak zdražování zabránit, protože setrvačnost klimatické změny žádné rychlé opatření nezastaví, změna bude pokračovat, i kdyby lidé okamžitě snížili produkci emisí na předprůmyslovou úroveň nebo začali – jakkoli je to technické nemožné – žít zcela bezemisně.

I Farda proto považuje za nutné, aby se vedle dekarbonizace a využívání obnovitelných zdrojů začalo pracovat na adaptačních opatřeních, jako je například používání plodin odolnějších vůči suchu, budování protipovodňových opatření či ochlazování měst výsadbou zeleně. To jsou sice další náklady z veřejných rozpočtů navíc, společnost se ale bez nich neobejde.

S tím, že kvůli klimatické změně budou muset Češi sáhnout hlouběji do peněženky, souhlasí i Jaroslav Čížek z think tanku Realistická energetika a ekologie. Na rozdíl od některých ekologů a ekologických aktivistů je však přesvědčen o tom, že Česko se může vyrovnat s klimatickou změnou pouze tehdy, pokud si dokáže zajistit dostatek energie. A to z jakýchkoliv dostupných zdrojů. 

„Energie je základ všeho, včetně možné adaptace na důsledky klimatické změny,“ říká Čížek, který sám sebe označuje za ekorealistu.

Jako příklad dává stát Izrael, který si díky vyspělým technologiím a energetickým zdrojům dokáže zajistit vysokou životní úroveň a prakticky soběstačné zemědělství i za velmi obtížných klimatických podmínek, včetně nedostatku vody. 

„Nám taky nezbude nic jiného než si pomoci vyspělými technologiemi. Ovšem představa, že si dostatek energie na jejich využívání zajistíme pouze ze solárních či větrných zdrojů, je naprosto iluzorní,“ tvrdí Čížek.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.