Kovy vzácnější než ropa: Trumpův Project Vault má ukončit surovinové vydírání USA Čínou

Zatímco Evropa stále tápe v „zelených snech“, Washington se vrací k tvrdému „národnímu kapitalismu“ a bere si inspiraci tam, kde to funguje: u asijských draků. O tom, zda se Trumpovi podaří vybudovat nezávislost na čínských vzácných kovech a proč je to nutné pro přežití západní dominance, jsme hovořili s ředitelem Centra asijsko-pacifických studií na CEVRO Univerzitě Janem Železným.

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou už dávno není jen o clech na ocel nebo levná trička. Souboj dvou hegemonů se přesunul do mnohem sofistikovanější roviny – hraje se o to, kdo bude kontrolovat technologie 4. průmyslové revoluce (Průmyslu 4.0). A Donald Trump si uvědomuje, že Amerika v této hře tahala za kratší konec provazu.

Podle Jana Železného se Washington a Peking v posledních letech dostaly do nebezpečného klinče: „Amerika potřebovala minerály, Čína zase technologie. Oba kolosy se tak, obrazně řečeno, vzájemně držely pod krkem a nacházely se v patové situaci,“ popisuje výchozí stav ředitel Centra asijsko-pacifických studií.

Právě tuto paralýzu má rozetnout nová klíčová iniciativa Bílého domu nazvaná Project Vault. Cíl je jasný: snížit závislost na čínských dodávkách strategických minerálů a uvolnit si ruce pro tvrdší politiku.

„Zranitelnost amerických dodavatelských řetězců v klíčových odvětvích totiž už v předchozím období bránila Trumpovi naplno rozvinout své odvetné politiky vůči království středu,“ vysvětluje Železný.

Abychom pochopili hloubku problému, musíme se podívat na čísla, která v Pentagonu nepochybně vyvolávají neklid. Čína si za poslední čtyři dekády – od reforem a otevření se světu – vybudovala absolutně nezastupitelné postavení. Programy jako Made in China 2025 jí zajistily dominanci v tom, co sama nazývá „novými produkčními silami“.

„Podíváme-li se například na tzv. kovy vzácných zemin, Peking disponuje zhruba 40 % potvrzených světových zásob. Nicméně na Čínu připadá 70 % jejich produkce a až neuvěřitelných 90 % zpracovatelských kapacit,“ vypočítává Železný drtivou převahu asijské velmoci.

Není to náhoda, ale výsledek dlouhodobé strategie. Železný připomíná, že už čínský reformátor Teng Siao-pching si v 80. letech uvědomil strategický význam těchto surovin. „Tehdy prohlásil, že vzácné kovy se stanou pro Čínu tím, čím je ropa pro Blízký východ,“ dodává expert.

Dnes tyto čínské minerály najdeme všude – od běžné spotřební elektroniky přes zařízení OZE až po nejkritičtější infrastrukturu. „Jak ukázaly příklady z posledních let, nacházely se skrz složité sítě dodavatelů i v produktech dvojího užití či přímo jako součást vojenské techniky západních zemí. Představte si vše od vojenského hardwaru přes telekomunikace až po vesmírný program,“ varuje Železný před bezpečnostním rizikem.

Project Vault tak není jen nějakým „dotačním titulem“, ale geostrategickou nutností. V expertních kruzích se léta mluví o tzv. decouplingu – tedy funkčním oddělení čínské a americké ekonomiky. Mnozí to považovali za sci-fi právě kvůli závislosti na čínských surovinách.

„Bílý dům se nyní očividně snaží adresovat zásadní slabiny tohoto plánu. Project Vault má vysokou ambici změnit dosavadní patovou situaci,“ říká Železný s tím, že jde o snahu o strategickou autonomii.

„Zvýšená kontrola nad klíčovými vstupy je nezbytná k zachování americké hospodářské a především technologické dominance. Z té samozřejmě vyvěrá i vedoucí postavení Ameriky ve světovém mocenském systému.“

To, co se nyní děje v USA, je však zajímavé i z ideologického hlediska. Pravicový volič by mohl být zmaten masivními státními zásahy, ale podle Železného sledujeme renesanci „národního kapitalismu“. Debata o globalizaci a roli státu se mění na celém Západě.

„Je otázkou, zda je žádoucí se vrátit k jakýmsi národním průmyslovým strategiím, jaké známe z dob ‚Velkého údělu‘ prezidenta Roosevelta z 30. let či období 2. světové války. Nutno přitom poznamenat, že Trump, symbol národního kapitalismu, svými kroky dává poměrně jasnou odpověď,“ domnívá se Železný.

Důkazem není jen Project Vault, ale i historicky bezprecedentní půjčka ze strany U.S. Export-Import Bank a přímé majetkové vstupy vlády do strategického sektoru. Železný jmenuje konkrétní příklady: „Vidíme majetkový vstup do společnosti MP Materials či podporu subjektů jako Vulcan Elements, Trilogy Metals či USA Rare Earth.“

Trumpova administrativa se tím paradoxně inspiruje u svého rivala i spojenců. „Právě úzká spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem stála za masivním hospodářským vzestupem nejen Číny, ale prakticky všech asijských draků – Jižní Koreje, Tchaj-wanu či Japonska,“ vysvětluje Železný a připomíná, že Trump už dříve naznačil možnost inspirovat se tchajwanským modelem výroby čipů.

Celá iniciativa zapadá do Trumpova osobního „brandu“ reindustrializace Ameriky. Prezident chce vrátit USA do pozice produkční základny světové ekonomiky, nikoliv jen finančního a vývojového centra.

Tato myšlenka má v americké politice kontinuitu, byť s jinými akcenty. „Již Joe Biden hovořil o politice ‚pro střední třídu‘, jejímž výsledkem byl Inflation Reduction Act či CHIPS and Science Act – masivní dotace na výrobu čipů v Arizoně,“ podotýká Železný. Ale zatímco Biden se soustředil primárně na „zelenou“ agendu a čipy, Trump to bere z gruntu – od těžby.

„Project Vault lze chápat jako snahu vybudovat surovinovou základnu pro rozvoj špičkových technologií. Amerika by tak neměla být pouze mistrem v designu, jako to známe od polovodičových firem typu Nvidia, AMD či Micron, ale i ve výrobě. Jedná se o určitý pozitivní program původní Trumpovy ideje, která se doposud nesla spíše v rovině sankcí a cel,“ analyzuje Železný.

Kde bere Trump jistotu, že to bude fungovat? Otevřeně se hlásí k inspiraci u jednoho z nejbližších spojenců, Japonska. Tokio si totiž svou „surovinovou krizí“ prošlo už v roce 2010.

„Tehdy se zostřily územní spory o souostroví Senkaku ve Východočínském moři a Japonsko zažilo výpadek dodávek vzácných kovů a prvků vzácných zemin z Číny. Závislost japonského hospodářství tehdy dosahovala plných 90 % a vláda si uvědomila, že tento fakt představuje vzhledem k volatilitě vztahů s Pekingem výrazné bezpečnostní riziko,“ připomíná Železný relativně nedávný historický precedent.

Japonská reakce byla rychlá a efektivní: diverzifikace dodávek, investice do recyklace a budování strategických zásob. „Japonsko se zároveň nebojí ani riskantních projektů, což dokazuje současná mise na průzkum těžby z bahna mořského dna kolem ostrova Minamitorišima,“ dodává expert.

Dnes je to právě Japonsko, které spolu s USA, EU a Velkou Británií iniciuje budování nových mezinárodních partnerství pro zajištění surovinové bezpečnosti. Spojené státy tak pod Trumpovým vedením naskakují do rozjetého vlaku, který má jediný cíl: zajistit, aby kohoutky s kovy pro 21. století nedržela v ruce jen čínská komunistická strana.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.