GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | V Bruselu stále sedí spousta politiků i úředníků, pro které je uhlík sprosté slovo bez budoucnosti. Nově oznámený mega-deal Daniela Křetínského a francouzské energetické společnosti TotalEnergies uvádí tyto „větrníkové fanatiky“ do fyzikální i byznysové reality.
Jen málo tuzemských byznysových dealů je tak zásadních, jako založení společného podniku mezi Danielem Křetínským (ten vlastní i vydavatelství, pod které spadá INFO.CZ, což má na tento text přesně nulový vliv – pozn. autora) a francouzskou společností TotalEnergies (dříve jen Total). Tato transakce vyniká v řadě ohledů.
Například v ocenění nového podniku, které dosahuje přes 10,6 miliard eur. Nebo v tom, že EPH Daniela Křetínského se stane jedním z největších akcionářů (4,1 procenta) globálního energetického behemotu TotalEnergies.
Za pozornost stojí i to, že Češi dělají byznys s top světovými firmami jako rovní s rovnými. Hlavně ale platí, že když jde o energetiku, Křetínský se prostě neplete.
Sázka na flexibilitu
Pro pochopení je třeba se podívat „do střev“ nového podniku – na to, co si TotalEnergies za svůj podíl více jak pět miliard eur v nově vydaných akciích vlastně kupuje.
Jde hlavně o plynové elektrárny, které doplňují elektrárny na biomasu a bateriová úložiště. Vše na západě Evropy, v největších evropských ekonomikách jako je Nizozemsko, Francie, Velká Británie či Itálie.
Energetici těmto aktivům říkají „flexibilní zdroje“ – protože dokáží výrobu přizpůsobovat poptávce na trhu a vykrývat nedostatek elektřiny v síti.
U jaderných elektráren je takové „rychlé nahazování“ extrémně komplikované a u solárů nemožné – ale „plynovky“ či bateriová úložiště touto vlastností naopak vynikají. Flexibilní energetické zdroje jsou dnes v energetickém mixu zcela klíčové. Ne instalovanou kapacitou, ale právě schopností rychle reagovat na poptávku.
Realita proti dogmatu
Zároveň však platí, že uhlík je u řady politiků a vysokých úředníků v Bruselu stále sprosté slovo. V neoblibě je například u Zelených; velmi silně proti plynu vystupuje třeba rakouská předsedkyně této strany Leonore Gewesslerová. Ta dokonce z pozice někdejší ministryně pro klima žalovala rozhodnutí Evropské komise zařadit plyn mezi přechodová paliva. (Soudní dvůr EU však tuto žalobu Rakouska v září 2025 zamítl.)
Jenže Gewesslerová a další „větrníkoví dogmatici“ přehlíží jednu věc: Evropa nikdy „nepojede“ jen na obnovitelných zdrojích. Norsko je (díky bohatému potenciálu vodní energie z hor a ropným ložiskům z moře) výjimkou z pravidla, nikoliv replikovatelný případ. Ve skutečnosti je to celé naopak – s tím, jak roste podíl OZE v energetické soustavě, je přítomnost flexibilních a vyrovnávajících zdrojů o to důležitější. Jinými slovy: bez plynovek a velkých baterek tu žádný Green Deal nikdo neudělá.
To, že přesně tento pohled svými pěti miliardami eur podepsala taková společnost, jako je TotalEnergies, musí být pro českého byznysmana stavějícího své impérium na racionalitě energetiky celkem zábavným – a pochopitelně i velice lukrativním – zadostiučiněním.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
