Zlatý dům v Praze, červená čísla a podezření: Co se děje v Autoklubu?

Od klubového domu v pražské Opletalově ulici vyjížděly do světa expedice Hanzelky a Zikmunda, startoval tam závod 1000 mil československých a v tamních jedinečných reprezentativních prostorách trávila čas na závodnických dýcháncích Eliška Junková. Páteční valná hromada má rozhodnout o vložení sídla do nové společnosti s možnými kontroverzními konotacemi. Odpůrci současného klubového vedení v čele s právníkem Janem Šťovíčkem hovoří o tunelování a nedůstojném konci symbolu Autoklubu, jiní za vším vidí pouhou manažerskou neschopnost.

„To je teda opět chuťovka - náš koníček, něčí byznys...“. V podobném duchu se nesou diskusní příspěvky desítek řadových členů českého autoklubu, jedné z nejstarších zájmových institucí u nás, kteří reagují na záměr vedení klubu vložit architektonicky unikátní klubový dům na vysoce lukrativní parcele v Opletalově ulici do nové společnosti. Autoklub ČR je přitom pro motoristy, veteránisty a závodníky něčím jako Sokol pro sportovce s tradicí od roku 1904 přervanou jen svazarmovským obdobím za socialismu. 

Stejně jako si Sokolové neumí představit, že by přišli o svůj malostranský „Tyršák“, nedokáží motoristé s malým „m“ pochopit, jak se jejich instituce dostala ze ziskového podniku do existenčních problémů, které chce vedení řešit vložením klíčové nemovitosti do společného podniku s vlastníkem mosteckého autodromu. V této společnosti by ale dosavadní vlastník, tedy AČR, držel jen 35 %. Vše se má dopéct na páteční valné hromadě.

Autoklub České republiky (AČR) je jediným národním sportovním svazem pro automobilový i motocyklový sport v České republice a zároveň dlouholetým dobrovolným spolkem motoristů. Jako výhradní národní autorita je přímým členem Mezinárodní automobilové federace (FIA) a Mezinárodní motocyklové federace (FIM). 

Zastřešuje kompletní spektrum motoristického sportu – od rally, okruhových závodů, autocrossu, kartingu a závodů do vrchu přes motokros, enduro, trial, plochou dráhu až po supermoto a čtyřkolky. Kromě sportovní činnosti poskytuje i tradiční služby motoristům, včetně právní a technické pomoci, vydávání mezinárodních dokladů nebo podpory specializovaných klubů veteránů a karavanistů.

Reálná moc AČR nad českým motoristickým prostředím je tedy v praxi téměř monopolní. Každý jezdec, spolujezdec, tým i pořadatel, který chce startovat na oficiálních závodech nebo bodovat do mistrovství České republiky, musí mít platnou licenci AČR. Bez této licence není možné legálně závodit na většině podniků. Autoklub schvaluje všechny oficiální akce, vydává národní sportovní řády, jmenuje komisaře a rozhodčí a má plnou disciplinární pravomoc – včetně možnosti odebírat licence, udělovat pokuty nebo suspendace.

Rozhoduje také o termínech závodů a je jedinou cestou, jak získat mezinárodní licenci pro starty v zahraničí. Díky tomu je AČR rozhodujícím hráčem nejen ve vrcholovém sportu, ale i na hobby a regionální úrovni a jeho řadocí členové jsou do velké míry ve svém počínání rukojmími celé instituce.

Když v roce 2016/2017 převzal prezidentské křeslo Jan Šťovíček, předal mu bývalý dlouholetý šéf Roman Ječmínek Autoklub v solidní kondici – rezervy téměř 50 milionů korun, žádné dluhy a stabilní státní dotace (ročně kolem 60 milionů Kč).

Do konce roku 2022 se situace dramaticky změnila. Autoklub ČR vykázal kumulovanou ztrátu přes 137 milionů korun (z toho 24 milionů jen v roce 2022). Stoprocentně vlastněná dceřiná firma Autoklub servisní přidala dalších 38 milionů korun ztráty. Celkový prodělek obou subjektů tak dosáhl 175 milionů korun, krátkodobé závazky přesáhly 104 milionů korun.

Auditor Eva Sládková ve zprávě k účetní závěrce za rok 2022 varovala: situace se výrazně zhoršila a „může vést k tomu, že k uspokojení krátkodobých závazků bude spolek nucen použít svůj dlouhodobý majetek“. Nejcennějším majetkem je právě klubový dům v Opletalově ulici, který ročně zatěžuje rozpočet 10–15 miliony korun.

Přestože klub prodal lukrativní aktiva – podíl v Automotodromu Brno za cca 28 milionů (2017), patro v Holešovicích za více než 7 milionů (2019, přestože tržní hodnota byla odhadována na 20 milionů), dopravní hřiště v Písku a další pozemky –, dluhy dál rostly. V roce 2024 musel Autoklub vrátit státu téměř 11 milionů korun dotací na mistrovství světa v rallye kvůli porušení pravidel. Dříve vrátil přes 1,9 milionu z jiných dotací NSA – šlo například o letenky, právní služby nebo ohňostroj.

Bývalý funkcionář AČR, který si nepřál být jmenován, se pro INFO.CZ pokusil popsat situaci, ve které se AČR nachází: „Celé je to poněkud nešťastné, ale za každou cenu bych za jednáním vededení Autoklubu neviděl potřebu jej tunelovat nebo jinak poškozovat. Hlavní problém vidím v neschopnosti AČR sehnat peníze na svou činnost a rozvoj jinde než ze státních zdrojů, jako to umí třeba fotbal, hokej a další sporty.

Za Ječmínka (prezident AČR do roku 2016, pozn. red.) peníze od státu obecně byly, v průběhu času se jich ale dařilo získávat méně a méně, přičemž náklady rostly. Samotná budova v Opletalově je architektonický skvost od Pavla Janáka, památková ochrana ji ale současně činí poněkud nepoužitelnou, resp. velmi drahou na provoz, opravy atd. Je ale pravda, že současné vedení se o zlepšení jejího stavu nesnaží a spíš to vypadá, jako by mu klesající hodnota domu spíše vyhovovala.

Podklady pro valnou hromadu, kde se má rozhodnout o vlastnictví sídla AČR dorazily před pár dny a svým obsahem se mi jeví zcela nedostatečné, stejně jako je nevhodný termín VH. V pátek (17.4.2026, pozn. red.) v poledne dorazí možná pár zasloužilých členů a vložení budovy do nové firmy odsouhlasí za pár chlebíčků a řízek se salátem, protože je už to trápit nemusí. 

Majetkový Poměr 65 % vs. 35 % v neprospěch Klubu je každopádně nevýhodný - pan Staněk, který koupil autodrom v Mostě od pana Zajíčka za 160 mil. korun získá majoritu ve společnosti, jejímž majetkem má být spolkový dům autoklubu v odhadované hodnotě 300-500 mil. korun. To je dost nepoměr i ohledem na to, že mostecký okruh dlouhodobě sužují exekuce kvůli permanentnímu porušování hlukových norem v jeho okolí.“, uzavírá znalec klubového zákulisí.

Řadoví členové hovoří v souvislosti se Šťovíčkovým prezidentováním často o plýtvání a nehospodárnosti. Co mají konkrétně na mysli?  Velká část hospodaření Klubu byla v minulosti outsourcovaná firmám spojeným přímo s prezidentem a jeho bratrem. Autoklub zrušil vlastní ekonomické a účetní oddělení a nahradil je KŠD Economic. Právní služby zajišťovala KŠD Legal (později přejmenovaná na KŠD Holding), kterou Jan Šťovíček dříve spoluvlastnil a dnes ji vlastní jeho bratr Petr Šťovíček.

Z KŠD Legal si Autoklub pronajímal luxusní BMW řady 7 s řidičem na plný úvazek – náklady dosahovaly téměř 100 tisíc korun měsíčně. Cestovní výdaje prezidenta výrazně narostly: business class letenky, letištní salonky, soukromý let do Chorvatska s rodinou na několikadenní dovolenou (odhadem 200–300 tisíc korun jen za letadlo).

Dceřiná firma Autoklub servisní, přestože sama v hluboké ztrátě a se záporným vlastním kapitálem, poskytla v roce 2022 dar přes 1,27 milionu korun motocyklovému jezdci Filipu Salačovi, jehož manažerem je právě Jan Šťovíček. Salač měl podle kritiků dostávat ročně 5–6 milionů z klubových peněz.

Policie v prosinci 2023 začala šetřit hospodaření a zakázky pro tyto propojené firmy.

Členové prezidia (včetně viceprezidentů) otevřeně přiznávají, že o hospodaření nic nevědí. „Víte v tuto chvíli víc než já,“ řekl jeden z nich investigativnímu týmu serveru Investigace.cz. Detailní výkazy výdajů na reprezentaci, cestování nebo sponzoring zmizely z webu i výročních zpráv.

Co konkrétního bude tedy členům s hlasovacím právem na valné hromadě AČR navrženo ke schválení? Prezídium AČR předkládá návrh na vložení Klubového domu (Opletalova 29, Praha) do nově vznikající společnosti, vytvoření společného podniku s investiční skupinou RIQ Investment Romana Staňka a zrušení ustanovení stanov chránícího majetek spolku.

Podle předložených materiálů má mít Autoklub ČR ve společném podniku podíl 35 %, zatímco partner 65 %. Podklady byly členům rozeslány dopisem prezidenta dne 13. dubna 2026, jednací řád a program Valné hromady byly schváleny Prezídiem dne 7. dubna 2026. 

Co důležitého ale v těchto materiálech chybí? Podle řadového člena AČR Pavla Kaliny z veřejně dostupných a ověřitelných informací vyplývá, že Autodrom Most, který má být oním cenným aktivem držitele 65 % podílu ve společném podniku, čelí exekucím a provoz areálu je soudně omezen kvůli už zmiňovaným problémům s hlukem. 

Tyto skutečnosti mají přímý dopad na výnosy, EBITDA a celkovou ekonomiku projektu. Přesto ekonomická due diligence pracuje pouze s obecnými riziky (sezónnost, závislost na akcích, náklady apod.), ale tyto konkrétní právní problémy neuvádí. 

„Jsou tu ale další zásadní otázky, na které nemáme odpověď: Kde jsou znalecké posudky hodnoty klubového domu v Praze a Autodromu Most? Jak lze bez nich posoudit férovost transakce a rovnost vkladů? Proč se má současně vložit klíčový majetek do firmy a zároveň zrušit ustanovení stanov, které tento majetek chrání?“, ptá se Pavel Kalina, který už podal oficiální podnět Revizní komisi AČR. „Pokud nebude o těchto zásadních bodech v době konání VH jasno, nemělo by se hlasovat“, říká řadový člen a sběratel závodních veteránů.

Podle Kaliny panují největší obavy mezi běžnými členy a funkcionáři nižších úrovní. Mnozí se bojí, že pokud na valné hromadě hlasují proti návrhu prezidia, mohou přijít o funkce, závodní licence, startovné nebo přidělení termínů závodů. 

Bude joint venture Autoklubu se Staňkem a spol. skutečnou záchranou, jak ji prezentuje prezidium AČR nebo jen dalším krokem k postupnému ztrácení kontroly nad nejcennějším majetkem? Proč se o tak zásadní transakci rozhoduje v tak krátkém čase a s omezenými podklady pro delegáty? A kdo může za to, že spolek dostávající desítky milionů z veřejných peněz se dostal do situace, kdy musí „zachraňovat“ majetek prostřednictvím cizích investorů?

Prezident Šťovíček v dopise členům mluví o „nové úrovni“ a rekonstrukci budovy z výnosů společného podniku. Kritici se ptají: za jakou cenu a s jakou zárukou, že Autoklub neztratí vliv na své historické sídlo i na budoucnost českého motorismu?

Páteční Valná hromada ukáže, zda mají řadoví členové odvahu říct nahlas, co si myslí. A jak říká výše citovaný bývalý klubový funkcionář: „Volby se dělají proto, aby bylo zvoleno, co zvoleno býti má.“ Současně ale dodává, že „Štovíčkovi se Staňkem jde možná opravdu o dobro klubu, protože vyvést nemovistost s danými omezeními úplně mimo kontrolu by bylo majstrštykem a otázkou plánování na mnoho let dopředu.“ Tak uvidíme, co si klubisté zvolí.