Reportéři ČT: Reportáž o Klempířovi udělala veřejnoprávní televizi medvědí službu

GLOSA MICHALA BORSKÉHO I V pondělí (26. ledna 2026) odvysílaný pořad o „estébácké“ minulosti ministra kultury za stranu národní ostudy zvanou Motoristé sobě se do tématu opřel s aktivistickou vehemencí, jejíž výsledkem je oprávněná kritika veřejnoprávnosti ústředního média z Kavčích hor. To vše v době, kdy je nezávislost České televize v ohrožení ze strany vládnoucí politické garnitury.

Nemám nic proti zveřejňování informací z archivních svazků komunistické Státní bezpečnosti. Lidem pod třicet už to sice nic neříká a ti nad padesát nad prohřešky minulosti zase často už jen nostalgicky mávají rukou ve stylu „co jsme si, to jsme si“, přesto jde ale stále o cenný zdroj informací pro vytvoření si obrazu o morálně-volních vlastnostech kandidáta na určitou veřejnou funkci.

Všeho moc škodí

Ministr kultury Oto Klempíř byl prokazatelně spolupracovníkem StB a nechci se ho v této souvislosti žádným způsobem zastávat. Stejně tak nemám nic proti tomu, když si toto – už poněkud ohrané a svým způsobem populistické téma – vybere čtyři měsíce po volbách za téma reportáže ostře sledovaný investigativní pořad Reportéři ČT. Budiž.

Pak je ale potřeba k věci přistoupit s maximální zodpovědností a objektivitou s důrazem na fakta – což se dle mého soudu tak úplně nestalo.

Přiznání Oty Klempíře. StB na něj spoléhala při rozkládání punkové scény, vyvázl se štěstím

předmětné reportáži mimo jiné zazní, že tuto kauzu podrobně popsali právě oni a že jako první nahlédli do dokumentů StB právě Reportéři ČT – což ale není pravda. Dokumentům StB popisující spolupráci Oty Klempíře se podrobně věnovalo INFO.CZ už v roce 2019! Jinde o kauze fundovaně hovořil třeba historik Petr Blažek.

Hlavním tahákem pořadu byl rozhovor s jedním z lidí postižených právě Klempířovou spoluprací s „estébáky“. Těžko říct, zda reportéři u jiných osob neuspěli, nežijí nebo nebyli k dohledání. Fakt je ale ten, že vyzpovídání Martina Semráda se jeví poněkud nešťastně. Semrád byl skutečně Klempířovým udáním, že kamarádům dává marihuanu, postižen do té míry, že došlo k jeho vyloučení z Pedagogické fakulty, kterou v polovině 80. let studoval.

Jeho vzpomínky ale do jisté míry devalvuje skutečnost, že byl v osmdesátých letech sám podmíněně odsouzen za pohlavní zneužívání nezletilé dívky (a to nikoliv ve spojitosti s Otou Klempířem). Tato informace v reportáži zazní jen okrajově a není šířeji vysvětlena.

„Byl to příběh mé lásky na průmyslovce, když jsme spolu začali chodit, nebylo jí ještě patnáct let. Byli jsme spolu ještě, když jsem byl na vojně, celkem asi tři roky,“ dozvíme se na profilu Semráda na stránkách Paměti národa.

Jinými slovy, Semrád nepochybně patří k postiženým Klempířovým jednáním; jeho trestní minulost je ale vítanou municí po znevěrohodnění svědka v tak ožehavé věci ze strany sil snažících se dostat nezávislost ČT pod kontrolu. Sorry jako.

Turkova pravidla moštárny jsou výsměchem všem lidem, kteří se poctivě řídí stavebními předpisy

Jeden za osmnáct...

V reportáži se opakovaně spekuluje o motivech spolupráce Oty Klempíře se Státní bezpečností, ačkoliv je z dochovaného agenturního svazku jasné, že byl vydírán tajnou policií kvůli drobné krádeži, kterou spáchal jeho kamarád (schoval si u něho kradené věci z trafiky).

Pozoruhodná je u Klempíře každopádně jedna věc – zatímco většina údajných spolupracovníků včetně současného premiéra kontakty s StB popírá, ne tak Klempíř, který se k ní už před delším časem přiznal. Od jiných se odlišuje také tím, že ji sám aktivně strojopisným dopisem osobně odneseným na podatelnu do Bartolomějské ukončil. To asi za tuhé normalizace stálo nějakou špetku osobní statečnosti.

Oto Klempíř byl ke spolupráci naverbován v roce 1984.

Mimo mísu je také tvrzení, že si Klempíř spoluprací pomohl ke kariéře – v inkriminované době pracoval jako pomocný dělník v pekárně a byl častým hostem na psychiatrii.

Nic z to ovšem nemění na faktu, že jeho agenturní spis obsahuje velmi závažné informace, které Klempíř StB dodal – typu, že ten či onen z jeho přátel vaří a distribuuje drogy, kdo má doma jaké zbraně nebo jakou kdo dováží literaturu ze zahraničí, což byly všechno skutkové podstaty vážně postižitelné dobovou trestní legislativou. 

V rámci Klempířovy spolupráce proběhlo oficiálně 12 schůzek, během kterých „tajní orgáni“ získali 17 poznatků z prostředí tzv. „závadové mládeže“ z okraje společnosti, jejímž byl Klempíř v očích StB členem.

Do „galerie“ vládních reprezentantů strany Motoristé sobě každopádně Klempířova postava udavače skvěle zapadá – zakomplexovaný náctiletý vyděrač Macinka, nácek a sadař Turek, politický a podnikatelský šíbr Šťastný, to je prostě jistota mnohonásobku. Česká televize by ovšem ve vlastním zájmu měla o jejich skutcích referovat pokud možno objektivně a bez emocí.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Macinka vydírá prezidenta. Sledujeme začátek konce Motoristů v přímém přenosu

Motoristická klempířina je práce, která má zlaté dno. Oto Klempíř by možná měl zamířit k řemeslu

Ministr Klempíř vyrazil na sebevražednou misi. A prohraje ji, kvůli Motoristům

sinfin.digital