Jde do tuhého: Škodovka už není jen srdcovka, ale strategická volba

GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Svět ovládají šílenci a řinčení zbraněmi i ekonomickými ultimáty v přímém přenosu převrací zažitý řád. Zní to jako klišé, ale poprvé od studené války zase přichází doba, kdy si každý musí zvolit stranu a nemyslet při tom jen na vlastní pohodlí. Platí to i v ekonomické sféře a nakupování tak drahých věcí, jakými jsou nová auta.

Nejsem rozhodně příznivcem konspiračních teorií a už vůbec ne těch týkajících se 17. listopadu 1989. Mám ale dojem a řekl bych, že hodně lidí bude souhlasit, že většinu národa na komunistickém režimu netrápila ani tak nesvoboda a povinná účast na přiblblých rituálech, ale hlavně nemožnost pořizovat si to pěkné západní zboží a volně cestovat.

Teď se sice zdánlivě nic neděje, ale i na našem malém středoevropském písečku se nečekaně rychle dostáváme do čínsko-rusko-amerických kleští. Jeden magor na nás plánuje házet bomby, další by si nás rád koupil a třetí by chtěl, abychom jezdili jen auty na jeho baterky.

Vyzkoušeli jsme za vás: Je stříbrná naftová Škoda Octavia combi oprávněně snem českých tatíků?

Kde se vzali, tu se vzali...

BYD, MG, Omoda, Leapmotor a ještě asi pět, šest dalších. Značky, o kterých jste ještě před jedním nebo dvěma lety nejspíš neslyšeli, ale teď se vám snaží vloupat do podvědomí tím, že jejich auta jsou vyspělá a levná a prostě jim patří budoucnost. 

Stejně tak Tesla. Tušil tu někdo před deseti lety, že Tesla je něco jiného než starý socialistický televizor? A RAM? No ano, ty velké americké pick-upy... Spousta lidí si dodnes myslí, že RAM je jen operační paměť jejich počítače. Ruská auta u nás naštěstí postrádají homologaci, i když se je sem někteří importéři, kterým rubl nesmrdí, stále snaží podloudně cpát.

Evropský průmysl nepodpoříte ani nákupem elektrického Volva, některých elektrických modelů BMW či Mercedesu, MINI nebo všech Smartů. Z Land Roverů zase profitují Indové a Jaguar už raději ukončil výrobu.  

Jsme to ale my, zákazníci, kteří rozhodnou o tom, které firmy přežijí a které ne. Neobracejme se k evropským automobilkám zády pro pár uspořených krejcarů. Volkswagen sice obecně prožívá slabší období, jeho auta si ale stále drží dobrý standard. A pokud vám nevoní, kupte si vůz značky Cupra nebo nejlépe česko-německou škodovku.

Peugeoty, Citroeny, Fiaty, Opely a další členové koncernu Stellantis, jsou sice značkami zdegenerovanými kolektivním francouzským komplexem méněcennosti, ale jsou to také auta vesměs praktická a ne zbytečně drahá. To samé platí i o třídu lepších Renaultech. Málem bych zapomněl na Ford, jehož výrobní program se po nebezpečných hrátkách s totální elektromobilitou vrací do normálních a velmi sjízdných kolejí.

Japonci? Ale jistě! Toyota u nás má velkou továrnu, která se bude v budoucnu dál rozvíjet, takže kupujme Toyoty, stejně jako korejské SUV Hyundai Tucson, které se vyrábí v Nošovicích a jeho sesterská KIA zase u sousedů v Žilině. Automobilová Evropa má prostě stále co nabídnout a je teď na zákaznících, aby ji nenechali na holičkách v nejméně vhodnou dobu.

Ivan Hodáč: Když dneska jezdíš na Západě se škodovkou, lidi už se ti nesmějou

Ecce homo český zákazník

Jak se asi zachovají čeští zákazníci? Našinec je zákazníkem zvláštního typu, v němž se mísí pragmatický konzumní přístup s nemalou dávkou lokální nostalgie. Češi svým lokálpatriotismem už jednou pomohli udržet nad vodou mladoboleslavskou Škodu, když už patřila Volkswagenu, ale stále měla jen starého Favorita a žádné peníze. Než aby sáhli po v té době už snadno dostupných zahraničních vozech, dál kupovali letité české „fáčko“ jak pominutí a s Felicií to pokračovalo.

Vrozená nedůvěřivost a konzervatismus se projevují i v jiných sférách. Nevím, jestli existuje na světě nějaká jiná země, kde by vedle Googlu fungoval důstojně i domácí internetový vyhledávač. Na druhou stranu jsou to Češi, kteří se za vhodné informační masáže rádi domluví i s ďáblem, kdykoliv jim nabídnuté řešení přijde výhodné nebo aspoň lepší než špatné. V minulosti tuto svoji krysí charakteristiku vedoucí vždy k bezvadnému přežití ukázali už mnohokrát. 

Míru konzumní zpovykanosti a stání s nataženou dlaní směrem k evropským penězovodům by ale bylo vhodné v sobě utlumit dřív, než se geopolitická situace stane opravdu vážnou. Nenechme se nalákat lacinými vějičkami z východu i zámoří a kupujme evropská spalovací nebo hybridní auta. Možná to bude velký krok pro některé z nás, ale aspoň malý pro evropskou průmyslovou konkurenceschopnost. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Nejlepší auto od Forda se jmenuje Kuga. S hybridem jezdí jako vítr a skoro zadarmo

Nejpovedenější evropský kompakt se jmenuje Opel Astra. S dieselem už začíná být raritou

Filip Turek nadhodnocuje sebe i svá auta. Jeho Aston Martin Lagonda je fascinující svou poruchovostí

Sen o novém Suezu padl: Proč je severní cesta pro světový obchod mrtvá a k čemu slouží doopravdy

Jan Malina, Jan Železný

ANALÝZA | Donald Trump chce koupit Grónsko a Evropa se děsí, že se Arktida stane další realitní transakcí Bílého domu. Jenže zatímco Washington řeší, kde zapíchnout vlajku, na druhé straně pólu se odehrává mnohem tišší, ale zásadnější hra. Čína s Ruskem budují spojenectví z rozumu, které nemá za cíl okamžitě zrychlit dodávky levného zboží do Rotterdamu, ale v současnosti spíše zajistit přežití v případě globálního konfliktu. O tom, proč je „nová Hedvábná stezka“ na severu zatím jen mýtem a co skutečně pluje podél zamrzlých břehů Sibiře, jsme hovořili s kolegou z INFO.CZ a ředitelem Centra asijsko-pacifických studií na CEVRO Univerzitě Janem Železným.

Přečíst celý článek

Sen o novém Suezu padl: Proč je severní cesta pro světový obchod mrtvá a k čemu slouží doopravdy

Jan Malina, Jan Železný

ANALÝZA | Donald Trump chce koupit Grónsko a Evropa se děsí, že se Arktida stane další realitní transakcí Bílého domu. Jenže zatímco Washington řeší, kde zapíchnout vlajku, na druhé straně pólu se odehrává mnohem tišší, ale zásadnější hra. Čína s Ruskem budují spojenectví z rozumu, které nemá za cíl okamžitě zrychlit dodávky levného zboží do Rotterdamu, ale v současnosti spíše zajistit přežití v případě globálního konfliktu. O tom, proč je „nová Hedvábná stezka“ na severu zatím jen mýtem a co skutečně pluje podél zamrzlých břehů Sibiře, jsme hovořili s kolegou z INFO.CZ a ředitelem Centra asijsko-pacifických studií na CEVRO Univerzitě Janem Železným.

Přečíst celý článek
sinfin.digital