KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Zásahy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) do velkých stavebních zakázek jdou často proti veřejnému zájmu. Nejnověji je to vidět na případě zrušeného tendru na dokončení části trasy D pražského metra.
Je ožehavou otázkou, zda je opravdu rozumné, aby mohl mocný zakázkový arbitr zastavovat bez dalšího strategicky a státně důležité projekty čistě podle svého uvážení o celé roky. Ve světle škod, které posunem realizací všestranně vznikají, se totiž původní důvod zrušení tendru nebo výběru zhotovitele často ukazuje jako zcela marginální.
„ÚOHS je velmi mocný úřad a systém veřejných zakázek je u nás – alespoň dle litery zákona – tak nesnesitelně transparentní, až paradoxně zakládá velký prostor pro korupci a hlavně brutální neefektivitu,“ píše ve svém příspěvku na síti X významný pražský advokát Jiří Rahm.
Nelze než souhlasit. Pracoval jsem svého času jako právník na oddělení kontroly veřejných zakázek na nejmenovaném českém ministerstvu a mohu potvrdit, že důvody, kvůli kterým ÚOHS ruší některé soutěže, jsou často až bizarní. Zejména u zakázek velkého rozsahu platí, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Mluvím o tom, že není v lidských silách, aby giganticky rozsáhlé stohy dokumentace k významným projektům, které se předkládají výběrovým komisím, byly zcela bez chybičky. Početné týmy dobře placených právníků – specialistů na soutěžní právo, které si platí firmy, jež v soutěži neuspěly, pak nemají problém vypátrat nějakou tu nedokonalost. Jako u soutěže na traťový úsek Olbrachtova – Nové Dvory pražského metra D.
Metro v nesnázích
ÚOHS v lednu částečně vyhověl návrhu sdružení společností ze skupiny Strabag proti výběru dodavatele další části výstavby pražského metra D. Šéf ÚOHS Petr Mlsna tento týden zamítl rozklady proti rozhodnutí úřadu, jímž se výběr zhotovitele zakázky definitivně ruší. Pražský dopravní podnik potvrdil opakovaně jako vítěze soutěže sdružení firem vedené společností Subterra s cenou okolo 30 miliard korun.
Podle informací serveru Zdopravy vede ÚOHS kvůli zakázce na metro D ještě další řízení podané sdružením firem Porr, Vinci a Marti (PVM). Stejné sdružení si v dalším samostatném řízení stěžuje na své vyřazení z tendru.
„Aktuálním pravomocným rozhodnutím ÚOHS se ruší čtyři z pěti běžících řízení souvisejících s touto veřejnou zakázkou. U ÚOHS zůstává jediné řízení, a to o vyloučení neúspěšného uchazeče. Bez pravomocného rozhodnutí antimonopolního úřadu v tomto řízení DPP nebude moci uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem a začít stavět druhý úsek metra D,“ popsal vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík.
Hlavním důvodem zrušení byly pochybnosti o kvalifikaci jednoho z členů odborného personálu, konkrétně stavbyvedoucího. Podle antimonopolního úřadu dopravní podnik v rámci dílčího hodnotícího kritéria zkušeností personálu přidělil vítězi soutěže body za členy týmu, přestože neměl doloženo, že praxi skutečně získali.
„Současně zadavatel nedodržel zásadu rovného zacházení, když v souvislosti s hodnocením nabídek navrhovatele nevyzval k objasnění a doplnění informací či dokladů týkajících se zkušeností člena odborného personálu, zatímco vybraný dodavatel tuto možnost opakovaně dostal,“ uvádí se v rozhodnutí ÚOHS.
Bývalý náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr vidí důsledky zrušení výběru zhotovitele jasně: „Další etapa Metra D se nezačne stavět dřív než za několik let, vývoj Prahy se nejenže zastavil, ale doslova vrátil o několik let zpátky. A politickou odpovědnost za to nese celá koalice ODS a Pirátů, především Zdeněk Hřib,“ neopomněl si Scheinherr na síti X rýpnout do exprimátora a svého nástupce ve funkci radního pro dopravu.
Dlouho odkládaná stavba nové linky pražského metra začala v roce 2022 kilometrovým úsekem mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, na kterou má navazovat právě úsek Olbrachtova – Nové Dvory. Po něm by ještě měla následovat etapa z Nových Dvorů do nového Depa Písnice. Je nasnadě, že kvůli průtahům se plánované dokončení v roce 2029 nestihne, projekt nabere několik let skluz.
„Je velmi patrné, že by nikdo rozumný mimo režim veřejných zakázek v této fázi projekt pro tento důvod nezrušil,“ glosuje ve svém příspěvku dále právník Rahm.
Všeho moc škodí
Jedno je jasné – pokud chce někdo v Česku stavět pro stát nebo obec, musí mít obrovskou vytrvalost a trpělivost. Tendry se často mění v politickou arénu, kde se pod povrchem řeší nejen politické, ale i obchodní spory. Intriky, manipulace, pomluvy a záplava stížností na konkurenty jsou na denním pořádku. Úřady je nestíhají vyřizovat, a občané mohou jen závistivě pokukovat po lepších silnicích v Rumunsku, cyklostezkách v Polsku nebo krásných koncertních síních v někdejším „dederonském“ Sasku.
Uzavírání smluv se kvůli odvoláním a rozkladům často protahuje na roky, což způsobuje velké finanční ztráty. Ceny materiálů a práce rostou a řada potenciálních dodavatelů ztrácí elán se tendrů vůbec účastnit. S menší konkurencí potom klesá tlak na nižší cenu a vyšší kvalitu.
Podle jednoho průzkumu každá čtvrtá stavební firma „podstřelí“ cenu, aby vůbec dostala zakázku. Tento způsob přetěžuje všechny zúčastněné – firmu, která nepokryje ani náklady, a zadavatele, který dostane nízkou kvalitu. Nebo se točí v nekonečném kolotoči odvolání a nic nevyhraje.
Řešení je jednoduché, alespoň na papíře: méně byrokracie a více odvahy k investicím. Jasné a přehledné zákony pro slušné firmy a přísné tresty pro ty, kdo je nedodržují. Pokud to bude fungovat, firmy budou soutěžit o možnost poskytovat státním a místním orgánům domy, silnice nebo IT systémy.
Všichni ale musí v první řadě vědět, s jakými kartami hrají. Není možné, aby si ani velké firmy s celými týmy drahých právníků nebyly jisté, co je v souladu se zákonem a co ne. Nemůže také pokračovat tlak na nejnižší nabídkovou cenu, která často znehodnotí celkovou ekonomickou výhodnost projektu. A není v pořádku, aby se malé a střední firmy skoro neúčastnily tendrů, protože nedokážou splnit všechny podmínky.
Opět jsme u absolutní moci ÚOHS. Kdyby zákon o veřejných zakázkách u významných projektů stanovil možnost pozdržení či zrušení jen na základě přísných pravidel a pouze po pravomocném rozhodnutí soudu, možná by to mnohé usnadnilo.
Když to hodně nadsadím, za Pavla Béma a jeho předchůdců se v Praze možná dost kradlo, ale také se leccos velkého povedlo postavit – řeč je o tunelu Blanka, jižní části městského okruhu, metra do Letňan a dalších projektech. Na okolnosti už se historie neptá. Posledních deset let se zatím vedení města zmáhá hlavně na cyklostezky a nové měřené úseky silnic.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
